Osudový skok
Would you like to react to this message? Create an account in a few clicks or log in to continue.

Sedm Stran

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Goto down

Sedm Stran Empty Sedm Stran

Příspěvek  Dragon 20.11.09 18:55



Naposledy upravil Dragon dne 28.12.09 15:50, celkově upraveno 12 krát
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 00 - úvod

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:05


Úvod



Roku 2009 byl na Zemi program Hvězdné brány odtajněn již skoro všem státům. Jen s výjimkou tzv. problémových států, jako je Irán, Irák, a jiné.

Ale nyní se píše rok 2011!

IOA, která se skládala z představitelů všech zemí, které věděly o Hvězdné bráně, se potýkala s vážnými problémy a spolu s ní i celé lidstvo.

Před týdnem dala totiž rozkaz k útoku na Antickou základnu v Pegasu, kterou ovšem již okupovaly Wraithské pozemní jednotky.
Útok byl úspěšný a ze základny si lidé odnesli spoustu dat a materiálu a mezi tím vším i několik ZPM a Dronů. Ale svým útokem na sebe přitáhli pozornost Wraithů.
McKay zapojil ZPM a potopil Atlantis na mořské dno, ale Wraithové nepřestávali nad planetou hlídat.

V galaxii Ori se staví další lodě, které se mají účastnit křížové výpravy do Mléčné dráhy a nejspíš i napadnout Zemi.

V Mléčné dráze ovšem panuje chaos a lidé ztratili veškeré spojence.
Asgardé spáchali hromadnou sebevraždu a o Noxech nikdo nic neslyšel.

Tok'rové poté, co byla pomocí Asgardsko-Anitské technologie na neutrální planetě, oživena jejich královna Egérie, ukončili se Zemí veškeré diplomatické styky. Egérii si ovšem vzali sebou a zařízení nenávratně poškodili.

Zbytky Lucianské Aliance se pod novým vedením snažily o nový rozmach a všichni, kdo nedělali pro ně, byli nepřátelé.

Jaffská republika se rozpadla na tři části.
Jedna část se i s územím přidala na stranu Ori.
Druhá a nejmenší část zůstala věrna Zemi.
Ale třetí a největší část se vzdala veškerého území a žila z bezpečnostních důvodů jen na lodích. Dali si název Praví Jaffové a na planety létali jen kvůli zásobám. Pro tuto skupinu byli všichni nepřátelé. Vždy cestovaly všechny lodě na jednou, jen skok za zvědem.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 01

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:07



01



V galaxii Pegasus
V konferenční místnosti se nacházel Sheppard spolu se svým týmem, Elizabeth, pluk. Caldwell a pluk.Ellis.
Sheppard se nervózně kouknul na své hodinky a zatímco Ronon chodil sem a tam, Rodneymu uklouzla otázka, kterou si kladli všichni přítomní.
„Kde se zase fláká?“ krátce na to se ale otevřely dveře a do místnosti vešel Zelenka.
„Omlouvám se, ale někdo…“ přitom probodl pohledem McKaye „…na mě hodil zkontrolování všech získaných ZPM.“
„A dokončil jsi to?“ Zeptal se pohotově Rodney.
„NE!“ odpověděl mu s velkým důrazem Zelenka.
Na což se na něj všichni podívali, ale on si jen sednul a otevřel si svůj notebook.

„Dnes je na programu: šetření energie a zásob.“ Zahájila schůzi Elizabeth.
„Šetření energie? Já myslel, že jí máme dost.“ Divil se Sheppard.
„Dr. Zelenka již zkontroloval šest modulů ZPM a jejich stav nebyl zrovna nejlepší.“ Informovala přítomné Elizabeth.
„Popravdě tři z nich jsou úplně vybité…“ začal dr. Zelenka „…a druhá polovina je pod třiceti pěti procenty.“ Oznámil Zelenka.
„Můžeme převést nepoužívané části města zpět do režimu spánku a stáhnout osvětlení.“ Ujal se slova iniciativně McKay.
„A co přenosné generátory, měly by být dost výkonné, aby zvládly podporu života a osvětlení.“ Navrhla Teyla, na což dr. Weirová souhlasně kývla hlavou.
„Nezapomínejte, že by se měly dát nějaké ZPM taky na tři sta čtyřky.“ Spíše rozkázal než navrhl plukovník Ellis. I na tohle po chvíli přemýšlení Elizabeth kývla a přesunula jednání k druhému bodu.
„Taky se nám zužují zásoby jídla. Podle seržanta Kurka máme potraviny jen na patnáct dní.“
„Můžeme vyslat tým bránou.“ Navrhl pohotově John, ale Rodney mu hned oponoval.
„Pokud jsi si nevšiml, tak nám Wraithové blokují bránu.“ Sheppard mu ale hned vpálil odpověď.
„Ale nám se taky daří aktivovat bránu“ Nato vykouknul za svým notebookem Zelenka.
„Ano, daří. Z dvaceti pokusů jednou.“
„Navíc nás blokují ze dvou planet a po náhodných intervalech bránu vypínají sami a hned na to se zadává adresa z druhé.“ Řekl McKay nepřítomně.
Po jeho sdělení se na něj všichni podívali.
„Co? Já vám to neřekl?“ divil se Rodney.
Teyla jen zakroutila hlavou a Rodney pochopil.
„Atlantis dokáže sledovat a vystopovat brány, které se s námi spojí. A já zachytil dvě odlišné adresy.“ Řekl vítězně Rodney.
„A dokážete je určit ve vesmíru?“ zeptal se pluk. Ellis.
„Proč bych to dělal?“ Divil se Rodney, který to nechápal.
„Plán B. Ty najdeš planetu a oni ji neutralizují z orbity.“ Vysvětlil mu John. A Rodneymu to konečně došlo a odpověděl na Ellisovu otázku.
„Ne, nedokážu.“
„Já jo...“ Ozval se Zelenka, „…pokud má tu adresu, tak jí najdu.“
„Ale já jí nemám, mám jen pár symbolů.“ Oznámil pohotově McKay.
„Vždyť jsi říkal, žes zachytil dvě různý adresy.“ Vystartovala po něm Elizabeth.
„Podívejte, je to složitější, než si myslíte…“ Bránil se Rodney „…Brána sebou zašifrovaně posílá svých šest symbolů a Atlantis to umí rozluštit, ale to je k ničemu, když tomu nerozumíte. Já jen zachytil šest proházených symbolů a v každé adrese jsou jiné. A já se soustředil na něco důležitějšího.“
„Důležitějšího?“ zeptal se ho zaraženě John.
„Ano, Antikové stavěly hvězdné brány a z Atlantidy dělali dálkovou údržbu,…“ vysvětloval Rodney „…stačilo se spojit s bránou a mohli jí klidně zablokovat DHD, nebo odpojit její zdroj energie na dálku či naopak zapojit.“
„Paráda, už máme i plán C“ zaradoval se na oko Ronon.
„A co, když ani jeden z těch plánů nebude fungovat?“ obávala se Elizabeth.
„Odletíte s městem dřív, než dojdou zásoby.“ Navrhl Ellis.
„Nemůžete jen tak odletět a nechat celou galaxii na pospas Wraithům.“ Protestovala Teyla.
„Je mi líto, ale Teyla má pravdu. Z technického hlediska to může být nemožné.“ Oznámil Rodney
„Tak město opustíme bránou na Zem a zapneme autodestrukci.“ Navrhl Caldwell.
„To zní jako plán Z…“ řekla Elizabeth. „…budeme se držet plánu A, a Rodney mezi tím zajistí deaktivaci sítě bran v galaxii, nebo aspoň zjistí souřadnice bran odkud na nás útočí pro plán B a plán D a Z si necháme v záloze jako pojistky.“ Jakmile Elizabeth domluvila, opustila zasedací místnost. Netrvalo dlouho a ostatní jí následovali.

John, Ronon, Teyla a skupina mariňáků se šli připravit pro misi ven.


V galaxii Mléčná Dráha
Generál Landry přišel do kontrolní místnosti a zeptal se obsluhy.
„Jaké mají zpoždění?“
„Atlantis se nám měla hlásit už před čtyřiadvaceti hodinami. Pane.“ Oznámila obsluha generálovi.
„Pane, neměli bychom vyslat aspoň Odyssey?“ zeptal se Daniel, který se v místnosti též nacházel.
„Bohužel IOA si veškeré lodě žádá v blízkosti Země.“ Oznámil mu generál.
Daniel se na chvíli zamyslel.
„Pane, pochybuji že by na nás někdo teď útočil. A navíc obranná síť satelitů je už téměř hotová.“ Ale sotva to dořekl, tak se ozvala obsluha.
„Norad hlásí kontakt. Je to Ha'tak.“
Na obrazovkách v kontrolní místnosti se náhle objevila tvář plukovníka Edemse, velitele jedné ze tři sta čtyřek.
„Naše senzory zaznamenávají nárůst energie.“ Informoval SGC pluk. Edems.
„Nabijí zbraně“ řekl Daniel.
„Jestli neodpoví na vaše volání, tak je sestřelte.“ Vydal nekompromisně rozkaz generál.

Ha'tak opravdu nabíjel zbraně a ještě dřív než se s ním stačili spojit, tak vystřelil na jeden ze satelitů okolo země. Bohužel pro Ha'tak to byl jeden z obranných satelitů, který po detekci výstřelu přešel na automatickou palbu.
Na satelitu bylo umístěno několik coil-gunů a odpalovač raket.
Střely dopadaly na jejich štít a pomalu ho nahlodávaly a rakety těsně před dopadem na štít explodovaly plnou silou, čímž pád štítů přibližovaly.
Ha'tak i nadále střílel na satelit, ale ten byl jako jeden z mála již chráněn štítem a navíc satelit komunikoval s ostatními a přivolal si na Ha'tak pomoc. Během několika vteřin pod tíhou střel Ha'taku spadnul štít a následně explodoval.

„Jak jsem říkal IOA nám nepovolí vyslat žádnou loď mimo dosah.“ Řekl generál Danielovi a odešel do své kanceláře.


V domovské galaxii Ori
Doci v paláci Ori stál před kruhem plným ohně.
„Další lodě jsou už téměř dokončené.“
Z plamenu náhle vystoupila Adria a Doci poklekl.
„Až budou dokončené, tak je pošli do té špinavé galaxie a zničte všechny nevěřící.“ Rozkázala Adria a znovu se proměnila v plamen, jen s tím rozdílem, že hned na to zmizel i on.


V galaxii Ida
Z HP se nad jednou planetou vynořila neznámá loď a hned začala prozkoumávat její povrch a přilehlé okolí.
Asi po třech hodinách ustavičného průzkumu se z HP vynořily desítky, ne-li stovky podivných lodí, a většina z nich začala okamžitě sestupovat a přistávat na planetě, která byla bohatá na přírodní zdroje a stejně tak i celá sluneční soustava. Lodě, které nepřistávaly, byly převážně vojenského charakteru a okamžitě se začaly rozestavovat do obraných pozic.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 02

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:08


02



V galaxii Pegasus
Tým, který měl vyrazit pro zásoby, byl už připraný, ale brána byla stále otevřená zvenčí. Sheppard, který měl toho čekání už plné zuby, šel za McKayem.
„Rodney!! Jak to, že jste ještě neaktivovali bránu?“ McKaye to očividně zaskočilo a po chvíli mu odpověděl.
„Možná to má co dělat s Wraithy.“ Sheppard ale byl v plné polní několik hodin, a tak neměl náladu na to, aby si z něj někdo dělal legraci.
„Řeklo se, že se to povede jednou z dvaceti pokusů, ale už čtyřicet jich máme za sebou!!!“ zuřil John.
„Vážně?…“divil se Rodney „…teď se to ale určitě povede, tak se běžte připravit.“
Sheppard chtěl ještě něco podotknout, ale nakonec to vzdal a znechuceně se otočil, šel totiž říci týmu, že za chvíli půjdou.


V galaxii Ida
Mezi planetou a jednou z lodí probíhal rozhovor v povědomém jazyce.
„Veliteli, výstavba na planetě probíhá rychleji než jindy.“ Informoval hlas z planety jejich velitele na jedné z bitevních lodí. Velitel chvíli mlčel, ale pak vydal rozkaz.
„Zaměřte se na obranu všech linií, pokud víme, tak tu ještě mohou být.“
„Doufám, že se tu neobjeví. Již jsme opustily mnoho planet a tato je navíc tak slibná.“ Strachoval se hlas z planety.
„Kenatale, začněte s výstavbou obranných linií!“ Zopakoval příkaz jejich velitel. Po chvíli ticha se Kenatal ozval znovu
„Je dobré, že vás povýšili.“ A hned nato vypnul komunikační kanál.


V galaxii Pegasus
Sheppard, Ronon, Teyla a tým mariňáků stáli před bránou a doufali, že se tentokrát spojení podaří.
„Během deseti minut to musí vypnout.“ Informoval všechny Rodney. A opravdu, za tři minuty se brána deaktivovala, zároveň s tím se zapnul automatický vytáčecí program.
„Červí díra utvořena!“ vykřikla obsluha u DHD.
„Zapněte odpočítávání.“ Rozkázala dr. Weirová. „Plukovníku, máte zelenou. Daedalus a Apollo odstartují za devadesát minut.“
Sheppard si zapnul odpočítávání na svých hodinkách a spolu s ostatními prošel bránou.
Na druhé straně začal zadávat rozkazy.
„Máme devadesát minut na to, abychom získali nějaké potraviny. Bereme všechno a nezapomeňte, že toto není obchodní mise. Jsme tady, abychom zabavovali. Pamatujte, co nám provedli!“
Teyle se to přirozeně nelíbilo, ale Genii jim opět vyhlásili válku tím, že napadli několik jejich týmů a vydali informace o Atlantis Wraithům a tak byla ticho.“

Na planetě se stmívalo a tak si všichni nasadili brýle na noční vidění.
Během pěti minut se dostali k vesnici a Sheppard vydal rozkaz k zahájeni akce.
Jako první do vesnice vběhly dvě skupiny mariňáků a zbytek je jistil. Jak předpokládali, ve vesnici měli dostatek potravin a žádné zbraně. Podle všeho je Wraithové před příletem k Atlantis sklidili.
Mariňáci oznámili, že je ve vesnici čisto. Ostatní tedy taky vběhli do vesnice a začali veškeré potraviny házet na jednu hromadu. Brali veškeré jídlo ve vesnici a těch pár vesničanů, co zbylo, se nezmohlo na žádný opor.
„Sedmdesát minut!“ oznámil Sheppard.
Když veškeré potraviny nashromáždili na jedno místo, tak Teyla vytáhla ze svého batohu několik zařízení a ty následně rozmístila kolem hromady.
„Vše připraveno.“ Informovala Teyla Johna. Ten přikývl a ona na jakémsi ovládání zmáčkla červené tlačítko.
Zařízení kolem hromady vytvořilo štít, který měl potraviny ochránit.
„Další vesnice je odtud přibližně padesát minut.“ Oznámila Teyla a ukázala směr.
Mariňáci pevně svázali vesničany a zamkli je do sklepu jednoho z domů, poté se vydali s ostatními k druhé vesnici.

Když došli k okraji lesa u druhé vesnice, tak bylo zřetelně vidět, že vesnice je v plamenech a jsou tam na výpomoc lidé ze všech okolních vesnic a dokonce i vojáci z jejich podzemí.
„Tak jo lidi, máme necelých dvanáct minut než přiletí Apollo a Daedalus.“ Oznámil všem Sheppard.
„Zdá se, že je budeme muset vzít útokem.“ usoudil Ronon. „…když je překvapíme těžkou palbou, tak máme šanci.“
Sheppard přikývl. Na to se dva mariňáci ujali raketometu a ostatní granátometů a těžkých kulometů. Po zahájení palby se k nim přidal Ronon se svou pistolkou. Po necelé minutě palbu zmírnili a vydali se do vesnice.
Když se vojáci Geninů vzpamatovaly z překvapivého útoku, tak jich byla už jen polovina. Genini opětovali palbu, ale i přesto že na rozdíl od útočníků měli kam se schovat, tak kulkám neunikly. Granáty a průbojné náboje pozemšťanů si vybíraly svou daň. Po pár minutách bojů se Genii vzdaly a lidé tak mohli vybrat další vesnici, ale nejprve musely všechny svázat. Když je svázaly a jejich zbraně naházeli na jednu hromadu, tak se John kouknul na své hodinky a vykřikl.
„šest minut!“ nato všichni začaly prohledávat hořící vesnici a veškeré potraviny dávaly na hromadu se zbraněmi. Sheppard odjistil nějaké zařízení a hodil ho na hromadu a šel hledat potraviny.
„to je všechno.“ Oznámila Teyla, která se vracela s prázdnou.
Sotva to dořekla tak se objevila na můstku Daidalla a potraviny z obou hromad a zbraně ve skladišti na Apollu.

„Kolik toho máte?“ zeptal se jich Cadwell. Shepprdovy chvíli trvalo než se z nečekaného transportu zorientoval a odpověděl.
„Asi na tři dny. A už se sem nemůžeme vrátit, budou nás čekat.“
Cadwell se ale jen pousmál a položil řečnickou otázku.
„Myslíte?“ hned na to se otočil k někomu z jeho posádky.
„řekněte Apollu ať vypustí dárek a zaměřte vstupy do jejich podzemí.“
Na to se Daedalus ve vesmíru stočil a zahájil palbu na několik míst na planetě.
Apollo vypustilo pět objektů, které si to zamířily na povrch planety a spolu s Daedalusem skočili do HP.
„Co to bylo za dárek?“ zeptal se zvědavě Cadwella Sheppard.
„Dr. Zelenka vytvořil zařízení, které napodobuje signály Antických lodí. A Wraithy bude určitě zajímat co tu dělá pětice Antických lodí.“
„A dr. Weirová to schválila?“ zeptala se opatrně Teyla a Cadwell jí odpověděl
„Ano ta k tomu po návrhu majora McPease dala rozkaz a Dr. Zelenka je sestrojil.“


V galaxii Ori
V paláci bohů na Celestisu šel jeden z převorů za Docim. Dveře se před ním samy otevíraly a následně zavíraly, bez jakékoliv viditelné činnosti převora. Ale sotva vkročil do posledních dveří, tak Doci začal.
„Země musí být spálena, jen v plamenech zatracení mohou poznat pravé světlo.“
Převor se zastavil kousek od Dociho a odpověděl mu
„Blahoslaveni budiž Ori.“ Hned na to převor nepřítomně odešel.


V galaxii Mléčná Dráha
Lodě Ori dál ničily a konvertovaly lidské světy na svou stranu a vysílaní převorů téměř zdvojnásobily.

Tok'rové se usadili na neobydlené planetě u kraje galaxie a založili si v podzemí líhně pro larvy Tok'rů, ale jejich královna Egérie odmítala kvůli zradě vůči lidem rodit větší množství larev. Rodila jen tolik, aby zajistila přežití Tok'rů.
Tok'rové se jí snažili přemluvit, ale Egérie trvala na svém.

Praví Jaffové skákali z planetárního systému do systému a na planetách rabovali potraviny a jiné suroviny pro svoje vlastní potřeby. Pokud jen trochu šlo ukořistit i nějakou loď, tak se o to pokusili.
Dokonce napadali i světy, které se přidaly na stranu Ori a po ukořistění veškerých zásob planetu z orbity vyhladili. Světy, které se k Ori nepřidaly, nebo u nich dosud nebyl žádný převor, tak jim zásoby vydávaly dobrovolně.
Každý druhý den díky těmto Jaffům ztráceli Ori jednu planetu.


V galaxii Ori
Skupinka pěti lidí utíkala hustým lesem a neustále se za sebou ohlížela. Za touto skupinkou totiž běžela mnohem početnější skupina křižáků a střílela na ně svými omračujícími zbraněmi.
Vtom se všichni zastavili, jakoby narazili do neviditelné stěny A následně odletěli několik čísel dozadu.
Zpoza jednoho stromu se nečekaně vynořil převor se slovy.
„I Andrelés pochyboval, ale Ori jeho pochyby vycítili…“ převor ale nedomluvil, protože jeden z utíkajících se zmohl na přímý odpor.
„Klidně nás mučte, ale my nic neřekneme.“ Převor ale nepřítomně šel pomalým krokem k nim, zastavil se až když byl téměř na dosah.
Provinilec ležel stále na zemi, ale to ho nezastavilo a plivnul převorovi k nohám. To ovšem převora dopálilo a pohybem své hole ho odhodil na jeden ze stromů. Provinilec se nabodnul na jednu z větví, ale než umřel, tak spatřil dílo, na kterém se podílel.
V dáli bylo vidět šest sloupů hustého, černého dýmu. Dým stoupal z louky vzdálené několik set metrů, na které se dokončovaly Oriské křižníky pro výpravu do Mléčné dráhy.



V galaxii Pegasus
Apollo a Daedalus se vynořily z HP nad Atlantis a téměř okamžitě se dostaly pod palbu. Na každé lodi bylo jedno ZPM, které ale bylo kvůli úsporám energie odpojeno a zapojovalo se jen ve stavu naprosté nouze.
Lidské lodě si to plnou rychlostí zamířily k planetě a chystaly se na přistáni pod vodou v docích města Atlantis. Cestou k planetě ale střílely z Asgardských zbraní a pokoušely se vyřadit co nejvíce Wraithských lodí.
Po přistání šla Teyla rovnou za Elizabeth, zeptat se proč rozkázala přilákání Wraithů na Genii.
„Proč?…“ zeptala se z velkým důrazem „Proč jste to udělala?“ Elizabeth se na ní nechápavě podívala a zeptala se.
„Co jsem udělala?“ Teyla, jí ale hned vpálila odpověď a zněla přitom velmi naštvaně.
„Proč jste vydala rozkaz k přivolání Wraithů…“ víc už ani nemusela říkat. Elizabeth jí gestem ruky zastavila a místo odpovědi se jí zeptala.
„Víš, co jsem dělala v kanceláři poslední tři dny?“
Teyla jen zavrtěla hlavou a Elizabeth si sama odpověděla.
„Psala jsem rodinám lidí, kteří byly zabiti při náhlých útocích Geniskými vojáky a navíc vyzradili naší přesnou polohu Wraithům a s ní i spoustu informací o nás. Takže pokud jde o mě, jsme si vyrovnaní.“ Teyla se zmohla jen na drobné pokývnutí hlavy a na slovo.
„Rozumím.“
Poté Elizabeth odešla.


V galaxii Ida
„Veliteli, první část pozemní obrany je rozmístěna.“ Informoval Kenatal velitele na jedné z lodí.
„Jaká je to část??“ zeptal se pohotově velitel. Kenatal jen mrknul a veliteli odpověděl.
„Projektilová.“


Na druhé straně galaxie se srazil meteor s měsícem o velikosti Marsu. Na měsíci byly bohaté ložiska železa a několik menších ložisek Tritia.
Náraz meteoritu zničil velké uzemí měsíčního povrchu, ale i přesto se po okolí nárazu rozléhaly známé zvuky. Zvuky, které děsily obyvatelstvo minimálně dvou galaxií a které se nyní vracejí.


Naposledy upravil Dragon dne 28.11.09 18:10, celkově upraveno 1 krát
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 03

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:09


03


V galaxii Pegasus
Na Atlantis se rozdělily zásoby, které byly ukořistěny Geniům.
Wraithové nepřestávali vytáčet Atlantiskou bránu a na orbitě bylo nepřetržitě několik jejich lodí. Díky válkám mezi sebou se jejich počet značně snížil a navíc díky možnosti nedotknutých a plných lovišť plně spolupracovali.

A zatímco se Wraithové pokud možno snažili získat Atlantis neporušenou, tak Asurané chtěli hlavně smrt jejího obyvatelstva. Pro tyto účely sestrojili a následně vyslali satelit s integrovanou hvězdnou bránou a s Hyperpohonem.


V galaxii Ida
Na měsíci se po srážce s meteoritem v mračnu zvednutého prachu dál ozývaly podivné zvuky. Zvuky, které směřovaly ke kraji vzniklého kráteru.

Jen o několik málo minut později na druhé straně galaxie probíhal tento rozhovor.
„Thore, na šesté planetě a měsících jsme zjistili velká naleziště Montria.“
„To je nemožné.“ Okamžitě zareagoval Thor.
„Thore, je to velmi velké ložisko.“
„Jak velké?“ zeptal se pohotově Thor. Na to mu Asgard odpověděl stále nevzrušeným hlasem.
„Celý jeden měsíc a velká ložiska na ostatních a na planetě samotné.“
Thor mrknul a otevřel komunikační kanál s planetou.
„Kenatale, ozvi se.“
„Ano, veliteli?“ To se po chvíli ozval Kenatal z planety „Co se děje?“ Thor mu odpověděl.
„Našli jsme bohatá ložiska Montria. Asteroid, který jsme před lety zachytili musel být odtud.“
„Hned nechám vyslat těžební soupravy.“ Ujistil pohotově a nevzrušeně Thora Kenatal.


V galaxii Ori
V kobkách, ve městě bohů na Celestisu, převorové mučili členy odboje, kteří sabotovali hned několik jejich lodí. Sabotéři ale téměř nic nevěděli a to, co věděli, měli v úmyslu vzít si s sebou do hrobu. A tak se při každé možnosti pokusili spáchat sebevraždu, ale vždy je v jejich snažení vyrušil nějaký převor, který okamžitě zasáhl.
Jednoho sabotéra mučil i sám Doci, ale hned u druhého „kola“ mučení se mu za zády objevila sama Adria.


V galaxii Mléčná Dráha
Na chodbách SGC se ozvalo .
„SG-1 do řídící místnosti!“
Celá SG-1 se tedy urychleně vydala do řídící místnosti, kde na ně už čekal generál Landry.
„Co se děje, generále?.“ Zeptal se Mitchell hned, jak vyšel schody.
„Odyssea při monitorování pohybu Ori lodí zachytila jednu z nich, jak letí k Zemi…“ Informoval SG-1 generál. „…Kursk, Independence, Freedom a čínská 303 jsou připraveni a Odyssey tu bude v případě potřeby do hodiny.“
„A obranné satelity?“ zeptala se Carterová, která si automaticky sedla za jeden z počítačů.
„Jelikož nejsou dokončeny, tak si poradí maximálně se stíhačkami.“ Odpověděl jí generál a přitom se podíval na Daniela „Ještě, že jsme do Pegasu nic neposlali.“


V galaxii Pegasus
Stejně jako minule se sešla Elizabeth a spol v jednací místnosti a opět se na někoho čekalo.
Po dvou minutách čekání vběhl do místnosti McKay se slovy. „Mám ty adresy.“ A ve tváři se mu přitom objevoval vítězoslavný výraz.
„Dobře, tak tedy vyšleme Apolla a Deadala“ začala nečekaně Elizabeth. „…a až se brána deaktivuje, tak se plukovníku vrátíte k Geniům.“
Sheppard se zatvářil nechápavě, což zachytil Zelenka, a hned mu to vysvětlil.
„Podle dálkových senzorů z orbity jejich planety odletělo patnáct Hive Ships a směřují k nám.“
„Deadalus a Apollo vás vyzvednou přibližně za čtyři hodiny po průchodu bránou.“ Oznámila Sheppardovi Elizabeth a odešla, čímž ukončila schůzi.
„Patnáct Hive Ships.“ Podivil se John. „…Tam to musí vypadat.“


V galaxii Ida
Z kráteru po nárazu s meteorem vyšlo pět replikátorů, kteří okamžitě začali hledat nějaký kov.
Ale když Replikátoři nenašli žádný již zpracovaný kov, tak se po chvíli dali do konzumace nezpracovaného železa a Tritia. Takto získávali sice jen zlomek, ale jejich hlavní program jim nařizoval množení se.

Asgardská těžební souprava se již nacházela na měsíci a získávala čisté Montrium, které se nenacházelo ani na meteoritu, který před lety zachytili.


V galaxii Mléčná Dráha
Loď Ori se vynořila z HP u Jupiteru a zamířila si to k Zemi.
Lidské lodě na oběžné dráze ji dvakrát vyzvaly, aby se vzdala. Převor na palubě samozřejmě neuposlechl a začal sám vysílat
„…A jejich nepřátelé byli sraženi na kolena.“ Hned po této větě zahájil palbu, dříve než lidé.
Ničivý paprsek zasáhl ruskou loď Kursk, která okamžitě spolu s ostatními zahájila odvetnou palbu z Asgardských plazmových zbraní. Jen čínská 303 je neměla a tak střílela Asgardskou zbraní, kterou měl starý Biliskner
Ori loď během chvíle explodovala.


V galaxii Pegasus
Zatímco Sheppard dával dohromady větší tým pro získání jídla, Deadalus se spolu s Apollem blížily ke dvěma planetám.
Jako první ke svému cíli dorazil Apollo.
Na orbitě planety byla dvojce Wraithských křižníků. S těmi Apollo neměl větší problémy a téměř okamžitě byly křižníky na kusy. Poté Apollo cílenou palbou na povrch pohřbilo Hvězdnou bránu spolu s několika Wraithy pod zem.
Deadalus se z HP vynořil jen o několik málo minut později. Nad jeho cílovou planetou hlídkovaly dvě Wraithské Hive Ships, které téměř okamžitě zahájily palbu.
Caldwell nařídil zničení Wraithů pomocí Asgardských zbraní a zároveň s tím bombardování povrchu planety atomovkami.
Atomovky se dostaly do atmosféry dříve, než Wraithové stačili vypustit Stíhače a svou detonací uzavřely právě aktivní červí díru, na což se Wraithské lodě překvapivě stáhly, dříve než stačily utrpět vetší poškození.

Na Atlantis po deaktivaci červí díry aktivovali Hvězdnou bránu z jejich strany a Sheppard se svým týmem a čtyřiceti mariňáky prošli na druhou stranu.


V galaxii Mléčná Dráha
Překvapivý útok na Zem jednou mateřskou lodí brali lidé jako zkoušku obrany, a tak se IOA rozhodla urychlit výstavbu obranných satelitů. Amerika navíc uvolnila více financí pro svůj projekt Xerxes.
Projekt se zabýval sestrojením tři sta pětky s maximálním využitím Asgardské, Antické, Goauldské a několika dalších technologií s lidskou technologií, která fungovala hlavně jako spojovací prvek technologií a zároveň i jako prvek ovládací.
Od Goauldů se například okopírovaly zbraně, které měly být na krátkou vzdálenost, ale přitom nenahrazovaly railguny, ty nahradily coilguny.

Praví Jaffové dál drancovali galaxii pro svoje vlastní potřeby a Tok’rové se snažili přesvědčit Egérii, aby se nemuseli usmiřovat se Zemí, ta však na nic nereagovala


V galaxii Ori
Doci jakoby vycítil přítomnost Adrie a hned si kleknul. Vězeň o ní ale nevěděl, ne dokud nepromluvila.
„Zabijte je. Nic důležitého nevědí.“ Doci vstal a se slovy. „Blahosloveni budiž Ori.“ Vyzdvihl vězně do vzduchu a zlomil mu vaz. Stejně tak učinili i ostatní převoři. Hned, jak byli vězni mrtví, tak se Doci otočil k Adrii čelem a ta vydala další rozkaz.
„Celá Země je zkažená. Je to mor vesmíru. Okamžitě jí zničte!“ Hned nato se Adria proměnila v Oheň, který okamžitě zmizel.


V galaxii Pegasus
Po odchodu pluk. Shepparda se Atlantis spojila se Zemí a vyměnili si informace. Elizabeth informovala o tom, co se děje v Pegasu a SGC o tom, co v Mléčné dráze, a taky to, že byli již dvakrát napadeni.
Pod tíhou informací se rozhodla nakonec zrušit plán na zablokování všech bran v Pegasu a Rodneymu to vysvětlila tak, že nemůžou vzít lidem v celé galaxii jedinou možnost útěku před Wraithy. A taky mu sdělila, že Země bude v brzké době nejspíš potřebovat pomoc, a proto by měl co nejdříve zkontrolovat městské motory.

Sheppard a spol již prošli několik blízko u sebe ležících vesnic a shromáždili z nich veškeré jídlo na několik hromad označených pro přenos. Nyní procházeli podzemní komplex a hledali sklad potravin.
Kamkoliv se Sheppard hnul, tak nezachytil kromě svých lidí žádnou známku života a nenašli ani žádná těla. Wraithové dokonale sklidili celou planetu a lidem z Atlantis tak nechali spoustu potravin.
Po šesti hodinách začaly mizet jednotlivé hromady jídla ve světlech transportních paprsků, ale jelikož na planetě nebyl již nikdo jiný, tak lidi nechávali na planetě, aby mohli hledat další potraviny.

Když už měly Deadalus a Apollo plné sklady, tak transportovaly na palubu i lidi a zamířili si to zpátky k Atlantis.
I tentokrát po nich Wraithové stříleli, ale kapitáni lodí tomu už nevěnovali žádnou pozornost a jen rozkázali přistání pod hladinou. Jen aby se neřeklo, tak sestřelili několik otravných stíhaček, které poletovaly příliš blízko štítu.

Po přistání se konala další schůze, které se ale již nezúčastnil dr. Zelenka.
Elizabeth předala zprávy ze Země a všichni, až na Teylu, se shodli na tom, že musí město co nejdříve vzlétnou a pomoci Zemi v obraně. Rononovi se to také očividně nelíbilo, ale ten byl zticha a přijmul jejich rozhodnutí a na otázku, jestli chce někde vysadit, odpověděl záporně. Stejně tak i Teyla se svými lidmi, jen s tím rozdílem, že neustále otravovala McKaye, Elizabeth, nebo Shepparda s tím, že nesmí s městem odletět pryč a nechat tak celou galaxii na
holičkách.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 04

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:11


04




V galaxii Ida
Díky Montriu se Asgardé cítili mnohem více v bezpečí. Mnoho důležítých staveb předělávali a dále stavěli jen z Montria. Z Montria byly i nově postavené loděnice a lodě, které se tam začaly stavět, měly trup a důležité části z čistého Montria, méně důležité části byly ze slitin Montia a Tritia.

Díky rychlé výstavbě a velkým nalezištím Montria se Asgardé dohodli na spuštění dilatačního pole tak, aby pro ně čas ubíhal rychleji a to na dobu, než se Asgardské Impérium znovu postaví na nohy.

Replikátoři se mezitím hojně množili a začali dokonce ze svých bloků stavět hned tři lodě.


V galaxii Mléčná Dráha.
Veškeré Jaffské lodě sloužící Ori se seskupovaly na jednom místě, připraveni vyrazit a zničit Zemi. Ale Země nebyla již tak bezbranná. Na orbitě planety byly obranné satelity se štíty a některé i s Asgardskými zbraněmi. Navíc se nad orbitou vznášely tři tři sta čtyřky a jedna tři sta trojka plus Odyssea byla na výzvědné misi.

Tok'rové se po dlouhém snažení podvolili vůli Egérie a rozhodli se kontaktovat Zemi

„Neplánovaná mimozemská aktivace!“ zařval Walter do mikrofonu. Netrvalo dlouho a už za ním stál generál i s celou SG-1.
„Přijímám Identifikační kód.“ Oznamoval Walter. „…Je to starý kód Tok'rů.“ Na to se generál tázavě podíval na svůj vlajkový tým, ale Daniel jen pokrčil rameny.
„Všem jednotkám plná pohotovost!“ zařval generál do mikrofonu a nařídil otevření Iris.

Hvězdnou bránou přišel doposud neznámý Tok'ra, který se představil jako Domok.
Všechny jednotky na Tok'ru nepřestávaly mířit a hledaly jakoukoliv záminku ke střelbě.
„Přináším zprávy od nejvyšší rady Tok'rů.“ začal Domok, který zjevně očekával sklopení zbraní, ale to se pletl.
„Tak nám je předejte.“ řekl generál do mikrofonu.
„Tok'rové chtějí s vámi obnovit alianci.“
„Řekl jste zprávy.“ To se přes mikrofon ozval Daniel.
Tok'ra už nevěděl, jak dál, a tak se rozhodl oznámit něco pro Zem důležitějšího.
„A chystá se na vás útok.“
„To není nic, co by jsme nevěděli.“ Oznámil Tok'rovi s mírným úsměvem Mitchell.
„Víme kdo, kdy a jak.“ Oznámil všem Tok'ra a v řídící místnosti nastalo dokonalé ticho. Asi po půl minutě nařídil generál strážím, aby Tok'ru odvedli do zasedací místnosti.


V galaxii Ori
Adria se procházela ve městě bohů na Celestisu, když v tom zhasla veškerá světla. Adria se podezřívavě porozhlédla kolem a po chvíli všechna světla pomocí svých schopností aktivovala. Ale po chvíli opět zhasla a dokonce se i nad samotným městem vysokou rychlostí začala objevovat velká oblačnost. To Adria už nevydržela a chtěla zmizet a zjistit, co se děje, ale někdo jí předběhl.


V galaxii Pegasus
Elizabeth se šla osobně kouknout, jak Rodney se Zelenkou pokročili.
„Nemůžeme vzlétnout.“ Vystřelil na ní Rodney hned, jak jí uviděl.
„Tedy, aspoň ne bezpečně.“ Dodal Zelenka.
Elizabeth se stihla jenom nechápavě podívat, když jí McKay zahltil dalšími informacemi.
„Musíme udělat další podrobnou diagnostiku, opravit pár věcí, znovu provést diagnostiku a tak dokola.“
„Jinak motory mohou explodovat.“ Doplnil McKaye Zelenka.
„Jak dlouho to potrvá?“ vyslovila konečně otázku Elizabeth.
„Hodiny, dny, týdny“ dal hned několik odhadů Zelenka.

Elizabeth svolala další schůzi, kde doktoři McKay a Zelenka zopakovali důvody, proč nemohou odletět.
Zúčastnění se nějakou dobu dohadovali, co budou dělat, když Sheppard, který celou dobu mlčel, dostal nápad.
„Tak ať místo nás letí Wraithové.“ Všichni ostatní se na něj podívali, jako na cvoka, a tak ještě dodal. „Dáme Wraithům to, co chtějí.“ Po chvíli ticha se dal Sheppard do vysvětlování svého plánu.

V galaxii Mléčná Dráha
Domok generálovi a SG-1 řekl vše, co věděl.
„Chystají se na vás Ori a použijí k tom Jaffy. Útok proběhne přibližně do pěti vašich dnů. Při útoku budou použity i zamaskované lodě s naquadahovými bombami.“
SG-1 s generálem Domoka ještě vyslýchala a když od něho získala další informace, tak ho pustila s tím, že jestli byly informace pravdivé, tak po útoku rádi přivítají jejich vyslance.

Zvěd Pravých Jaffů se vynořil v jedné zdánlivě opuštěné soustavě a vyslal signál, který oznamoval, že nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí. Sotva minutu nato se z HP vynořila celá flotila jejich lodí a lodě se začaly rozestupovat.
Během další minuty každá loď vypustila stíhače a transportní lodě.
Stíhače okamžitě začaly prohledávat jednotlivé planety a nákladní lodě byly připraveny je následovat.
Na jedné planetě se ale začala ozývat palba a stíhače, které byly v její atmosféře, urychleně letěly pryč. Mateřské lodě se chystaly zahájit palbu, ale planeta byla rychlejší.
Z jejího povrchu začaly vylétat podivné žlutomodré koule energie. Koule narážely do štítů mateřských lodí a velmi rychle je oslabovaly.
Na obrazovce jednoho Ha’taku se objevila záhadná postava. Postava měla rozcuchané vlasy a její oblečení vypadalo jako z listů a jiných zcela přírodních materiálů.
„Necháme vás jít, ale už se sem nikdy nesmíte vrátit.“ hlas postavy byl zcela klidný.

Stíhače se urychleně začaly naloďovat a lodě jedna po druhé okamžitě skákaly na únikové souřadnice a palba z planety prozatím přestala.
Když sluneční soustavu opustila poslední loď, tak se z planety opět vytratily veškeré známky po energii.


V galaxii Ori
Adria se už připravovala, že zmizí, když v tom se na konci chodby, na které se nacházela, objevilo jasné světlo.
Adria neváhala a po světlu, které se mezitím přibližovalo „hodila“ jakousi energetickou kouli, ale ta zmizela někde v půli cesty.


V galaxii Pegasus
Sheppard stál v řídící místnosti a technik se snažil spojit s Wraithskými loděmi na orbitě. Technik se náhle podíval na Shepparda a kývl na něj. Dřív, než si toho Sheppard vůbec stačil všimnou, tak se v místnosti ozval Wraithský hlas.
„Co chcete?“ Sheppard se podíval na Elizabeth a spustil.
„Máme pro vás nabídku.“
„A jakou?“ zeptal se Wraith. Sheppard mu ale neodpověděl, tak jak si Wraith představoval.
„Přerušte veškeré aktivity a dozvíte se jí.“ Wraithské stíhačky, ale nadále lítaly nad hladinou oceánu a čekaly jestli se z něj něco nevynoří.
„Přerušte veškeré aktivity a dostanete Mléčnou Dráhu!“ Tentokrát zařval Sheppard, což zabralo a stíhače se začaly okamžitě stahovat. Sheppard využil nastalého ticha a spustil.
„Shromáždíte veškeré lodě v galaxii zde a dáte našim vědcům prostor k úpravě vašeho Hyperpohonu. V prostorách, ve kterých se budou pohybovat, nebude žádný Wraith, s každou skupinkou bude maximálně jeden, který je bude poslouchat a ovládat věci, které oni nemohou. A až budou veškeré lodě upraveny, tak Atlantis vyšle signál, který úpravy aktivuje a spolu s ním dostanete souřadnice. Na oplátku necháte Atlantis a Zemi s jejími spojenci na pokoji. Pokud to porušíte, tak veškeré úpravy budou opět deaktivovány.“
Poté, co Sheppard skončil, bylo v řídící místnosti naprosté ticho.
„Doktorko. Dálkové senzory zachytily další lodě!.“ Oznámil jeden z operátorů.
„Přijímáme vaší nabídku.“ Ozval se nečekaně Wraith a hned na to ukončil spojení.
„Tak co teď?“ zeptala se Elizabeth Shepparda a ten jí odpověděl.
„Dáme dohromady co nejvíce vědců a hlavně zkontrolujeme McKaye.“ Elizabeth jen kývla a spolu s Johnem se vydala do té nejvzdálenější laboratoře ve městě.


V galaxii Ori
K jasnému světlu se přidalo několik dalších, samostatných, které se rychle začaly formulovat do lidských bytostí, tedy co se vzhledu týče.
„Co tu chcete?“ Zeptala se Adria a přitom se připravila na případný útok ze stran neznámých.
„Porušila jsi to, co dokonce i ostatní dodržovali, a to přímé nezasahování..“ promluvila jedna z bytostí.
„Se mnou se rovnat nemůžete. Ne vy!“ zařvala Adria.
„Ale my jsme nepřišli s tebou bojovat, ale pouze tě varovat.“ Oznámila jedna z bytostí.
„Vy Antici jste byli vždy hloupí, chcete mluvit tam, kde se bojuje.“ Řekla posměšně Adria a chystala se zaútočit, ale Antici byli rychlejší a poslali na Adriu několik energetických koulí. Koule nebyly pro ní nikterak nebezpečné, ale stačily na to, aby Antici mohli bezpečně zmizet.



V galaxii Pegasus
Když Elizabeth s Johnem konečně dorazili do vzdálené laboratoře, tak spatřili McKaye s ochranou helmou a několika vrstvami neprůstřelných vest. Když si jich Mckay všiml, tak jim ihned nařídil, aby zůstali mezi dveřmi a byli připraveni uskočit.
„Jak to jde?“ zeptal se Sheppard, když konečně potlačil smích.
„Máte štěstí. Když jsem říkal nemožné, tak jsem myslel pro normální vědce.“ Elizabeth ho ihned probodla svým výrazem a Rodney pokračoval.
„Podařilo se mi do této dutiny…“ přitom ukázal na něco, co vypadalo jako jeden z mnoha drátů. „…nacpat přibližně jeden mikrogram C4 jako detonátor a zbytek jsem vyplnil silně koncentrovaným nitroglycerinem, který jsem obohatil o částečky naquadahu.“
„Bude to stačit na vyřazení jejich Hypermotoru?“ Zeptala se s obavami Elizabeth.
„Vy jste mě snad neposlouchali?“ vyštěkl na ně Rodney.
„Zvýšil jsem účinnost nitroglycerinu pětsetkrát a částečky naquadahu celou explozi zvýší minimálně dvojnásobně, to je pět set na druhou, což je dvě stě padesáttisíckrát silnější exploze.“
„Bude to stačit? Ano - ne“ zeptal se ho znovu John a Rodney odpověděl
„Bohatě a při troše štěstí řetězová reakce loď roztrhá.“
„A jak se to odpaluje?“ zajímal se dál Sheppard.
„Všechny C4 mají detonátory na stejné frekvenci, jen jiný kód, takže stačí se přes počítač spojit s rozbuškou a vyťukat daný kód. A aby to nebylo pokus - omyl, tak každá bomba při připojení se na danou a kódovanou…“ při slově kódovanou Mckay dodal důraz. „…frekvenci bomba vyšle identifikační číslo. Pak už jen podle seznamu vyhledat odpalovací kód…“


V galaxii Mléčná Dráha
Země stáhla Odyssey z špiónské mise a zařadila jí k obraně planety. Xerxes měl zkušební let ve vesmíru naplánovaný na dobu až po útoku, ale jiné země jako Velká Británie, Čína, Japonsko a další měly více štěstí a jejich nové lodě měly zkušební lety v době ještě před útokem. Kromě těchto velkých lodí již každá země vlastnila minimálně tři letky F-302. Česká republika jich měla hned pět, ale nejvíce jich měla Amerika, Čína a Rusko.

Na shromaždišti Jaffských lodí ve službách Ori se již nacházelo třicet mateřských lodí a bezpočet Alkeshů.

Praví Jaffové si mezitím lízali své rány a dělali vše pro to, aby jejich štíty naběhly v co nejkratší době.

V galaxii Ida
V Asgadském dilatačním poli již uběhlo několik desítek let a sami Asgardé měli kolonie už na všech obyvatelných tělesech soustavy,
Ložiska Montria se zdála být téměř nevyčerpatelná a tak ho Asgardé používali na čím dál tím víc staveb a lodí.
Samotné Asgardské impérium se obnovovalo rychleji než sami Asgardé doufali, celému impériu už chyběla jen rozlehlost a početnost Asgardské rasy. Ale ani tento problém nebyl pro ně neřešitelným. Lidé jim nevědomky za dobu celé Aliance poskytli několik střípků, které přehlíželi i sami Asgardé. Pomocí těchto střípků se proces degenerace zastavil a Asgardé začali vytvářet mladé klony, které byly umisťovány na zvláštní lehátka, která byla napojena na jejich databázi a spolu s počítačem tak vytvářeli nové Asgardské osobnosti po vzoru lidského učení.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 05

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:12


05


V galaxii Pegasus
Lidé nečekaně rychle upravili veškeré lodě, které se shromáždily, a technici na nich umístili skryté nálože přímo do nitra samotného Hypermotoru.

„Aktivujte úpravy a zašlete jim souřadnice.“ Rozkázala Elizabeth.
Hned nato se Wraithové začali řadit do jakési formace, v jejímž čele byla jedna Hive Ship. Posléze za touto Hive Ship začaly všechny ostatní lodě skákat do HP.
„Já to stále nechápu.“ Ozvala se Teyla. „vy bojujete se svými nepřáteli tak, že si je pouštíte blíže k domovu?“
Sheppard se rychle ujal vysvětlování.
„V naší galaxii, jak jistě víš, je chaos, který způsobila přítomnost Ori. Ori chtějí všechny lidi přesvětit, aby je uctívali, nebo je zničí. Ale Wraithové chtějí „jen“ potravu…“ John se náhle zasekl. „Na jaké souřadnice je to vůbec posíláme?“ zeptal se McKaye.
„K Superbráně. Podle Odyssey ji nepřetržitě hlídají.“ Odpověděl pohotově McKay.
„Jak dlouho jim potrvá cesta?“ zeptala se Elizabeth
„Těžko říci, ale do tří dnů by to měli stihnout“ odpověděl jí Zelenka.
„Pokud jim cestou nevyhoří motory.“ Dodal ještě Mckay
„což na šedesát…“ začal Zelenka, ale byl přerušen McKayem
„Ne, spíš na osmdesát p…“ ale Mckay se sám zasekl a podíval se na Zelenku. Poté svorně řekli.
„Na sedmdesát procent vyhoří.“
„Právě se z HP něco vynořilo.“ To je přerušil důstojník konající službu.
„Wraithové?“ zeptal se okamžitě Sheppard.
„Ne, je to příliš malé.“ Řekl McKay, ale dřív, než stačil objekt identifikovat, tak na štít něco udeřilo. Městský rozvodný systém byl v ten okamžik přetížen, a tak světla pár vteřin blikala.
Mckay se okamžitě vrhnul k počítačům a začal objekt prozkoumávat.
Po dvou minutách, aniž by odtrhl oči od monitoru, prohlásil, že na ně pravděpodobně útočí Asurané.
Po dalších deseti minutách sdělil Elizabeth a Sheppardovi, že paprsek, útočící na městský štít, je nepřetržitý a vychází z hvězdné brány, čímž jim blokuje tu jejich. Také jim oznámil, že satelit je bude pravděpodobně hledat, ať se schovají kdekoliv.


V galaxii Ida
V Asgardském dilatačním poli uběhly další desítky let a tak ho Asgardi v domnění, že jsou již připraveni, sami vypnuli. Krátce po deaktivaci pole vstoupilo do HP několik desítek lodí s cílem osídlit nejbližší Soustavy a znovu tak vybudovat Asgardské impérium.

Replikátorské lodě mezitím vzlétly a pomalu, ale jistě, se blížily k bývalé Asgardské domovské planetě.

V galaxii Mléčná Dráha
IOA ze strachu z neviditelných lodí okamžitě uvolnila veškeré finance na vybudování a upravení stávajících satelitů tak, aby byly schopné odhalovat zamaskované lodě.
Carterová spolu s týmem vědců získala z Asgardské databáze několik informací ohledně zjišťování maskovaných objektů a se svým týmem se tyto informace pokoušela využít.

Flotila Jaffů ve službách Ori byla již pohromadě, byla tvořená několika desítkami Hataků, několika Alkeshů a též v ní bylo několik transportních lodí s náložemi. Flotila jen čekala na rozkaz. Praví Jaffové se mezitím vzpamatovali a rozhodovali se, zda se vrátí na planetu a za drzost obyvatel jí vybombardují, nebo radši poletí dál.
Lucianská Aliance si pod novým vedením vybudovala vlastní síť hvězdných bran a zároveň se pokoušela získat na svou stranu co nejvíce planet.


V galaxii Pegasus
Satelit dál vysílal smrtící paprsek na městský štít.
Elizabeth byla ve své kanceláři a psala obšírné hlášení. Dr. McKay a dr. Zelenka se snažili přijít na to, jak se zachránit.
Elizabeth seděla ve své kanceláři už několik hodin a tak se rozhodla, že vědce zkontroluje. Sheppard si šel zaběhat s Rononem a Teyla meditovala ve svém pokoji.

„Jestli McKay na něco nepřijde, tak mu dám do pokoje citrusovník“ Oznámil Sheppard Rononovi při jedné z jejich přestávek.
„Já bych mu ho dal do laboratoře.“ Navrhl Ronon s mírným úsměvem.
„To je dobrý nápad.“ Přiznal John a kývl na Ronona, aby ho následoval do laboratoře.
Sheppard s Rononem do laboratoře k McKayovi dorazili jen pár okamžiků po Elizabeth.
„Rode, máme nápad.“ Oznámil Sheppard s mírným úsměvem a po krátké odmlce, aby se mohl nadechnout pokračoval.
„Pokud na něco nepřijdeš do hodiny, tak ti s Rononem sem a do pokoje dáme citrusovník.“
Zelenka, který seděl naproti Rodnymu se usmál, ale Mckay se zatvářil uraženě a radši se hned obrátil k obrazovce, ale téměř okamžitě se otočil na Shepparda.
„Mám nápad.“
„To bylo rychlý“ řekl s údivem Ronon.
„už jsem ti říkal, že ten jejich systém nenabouráš.“ Řekl otráveně Zelenka, aniž by odvrátil oči od svého notebooku. Ale Rodney si ho nevšímal a pokračoval.
„Odletíme s městem.“
„Říkal si, že s městem odletět nemůže.“ Připomněla mu Elizabeth.
„Taky že nemůžeme, tedy aspoň ne Hyperprostorem, ale podsvětelné motory by měly být v pořádku.“ Nato se na McKaye podíval i Zelenka a pomalu pokračoval místo něj.
„Pokud se nám podaří schovat se za jinou planetu a otevřít červí díru, tak…“ Ale McKay mu skočil do řeči.
„Tak satelit bude muset opustit současnou polohu a najít si nás na druhé straně jiné planety a k tomu bude muset vypnout bránu…“ Tentokrát Sheppard skočil do řeči Rodneymu.
„A jelikož my budeme mít už aktivovanou bránu, tak ten satelit nebude moci aktivovat tu svou.“
Rodney se usmál a dokončil svůj plán.
„navíc v době vypnutí brány bude zranitelnější a Daedalus spolu s Apollem by měly být schopni ho zneškodnit.“
Elizabeth jen nepatrně kývla a Sheppard okamžitě vyrazil do místnosti s křeslem.

V galaxii Ida
Asgardská populace rostla každým okamžikem. Asgardé již osidlovali pět slunečních soustav v těsné blízkosti jejich nové domovské planety. Dokonce vysílali vědecké lodě bez doprovodů napříč galaxií, aby našli další naleziště Montria a jiných látek.
Jedna jejich loď si to zamířila k jejich bývalé domovské planetě. K té samé, jako replikátoři.


Mezi Mléčnou Dráhou a Pegasem
Z HP se vynořila celá Wraithská flotila, jen dva skoky před cílovými souřadnicemi.
Z můstku všech lodí byla zřetelně a jasně vidět jejich cílová galaxie, Mléčná Dráha. Měli ji téměř na dosah.
Wraithové byli již netrpěliví a hladoví a tak další skok provedli dříve, než se jejich generátor HP stačil zregenerovat. Na další zastávce kvůli tomu museli počkat dvakrát tak dlouho, a tak se k Mléčné Dráze přibližovali aspoň podsvětelnými motory.


V galaxii Mléčná Dráha.
Na shromaždišti Jaffů se vynořil křižník Ori a Převor na palubě vydal rozkaz k útoku na Zem.
Jaffské lodě okamžitě začaly vstupovat do HP oken.

Země již provizorně vylepšila několik satelitů tak, aby dokázaly zaměřit neviditelné lodě a jejich pozici oznámit všem pozemským lodím a satelitům.
Veškeré 302 měly pohotovost a již postupně vzlétávaly na oběžnou dráhu, aby mohly bránit svou planetu.

V galaxii Pegasus
Sheppard seděl v křesle a prováděl předletovou přípravu. Daedalus s Apollem byly na pozicích u satelitu a už jen čekaly na deaktivaci brány.

Po dokončení předletové přípravy Sheppard zahájil nabíjení inerciálních tlumičů a pomalu začal vynořovat město. Město se při vynořování třáslo, ale ani zdaleka ne tolik, jako při jeho prvním vynoření. Po samotném vynoření byly tlumiče již plně funkční a John tak mohl okamžitě aktivovat podsvětelné motory. Vrtná stanice městu dodávala veškerou energii, kterou získávala a Zelenka byl v případě potřeby připraven u hlavní rozvodny okamžitě vyměnit jednotlivé ZPM.

Po dosažení orbity Daedalus transportoval posádku vrtné plošiny k sobě na palubu. Město ve vesmírném vakuu rychle nabíralo rychlost směrem k nejbližší planetě.
Satelit ze začátku na pohyby města nereagoval, ale po chvíli se rychle stočil kolem své vlastní osy a opět si to zamířil na Atlantis.
Během okamžiku se ale Atlantis schovala za blízký měsíc planety, satelit se ale ani nehnul a stále mířil na stejné místo i přes měsíc.
Netrvalo dlouho a Atlantis se úspěšně schovala na orbitě blízké planety.
McKay okamžitě vytočil náhodnou planetu.
Satelit se dal do pohybu přesně jak předpokládali a po opuštění orbity se zhroutila i červí díra. Lidské lodě na nic nečekaly a okamžitě zahájily palbu. Štít satelitu příliš nevydržel a prakticky okamžitě se zhroutil. Po zhroucení štítu si střely našly i samotnou konstrukci satelitu.

Atlantis byla prozatím zachráněna a vědci se opět začali soustředit na hypermotory. Po deaktivaci brány nechala Elizabeth vytočit Zemi, které poslala detailní zprávu o tom, co se dělo, a samozřejmě i o Wraithech a o skrytých náložích na generátorech HP. Zpráva obsahovala i seznam frekvencí a kódy k odpálení jednotlivých náloží.



V galaxii Ida
Na souřadnicích bývalé domovské planety se vynořila z HP Asgardská loď konstruovaná převážně pro vědecké účely. Loď si to okamžitě nasměrovala na okraj meteorického pole z jejich bývalé planety. Sotva ale stačila zahájit jakýkoliv průzkum, tak se na můstku lodi ozval krátký, ale zato výstižný alarm.
„Veliteli, blíží se k nám několik lodí.“ Oznámil jeden z šesti Asgardů na palubě celé lodi veliteli.
„Nemožné…“ odpověděl okamžitě velitel „…okamžitě proveďte detailní skeny těch lodí.“ Nařídil velitel lodě.
„Jsou to replikátoři!“ oznámil tentýž Asgard.
Velitel, který chtěl nařídit přesměrování energie do štítů, si to okamžitě rozmyslel a vydal naprosto protichůdný, až nesmyslný, rozkaz.
„Okamžitě odpojte zdroj energie!“
ostatní Asgardi nechápali logiku rozkazu, ale i přesto ho vykonali.

Lodě replikátorů se mezitím přiblížily na dostřel, ale nestřílely. Místo toho se dál přibližovaly k Asgardské lodi. Když už byly lodě jen pár metrů od sebe, tak lodě replikátorů nečekaně zrychlily a skočily do HP.

„Co to bylo?“ zeptal se jeden Asgard velitele.
„Naše loď je z Montria a to Replikátoři nedokáží využít, takže jsme pro ně byli naprosto nepřitažliví.“ Odpověděl mu velitel a hned na to vydal rozkaz k obnovení napájení a ke skoku k jejich nové domovské planetě, aby mohli o Replikátorech informovat ostatní.


Naposledy upravil Dragon dne 28.11.09 18:15, celkově upraveno 1 krát
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 06

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:14


06


V galaxii Mléčná Dráha
V sluneční soustavě Země se vynořila z HP flotila lodí patřící Jaffům ve službách Ori. Jejich Ha´taky okamžitě vypustily veškeré stíhače. Alkeshe se zamaskovaly a namířily si to přímo k Zemi a stejně tak učinila i pětice nákladních lodí.

Ha´taky se začaly pomalu též přibližovat k Zemi, ale poté, co jim z HP za zády vylétla mateřská loď Ori, svoje tempo zrychlily.

Lidské lodě neváhaly a spolu se satelity okamžitě zahájily palbu.

Ha´taky se okamžitě ocitly pod těžkou palbou, ale díky svému množství postupovaly blíž a blíž k planetě. Když se konečně dostaly na dostřel, zahájily palbu. Jejich palba byla narozdíl od lidské soustředěnější.
Pod tíhou střel začaly selhávat první štíty, ale bohužel pro lidstvo to byly štíty hrstky dokončených satelitů a jediné tři sta trojky v držení Číny.
Alkeshe zůstaly zamaskovány a na orbitě Země zahájily prudkou a agresivní palbu na vše, co jim přišlo do cesty.

Satelity se je snažily sestřelit, ale mezi Alkeshe se vmísily i Glidery. Glidery byly ale na satelity příliš obratné, a tak se stávalo, že satelity, útočící právě na ně, zasáhly něco jiného a většinou to byl právě jiný satelit. Lidské tři sta dvojky byly ale v početní převaze a manévrovací schopnosti měly na stejné, ne-li větší úrovní.

Do celého zmatku na oběžné dráze navíc vlétla pětice zamaskovaných lodí s naquadahovými bombami na palubě.
Satelity schopné je odhalit naštěstí stále fungovaly, a tak informace o jejich poloze posílaly všem lidským lodím a satelitům.
Vše, co mohlo střílet, mělo jako hlavní prioritu právě zamaskované objekty. Netrvalo dlouho a na nízké orbitě se objevily tři výbuchy, zbylé dvě lodě se ale dostaly do atmosféry. Několik satelitů po nich ještě střílelo a podařilo se jim vyřadit motory a maskování jedné z nich. Na druhou loď se zaměřila letka tři sta dvojek. Poslední zamaskovaná loď si to směřovala na Rusko. Tři sta dvojky jí byly v patách, a i když jí neviděli, tak střílely a doufaly, že jí palbou naslepo sestřelí.
Poškozená nákladní loď mezitím spadla bez detonace do Atlantického oceánu a sestupovala na dno.
Lidské tři sta dvojky již ztratily i informace od satelitů, ale stále se nevzdávaly a doufaly, že loď aspoň zasáhnou jednou kulkou, aby vyřadily maskování.

Jen pár metrů nad povrchem u velké Ruské námořní základny došlo k ohromnému výbuchu.
Výbuch smetl vše v okruhu pětiset kilometrů a následná tlaková vlna roznesla radiaci mnohem dál.
Jen o pár vteřin později došlo k ještě silnějšímu výbuchu pod hladinou Atlantického oceánu.
Výbuch zvednul vlnu Tsunami, která si to zamířila k americkému pobřeží. Když o několik minut později dorazila na pobřeží, zvedla se do výšky patnácti metrů a ničila vše, co jí stálo v cestě.

Na orbitě mezitím podstatně ubylo Ha´taků a Alkeshe s Glidery byly zatlačeny na ústup. Stejně tak i satelitní síť výrazně prořídla. Zbylé tři sta dvojky okamžitě přešly z obrany na útok.
Americké lodi Freedom již selhaly štíty, ale loď se nestahovala a dál pokračovala v palbě. Převor na palubě lodi Ori se již nemohl koukat na postupné selhání útoku a rozhodl se jednat.
Loď vstoupila do bitvy a téměř okamžitě se na ní zaměřily zbytky lidské sítě obranných satelitů, z nichž několik mělo nainstalovány Asgardské zbraně, ale na ty byla loď stále daleko.
Převor ale s přehledem vystřelil z hlavní zbraně. Paprsek zasáhl Odyssey a vyřadil jí štíty a do jejího trupu se začaly zahryzávat menší střely Ha´taků a Gliderů, které ho postupně trhaly na kusy, přičemž jí nechtěně kryli před dalším smrtícím výstřelem. Nedaleko Odyssey Ha´taky udolaly Ruskou a Čínskou loď.
Trosky lodí se rozlétly do širokého okolí a poškozovaly okolní satelity. Spolu s ostatními troskami stěžovaly jakýkoliv pohyb letounů.
Tři sta dvojky ale Ha´takům způsobovaly větší potíže, než předpokládaly, a tak svou pozornost Jaffové obrátily na vlastní bezpečnost.
Převor na palubě lodě Ori si ale ničeho nevšímal a vyslal další smrtící paprsek, tentokrát na stále funkční loď Freedom.

Když kapitán spatřil přímo na ně letící paprsek, okamžitě vydal rozkaz k úhybnému manévru. Paprsek ale i přesto loď zasáhl na její pravé straně. I když to nebyl přímý zásah, spíš „škrábnutí“, tak paprsek urval celý pravý hangár a vážně poškodil integritu trupu. Freedom sice neexplodoval, ale přestal střílet.
„Bůh nám pomáhej“ řekl Kapitán Freedomu, když viděl, že Orijská loď na ně stále míří. A v tom okamžiku se to stalo.
Převor na své lodi zachytil signál, který dosud neslyšel. Bylo to nouzové volání jejich lodí. Nouzové volání ale přestalo téměř okamžitě, což převora nechalo v nejistotě, a tak se rozhodl přerušit útok.
Loď Ori následovaná všemi Jaffskými loděmi skočila do HP.


Když lodě útočící na Zem vystoupily z HP u Superbrány, tak se jim naskytl nevídaný pohled. Jako první spatřily trosky dvojice Orijských lodí a dříve než stačily zkontrolovat senzory, tak se samy ocitly pod palbou.
Přímo za nimi byla shromážděná Wraithská flotila. Lodě poškozené a oslabené z předchozího boje se zmohly jen na velmi slabý odpor. Poté, co byla zničena i poslední loď, Wraithové skočili do HP.

O několik minut později se u Superbrány shromáždily veškeré lodě Ori.


V galaxii Ida
Asgardská loď se vynořila na orbitě domovské planety a hned se spojila s Thorem. Ten ale už o Replikátorech věděl.
Na jejich nové domovské planetě Ásgarðr[size=85](*) [/size]již zasedala rada a rozhodovala, co se bude dít.
„Replikátoři se určitě vydají do Mléčné dráhy, musíme je varovat.“ Oznámil všem Thor věcně klidným hlasem.
„To nemůžeme. Znají o nás vše a navíc si myslí, že jsme mrtví.“ Protestoval Loki, který si opět vybojoval své postavení v radě.
„A právě proto je nesmíme zavést k nám“ dodal Heimdall.
„Proto jim musíme důvěřovat.“ Oponoval jim Frey
„Lidé nám nesčetněkrát pomohli a my jim to musíme oplatit, proto musíme vyslat loď.“ Spíš oznámil než navrhl Thor.
„To nemůžeme, jinak na sebe opět strhneme pozornost“ protestoval Heimdall a přitom zběsile kroutil hlavou. „ale můžeme je kontaktovat hvězdnou bránou.“ Přiznal po chvíli Heimdall


V galaxii Pegasus
Rodney se Zelenkou pobíhali v řídící místnosti od konzole ke konzoli a kontrolovali na nich údaje
„Rodney? Co to děláš?“ zeptala se ho opatrně Elizabeth.
„Spustil jsem všechny diagnostické programy najednou a nestíhám je kontrolovat.“ Odpověděl jí McKay a přitom, jako vždy, ignoroval Radka, který mu značně pomáhal.
Elizabeth se to rozhodla nekomentovat a odešla zpět do své kanceláře. Jen o pár minut později se u ní objevil Zelenka se zprávou, že diagnostiky proběhly v pořádku a nic nenašly, na což Elizabeth dala rozkaz k přípravě ke skoku do HP směrem k Zemi.
Dlouho netrvalo a u Elizabeth se objevila Teyla.
„Dr. Weirová, nemůžete jen tak opustit galaxii.“
„A proč ne?“ zeptala se jí Elizabeth
„Toto město je symbolem naděje pro tuto galaxii.“ Začala Teyla již známou řeč.
„Teylo, já tě chápu, ale teď na tohle nemám náladu a ani čas.“ Obořila se do ní Elizabeth, na což se Teyla na ní až vyzývavě podívala a Elizabeth tedy pokračovala.
„Právě jsme na úkor naší galaxie osvobodili tuhle galaxii, ale jestli chceš, tak tě pošleme za tvým lidem na Nový Athos, stačí jen říci.“ Elizabeth chvíli stála na místě a vyzývavým pohledem koukala Teyle do očí. Po chvíli ticha Teyla zavrtěla hlavou a Elizabeth odešla.

Všichni ve městě prováděli nezbytné úkony, jako upevňování předmětů nebo kontrola některých systému, aby město mohlo i s lidmi vevnitř bezpečně skočit do HP.


V galaxii Mléčná Dráha
Lidé se pomalu vzpamatovávali z útoku. Jejich síť obranných satelitů, až na pár jednotlivých méně či více poškozených kusů, byla naprosto zničena. Ale na druhou stranu přišli jen o dvě tři-sta-čtyřky a jednu tři-sta-trojku a o bezpočet stíhačů. Zbylé lodě na tom ale nebyly o moc lépe. Nejhůře na tom byl Freedom, který byl v bitvě vážně poškozen, ale podle techniků poškození bylo opravitelné. Odyssey, na tom taky nebyla nejlépe a technici v ní, stejně jako na Freedomu, museli pracovat ve skafandrech.

Výbuch v Atlantickém oceánu s následnou vlnou Tsunami si vyžádal desítky tisíc mrtvých a stovky zraněných v Evropě, ale materiální škody na všech kontinentech byly nevyčíslitelné.
Naquadahový výbuch v Ruské Sibiři si vyžádal stovky mrtvých, převážně příslušníků Ruského námořnictva, a tisíce lidí postihla nemoc z ozáření, ale naštěstí pro Rusko a vůbec celý svět byla základna dosti daleko od nejbližších měst a tak ozáření lidí nebylo smrtelné.

IOA vydala krycí verzi, podle které se měly jednotlivé země řídit.
Podle této verze se Ruská základna na Sibiři stala obětí sebevražedného teroristy, který manuálně odpálil jednu z mnoha jaderných hlavic na jedné z ponorek…
Zároveň s tímto prohlášením rozhodla o nové výstavbě obranných satelitů. Satelity se měly nadále stavět na Zemi a na orbitu měly být přesouvány pomocí transportních paprsků. IOA si od toho slibovala rychlejší a hlavně levnější obnovení satelitní sítě.
Zároveň s tím okamžitě nařídila přesun veškerých trosek na Zem, kde měly být zpracovány, nebo přetaveny.
Pro katastrofu s vlnou tsunami vydala verzi o dopadu meteoritu a rozjela humanitární pomoc pro postižené…


Ori u Superbrány nechali čtyři lodě a vyletěli bránit své světy, které Wraithové začali napadat.
Nájezd na první pětici světů Wraithové učinili společně. Obyvatelstvo planet bylo celkem vyspělé a vyspělá civilizace má větší počet obyvatel. Nicméně planety byly bezbranné a většinou již ve službách Ori.

Po sklizení těchto planet se začali Wraithové postupně rozdělovat.





(*) Ásgarðr = severský ráj ke kterému patřila i Valhalla (podle všeho jakýsi dvůr pro padlé v boji). Podle legend je Ásgard s Midgardem (Zemí) spojen duhovým mostem, který se jmenuje Bifröst. Ten hlídá Ódinův syn, bůh Heimdall…
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 07

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:15


07


V galaxii Ida
Asgardi se dohodli na kompromisu a nahráli varovnou zprávu do přístroje, který naprosto změnil výsledný hlas. Poté vyslali jednu loď i s hvězdnou bránou na druhý konec galaxie, kde se měli spojit se Zemí a poslat jim audio zprávu nahranou na zařízení měnící hlas.

Replikátoři mezitím prohledali značnou část galaxie a usoudili, že v této galaxii nic nenajdou. Replikátoři sice neměli všechny znalosti jako poslední replikátoři, ale bezpečně věděli o galaxii Mléčná Dráha a rozhodli se tam vydat.



V galaxii Pegasus
Sheppard opět seděl v ovládacím křesle a prováděl předletovou přípravu pro vstup do HP.
Po dokončení předletové kontroly nasměroval město do hyperprostorového okna směrem k Zemi.
Teyla i v HP měla stále nutkání někoho přesvědčovat o špatnosti rozhodnutí, ale teď se aspoň ovládala. A i když to na ní bylo znát, tak nikoho přímo neotravovala, dokud s ní někdo nenavázal hovor na stejné, nebo podobné téma..

Asurani po ztrátě satelitu začali se stavbou lodě, kterou chtěli vyslat na planetu s Atlantis a zjistit, co se stalo a případně i Atlantis zničit.


V galaxii Mléčná Dráha
Wraithové rozsévali strach a zkázu po celé galaxii. Jejich nájezdy byly velmi ničivé. Několik zajatců vždy vyslýchaly královny, aby se dozvěděly více o této galaxii.

Do galaxie konečně dorazily další lodě Ori, ale místo původního plánu zničit kacíře, měly co dělat s ochranou již získaných planet před Wraithy, kteří doslova sklízeli jednu planetu za druhou, ale již nechávali alespoň nějakou populaci, aby se jejich zásoby mohly rozmnožovat.

Skupina dvou Wraithských Hive Ships se třemi křižníky se vynořila nad zdánlivě neobydlenou planetou, ale dříve než ji stačili z orbity proskenovat, tak se jeden z křižníků změnil v ohnivou kouli na obloze.
Wraithové nevěděli odkud palba přichází a tak jen zmateně stáli na místě a jen vypustili stíhače. Netrvalo dlouho a z planety začaly vylétávat ty samé žlutomodré koule energie, které předtím vyhnaly Jaffy.
Wraithské lodě se začaly natáčet pro palbu na planetu, ale dříve než tak stihly učinit, tak se jim za zády objevilo veliké létající město, které v té době obíhalo planetu a též zahájilo palbu na Wraithské lodě. Střely města až na nepatrný záblesk při opouštění města nebyly vůbec vidět.
Dříve než Wraithové stačili zahájit palbu na cokoliv, tak se další křižník změnil v ohnivou kouli.
Mezi střelami z planety začaly létat také dlouhé červené paprsky, které do lodí dělaly menší díry skrz na skrz.
Dříve než vůbec zahájili Wraithové palbu, tak raději vstoupily do HP se značným poškozením.
„Proč jste to udělali?“ ptala se po útoku jedna postava druhé.
„Tyto bytosti nejsou lidé. Živí se tím, že z lidí vysávají životní sílu.“ Odpověděla postavě druhá.
„To nám ale nedává právo.“ Ohradila se znovu první postava.
„Nejsme nadšení z toho, co jsme udělali, ale bylo to zapotřebí.“ Odpověděla druhá postava první a odešla.


Lodě Ori doslova stopovaly Wraithské lodě po galaxii a na dobývání jiných planet neměly vůbec žádný čas. Navíc všichni volní převoři hlídali již zkonvertované planety.

Skupinka tří Wraithských křižníků se rozhodla přistát na jedné planetě a sklízet pomocí hvězdné brány. Na orbitu té samé planety se ale vydali i Praví Jaffové.
Jejich zvěd jim nahlásil přítomnost tří neznámých plavidel. Rada Jaffů tři neznámá plavidla nepovažovala za hrozbu a rozhodla se letět na dané souřadnice k planetě.
Po vystoupení z HP křižníky již přistály na planetě a byly tak snadný terč.
Ha´taky okamžitě začaly lodě bombardovat z orbity. Celé bombardování přežilo jen pár Wraithů, kteří byli v té době ve stíhačkách. Na stíhače se ale zaměřili Jaffové s Glidery. Byl to nerovnocenný boj, Jaffové měli přesilu, ale Wraithové měli zas možnost utéct hvězdnou bránou a taky větší manévrovací schopnosti. Ale i přesto netrvalo dlouho a podlehli Jaffské přesile.


V SGC se aktivovala hvězdná brána, což jako vždy vyvolalo poplach na celé základně.
Asi po minutě, když už v řídící místnosti byl generál Landry a celá SG-1 se z reproduktorů ozval zkreslený a strojový hlas.
„Replikátoři se vrátili a směřují do téhle galaxie.“ Poté se hvězdná brána uzavřela.
„Za chvíli v téhle galaxii bude pořádné horko.“ Poznamenal Mitchell, kterého to očividně vůbec nepřekvapilo.
„Jo, to máš pravdu. Měli bychom se spojit s Tok´ry.“ Přivětil mu Daniel, kterému se ve tváři zrcadlilo překvapení a strach z budoucnosti.
Generál přikývl a odešel z místnosti k sobě do kanceláře volat prezidentovi a IOA.


V galaxii Ida
Loď, která informovala SGC, se vracela zpět do domovského přístavu na Ásgarðr.

Asgardské Impérium se dál rozrůstalo. V několika soustavách dokonce Asgardi nacházeli menší ložiska Montria. Montrium ale jen výjimečně mělo stejnou kvalitu jako to, co měli přímo před nosem, ale i tak byli Asgardé ochotni těžit za každé situace. Jak na nejvzdálenějších planetách soustavy pod vrstvami ledu, tak i na planetách nejblíže ke slunci v téměř kapalné podobě, či na meteoru, letícím volným vesmírem.

Asgardská technologie se díky Montriu a času v dilatačním poli vyhoupla na velmi vysokou úroveň.


V galaxii Mléčná Dráha
V konferenční místnosti v SGC seděli zástupci Tok´rů, zástupci z IOA a Teal’c jako zástupce hrstky Jaffů, kteří byli stále věrni Zemi. Všichni se snažili vyhovět tomu druhému z různých důvodů. Tok´rové se potřebovali s lidmi spojit hlavně kvůli Egérii a lidé zas potřebovali spojence.

Ve zbytku galaxie zatím panovalo peklo.
Wraithové ve sklízení planet již polevili a znovu se začali spojovat. Bylo jim totiž jasné, že nejprve se musí stát dominantními v galaxii, a až potom si můžou do sytosti užívat plných planet, které byly při porovnání s galaxií Pegasus přelidněné.
Ori se je samozřejmě snažili zastavit a boje díky Wraithské převaze byly vyrovnané, ale zatím zcela náhodné a jen lokální a nyní do toho všeho přibyli i Replikátoři.

Lodě Replikátorů nejdříve z HP vystoupily na bývalé Apophisově planetě, na které bylo dostatek železa a jiných materiálů vhodných pro replikaci, přesně podle jejich starých informací, ještě z dob, kdy byl Apophis na vrcholu všech sil. Na této planetě se replikátoři poprvé rozdělili na dvě skupiny.
Jedna skupina zůstala a dál se replikovala, zatímco druhá skupina vyrazila do galaxie a následně se dělila do různých směrů.

V Mléčné dráze tak rychle začalo přibývat lodí, které byly vůči sobě většinou nepřátelské.


V galaxii Ida
Zatímco se Asgardské Impérium rozšiřovalo nevídanou rychlostí, tak se rada rozdělila na dva tábory. Jedna strana, ve které byl i Thor, zastávala názor, že se lidem a chráněným planetám musí v bojích pomoci, a že Replikátoři jsou hlavně jejich problém. Strana druhá zas zastávala názor, že to není jejich věc, dokud nebudou sami v přímém ohrožení, na což strana první reagovala tím, že to už může býti pozdě.


V galaxii Pegasus
Asuranská loď již obletovala bývalou planetu Atlantis a snažila se zjistit, kam zmizela.
Po několika hodinách nepřetržitého pátrání to Asurané vzdali a odletěli zpátky k domovské planetě.

Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 08

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:16


08


V galaxii Mléčná Dráha
Antické město Atlantis se již nacházelo na hranici Mléčné dráhy, když do řídící místnosti přišel Mckay se Zelenkou s tím, že musejí ihned provést kompletní diagnostiku motorů a že k tomu musí opustit HP. Elizabeth sice chvíli váhala, ale nakonec dala Sheppardovi rozkaz k okamžitému vypnutí motorů.
Sheppard sice nevěděl, co se děje, ale příkaz bez okolků splnil a zůstal připraven na vše.

Město se z HP vynořilo na kraji galaxie a Mckay se Zelenkou hned začali s diagnostickými programy. Elizabeth nervózně přecházela po místnosti sem a tam a čekala informace.
Nebyla to ani minuta, co vystoupili z HP, a v kontrolní místnosti se ozval alarm. Téměř okamžitě je Sheppard z ovládacího křesla informoval, že se k nim blíží mnoho kontaktů. Mckay ihned odběhl od svého počítače a začal kontrolovat senzory.
„Nemůžu je identifikovat.“prohlásil po chvíli McKay, ale Sheppard se už díval na holografickou obrazovku, kterou si nechal vytvořit. Jedna z menších lodí se odtrhla od zpomalující skupiny a letěla maximální rychlostí k městu.
Sheppard se cítil divně. Přestože z téhle galaxie pochází, tak o ní ve skutečnosti nic neví.

V řídící místnosti a v místnosti s křeslem se náhle ozval hlas z jedné z lodí.
„Tady Hak’mak z Pravých Jaffů. Vzdejte se a budete ušetřeni.
Menší loď, která se předtím odtrhla od své skupiny, byla ve skutečnosti Alkesh, který již otvíral svou pumovou sekci a byl připraven bombardovat povrch městského štítů.
Hak’makovi ale nikdo neodpovídal. Když Sheppard nedostával žádné příkazy, tak se rozhodl vzít věci do vlastních rukou.

Sheppard na Alkesh vyslal jeden dron a zároveň město navedl maximální rychlostí přímo na flotilu Jaffů.
Alkesh se snažil před dronem uhnout, ale dron si ho našel a bez vlastní exploze proletěl skrz Alkesh, který následně vybuchl. Samotný dron si to nasměroval na jeden z Ha’taků.
Jaffové okamžitě zahájili palbu a vyslali i svoje vlastní stíhače do útoku, ale Sheppard nehodlal uhnout a nadále držel s flotilou Jaffů kolizní kurz.
Dron se střetl s jedním z Ha’taků a doslova si provrtal cestičku k HP motorům, kde explodoval. Exploze Ha’tak roztrhala na kusy.
Jaffové se ale nevzdávali a nadále stříleli na město, které bylo nesčetněkrát větší než jejich největší lodě a Jaffské stíhačky a Alkeshe kropily povrch městského štítu z druhé strany. Sheppard už měl těch otravných „prcků“ plné zuby a téměř na místě s městem zastavil. Piloti, kteří nestihli zareagovat na náhlou změnu rychlosti, se neškodně rozmlátili na štítu a Sheppard opět pokračoval v plné rychlosti k flotile, která už před městem couvala.
Když už scházelo jen pár metrů k nárazu, tak se Ha’taky začaly na poslední chvíli stahovat z kolizního kurzu, čímž si zachránily život a následně Sheppard s městem provedl krátký skok na jinou pozici.
Jakmile bylo po všem, tak Mckay se Zelenkou dál pokračovali v diagnostikách a Elizabeth se spojila se Sheppardem, aby ho mohla seřvat za jeho kousek.


V galaxii Ida
Thor předstoupil před radu s další zprávou.
„Jedna z námi chráněných planet byla právě sklizena Wraithským náletem, přes Bifröst.“
To radu přes minulé debaty nenechalo v klidu.
„Obyvatelé té planety na nás jako na své bohy jistě spoléhali.“ Začal si to vyčítat Heimdall.
V nastalé diskusi, která trvala několik lidských minut, se Asgardi dohodli na pomoci pro chráněné planety.


V galaxii Mléčná Dráha
Wraithové pokračovali ve svém sklízení a kvůli bezpečnosti na planety posílali jen své stíhače skrz hvězdnou bránu a své lodě připravovali na dlouhé boje.
Ori při pronásledování Wraithů nebyli příliš úspěšní a nacházeli po nich jen téměř vyhlazené planety. Wraithové měli nečekaný vliv. Planety, které byly sklizeny a které neuctívaly Ori neváhaly a téměř okamžitě přijaly jejich víru, ale na druhou stranu na planetách, které již byli Ori uctíváni, vznikalo další jádro odboje proti nim.


V galaxii Ori
„Jak se opovažují!…“ Řvala Adria před Docim, který jí klečel u nohou. „…Okamžitě vyšlete všechno a zničte ty zrůdy. A až tak učiníte, tak za tu drzost spalte Zemi do základů.“ Rozkázala Adria a hned nato zmizela v plamenech ohně.
Doci ihned po zmizení Adrii předal rozkazy a veškeré lodě v galaxii začaly skákat k Superbráně, kde se měly shromáždit a proletět skrz.


V galaxii Mléčná Dráha
Všichni vědci v Atlantis pracovali na Hypermotorech, doufajíc, že je co nejdříve zprovozní.
Mezitím si Daniel ve své ubikaci v SGC otevřel značně velkou a zaprášenou knihu a dal se do čtení.
Praví Jaffové byli ještě v šoku z toho, co se stalo, a že již podruhé v krátké době prohráli bitvu.


Pětice Ori křižníků letěla HP na Chulak, na jejich první dobytou planetu, která byla podle jejich informací právě sklízená dvojicí mateřských lodí s doprovodem čtyř křižníků.

Jejich lodě se z HP vynořily poměrně blízko k planetě, čímž Wraithské lodě překvapily.
Wraithové okamžitě odvolali veškeré stíhače ze sklízení do boje a jejich lodě začaly nabíjet zbraně. Stejně tak učinili i Ori, ale Wraithové byli rychlejší.
Wraithské zbraně začaly dopadat na štíty Ori křižníků, ale ty držely. Ori neváhali a okamžitě vypustili své stíhače, a zatímco se jim nabíjela jejich hlavní zbraň, tak stříleli ze sekundárních zbraní.
Jejich stíhače byly během okamžiku přečísleny Wraithskými Darty, které jim nic nedarovaly.
Všech pět Ori křižníků najednou vypálilo ze svých hlavních zbraní.
Žluté paprsky proletěly rojem Dartů a pokračovaly k lodím.
Wraithské křižníky se okamžitě začaly přeskupovat, aby mohly ochránit Hive Ships, ale to se podařilo jen jednomu. Střela narazila do křižníku, který následně explodoval, a oslabená střela letěla dál a utrhla Hive Ship kus trupu na levoboku.
Zbylé střely letěly bez jakéhokoliv omezení a druhou Hive Ship roztrhaly a způsobily další vážná poškození té první.
Zbylé křižníky okamžitě změnily strategii a skočily do HP. Zbylá Hive Ship se již nebránila a jen se vznášela ve vesmírném prostoru. Wraithské Darty zlikvidovaly protivné Ori stíhače a začaly se stahovat na planetu, kde unikaly přes hvězdnou bránu.
Převoři na palubách si mysleli, že už mají vyhráno, a tak se začali přibližovat k poslední Hive Ship a pohrávali si s myšlenkou na její obsazení. Loď ale znenadání explodovala. Velitel lodě totiž spustil autodestrukci.
Exploze vrhla veškeré trosky na štíty Ori křižníků a i sama exploze se podepsala na jejich oslabení. Jednomu křižníku, který byl u lodi, dokonce štíty selhaly úplně a zbylé trosky mu mírně poškodily trup.


V galaxii Ida
Asgardi moc dobře věděli, že nebude trvat dlouho a jejich lodě se jim můžou hodit, proto již měli spoustu válečných lodí, které byly vylepšeny na jejich nejnovější techniku s trupem z čistého Montria a případně nějaké nedůležité přepážky z jeho slitin či čistě jen Tritia.
Jejich lodě se seskupovaly do několika skupin, jedné z nich, která měla být vyslána jako první, velel sám Thor ve své nové vlajkové lodi. Ta dostala, stejně jako všechno, staré jméno v nové podobě. Thorův vůz. Tato skupina měla vyrazit již brzy.


V galaxii Mléčná Dráha
Daniel doslova vyletěl ze své ubikace, ale sotva udělal tři kroky, tak běžel zpět pro knížku, kterou si četl, a potom s ní běžel za generálem. Cestou vrazil do několika lidí a aniž by se otočil, tak na ně řval, že se omlouvá.
Daniel doslova vletěl do generálovy kanceláře.
„Vidím, že máte naspěch, doktore..“ Pronesl generál, když zvednul hlavu a spatřil Daniela.
Daniel se zatvářil zmateně a ještě celý udýchaný místo odpovědi kývnul hlavou.
„Tak co máte?“ zeptal se generál a poukázal na knihu.
Daniel, který držel v ruce knížku, přišel ke generálově stolu, položil jí na něj a spustil.
„Jaká je poslední věta v databázi Asgardů?“ zeptal se Daniel
„Netuším“ Odpověděl mu Landry.
A tak si Daniel sám odpověděl „…Vše se již stalo… .“
„To je vše?“ zeptal se Landry
Daniel se ale na něj podíval a odpověděl mu.
„Ano, zbytek věty je poškozen.“
„A co to znamená?“ zeptal se Landry.
„Nad tím jsem taky přemýšlel, a jelikož je jejich databáze příliš velká, než abych jí mohl celou přečíst, tak jsem si vzal tuto knížku.“ A přitom ukázal prstem někam doprostřed textu a začal předčítat.
„Dávný Ásgarðr postihla katastrofa, kterou ani sami bohové nedokázali zastavit, a tak byli nuceni stáhnout se na Valhallu a přizpůsobit si jí pro své potřeby, ale…“ Tady Daniel začal přidávat na důrazu. „…jelikož věděli, že by se katastrofa opakovala i na Valhalle, tak svůj svět Asgarðr zničili a nahráli na něm svůj konec.“ Když Daniel dočetl, tak se významně podíval na generála
„A?“ zeptal se ho Landry, který očekával pokračování.
Daniel ale něco podobného čekal a rychle sklouzl prstem o několik řádek níž.
„K jednomu ze světů Midgaru se začal přibližovat Ragnorak a tehdy bohové opět zasáhli a Cimmerii zachránili, poté vybudovali síň moci a…“ Daniel opět přidal nečekaně velký důraz na zbytek věty.. „… sám velký Thor tam zanechal své kladivo, které je mělo ochraňovat!“
Dál už ani číst nemusel, protože Landry zvednul svůj telefon a vyžádal si Camerona.



V galaxii Pegasus
Asurané ze svých nanitových mozků nemohli dostat myšlenku na zničení Atlantis. Samozřejmě se našli i tací, co protestovali, ale ti byli ihned rázně umlčeni a Asurané tedy začali s výstavbou válečných lodí.


V galaxii Mléčná Dráha.
Daniel vše ve zkratce zopakoval i Mitchellovi a ten po rozkazu začal připravovat svůj tým na výlet hvězdnou bránou na Cimmerii. SG-1 čekala u brány na vytočení.
Zatímco se brána vytáčela, tak se Mitchell zeptal Daniela.
„Jak je chceš…“ ,ale dřív než to stačil dokončit, tak ho přerušila právě aktivovaná Hvězdná brána, která nadělala nečekaně moc hluku a její vír sáhl nečekaně daleko, což zapříčinilo to, že všichni i s mariňáky u brány zalehli a přikryli si hlavu.
Technik u počítače, který byl nejblíže ke sklu a přímo proti bráně, se na místě složil. Generál Landry, který byl v té době zrovna zády k hvězdné bráně, se mu vůbec nedivil a pohotově zavolal doktory, teprve potom se podíval skrze sklo na ležící lidi před bránou, tedy aspoň se chtěl podívat skrze sklo, ale ve skutečnosti se díval přes kouř vycházející z monitoru, který byl z větší části rozložený nestabilní vlnou z hvězdné brány, která byla již normálně aktivovaná.
Carterová se pomalu s nejistotu zvedla a běžela okamžitě do řídící místnosti zjistit, co se stalo.

Když Carterová dorazila do kontrolní místnosti, tak sotva usedla za jeden z počítačů, tak se natahovala s úmyslem zavřít Iris, což se jí podařilo, ale pozdě.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 09

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:19


09



V galaxii Ori
U Superbrány se shromáždila více než dvacítka lodí. Jeden z převorů pomocí svých schopností bránu aktivoval a lodě postupně začaly prolétávat skrz.


V galaxii Mléčná dráha

Všichni technici v Atlantis se soustředili na HP s nadějí, že závadu najdou co nejdříve. Sheppard, který si vyslechl od Elizabeth svoje, seděl mlčky vedle křesla, vyčkával.


Na Zemi ochranka v prostoru brány v domnění, že se jedná o odchozí červí díru, laxně pohlížela na hvězdnou bránu, která před chvílí udělala něco, co nikdo z nich v životě neviděl. Carterová se mezitím odebrala do řídící místnosti a začala s diagnostikou, ale sotva dosedla, tak uslyšela střelbu a okamžitě uzavřela iris a sklopila štít skla, ale než se stačil sklopit, tak se ujala své zbraně a podporovala mariňáky.
Mariňáky před bránou zaskočila početná skupina Wraithů, která nečekaně prošla bránou. Netrvalo dlouho a ještě zmatení a navíc i překvapení mariňáci byli donuceni k ústupu.
Generál vyhlásil okamžitě stav nejvyšší pohotovosti.

Většina mariňáků se bezpečně stáhla a zajistila za sebou dveře. Zbytek mariňáků byl vydán napospas Wraithům.
Wraithové byli prozatím uvězněni v místnosti s bránou, a tak začali s násilnou demontáží iris a se zkoumáním systémů v oné místnosti.


Nové posily Ori se ihned připojily k stávajícím lodím v pronásledování Wraithů. Wraithové ale měli dlouholeté zkušenosti a začali jich využívat.
Wraithské lodě, které nedáno unikly s vážným poškozením z orbity neznámé planety, oznámily polohu vyspělé civilizace ostatním lodím, které se začaly sjednocovat do větších skupin.
Na oné planetě mezitím probíhaly velké přípravy. Její obyvatelé se poprvé za několik miliónů let opět připravovali na evakuaci, stejně jako v době velké nákazy.

Lodě replikátorů zatím nenarazily na žádnou vyspělejší civilizaci a tak se dál pokojně množily.


Na Zemi ale kvůli Wraithům panoval velký rozruch.
Generál již telefonoval prezidentovi a ten zatím pod záštitou cvičení vydal rozkaz k mobilizaci a k částečnému přemístění jednotek do Colorada.
Mezitím se jednotky v SGC snažily přijít na to, jak Wraithy zastavit.
Carterová zrovna seděla v řídící místnosti a snažila se odpojit bránu, ale Wraithové byli rychlejší, než myšlenky všech v SGC.
Jeden z Wraithů našel ruční ovládání Iris a neváhal ho použít. Během okamžiku tak hvězdnou bránou začali proudit další a další Wraithové s různým vybavením.


Wraithská flotila o počtu deseti Hive Ships a několika křižníků si to namířila k zdánlivě pusté planetě, na které ovšem sídlila tajemná a vyspělá civilizace.


V galaxii Ida
Thor byl na své nové vlajkové lodi a čekal jen na definitivní rozhodnutí všech Asgardů. Poprvé za několik set let pociťoval jistý stupeň nervozity a mírně se pohupoval na svých drobných nožkách do stran. Ale i přitom si doslova vychutnával pohled na část flotily, která s ním měla vyrazit do další velké války.
Pro člověka ze Země by to byl velkolepý pohled, ale ne pro Asgarda, který pamatuje Antiky.
Jak tam Thor stál, tak začal přemýšlet o tom, co je v Mléčné dráze asi tak čeká. Z jeho úvah ho vytrhl až Heimdall.
„Thore, je rozhodnuto. Flotila může vyrazit, ale pamatujte, pokud to bude jen trochu možné, tak se zůstaňte v utajení.“ Thor jen kývnul hlavou a šel si sednout. Díky svému již zdegenerovanému tělu necítil žádné větší napětí ani jiné pocity.
Když usednul, tak oznámil flotile, že misi schválili všichni žijící Asgardi a sám na svém multifunkčním křesle posunul jeden z „kamenů“ a loď vstoupila do HP, ale jen na částečný výkon. Během okamžiku Thora následovala celá jeho flotila.


V galaxii Mléčná Dráha
Generál věděl, že je jen otázka času, než se Wraithové pustí i do otevírání dveří a tak na každé chodbě nechal vybudovat několik obranných „hnízd“ a též nařídil podminováni vstupů k důležitým místům.
Po půl hodině od otevření Iris Wraithové otevřeli jedny dveře. Mariňáci přede dveřmi ve svém zorném poli neměli žádného Wraitha, a tak pomalu začali postupovat k místnosti s bránou. Když došli ke dveřím, tak spatřili jen jednoho Wraitha a hned na něj zahájili palbu vším, co měli, ale dříve než ho udolali, tak stihl zmáčknout tlačítko na jakémsi zařízení, a za mariňáky se objevilo jasné světlo. Mariňáci neváhali a ihned se otočili. Hned, jak se otočili, tak spatřili tváře několika desítek Wraithů, kteří na ně mířili svými omračovacími zbraněmi. Mariňáci chtěli zahájit palbu, ale Wraithové byli rychlejší.

Wraithské jednotky hned začaly pronikat do prostor základny, a zároveň jim další posily přicházely bránou.
Netrvalo dlouho a z chodeb základny se začala ozývat střelba a několik výbuchů.
Jedna z nejvíce střežených místností byla pomocná řídící místnost, ve které se Carterová snažila odpojit hvězdnou bránu a nebo alespoň uzavřít Iris.

Generál věděl, že jen obrana nestačí a že musejí Wraithy ze základny vytlačit a postřílet do jednoho. Prezident a sbor náčelníků měli stejný názor a prezident vydal konečný rozkaz útoku na SGC armádou.
Spolu s tímto rozkazem souvisel i rozkaz k povinné evakuaci civilního obyvatelstva v okruhu deseti kilometrů. Vláda vše zdůvodňovala tím, že jde jen o cvičení, ale velitelé věděli již pravdu.




Nad neznámou planetou se vynořila z HP Wraithská flotila a okamžitě začala vypouštět své stíhače, ale planeta se rozhodla po dlouhé době bránit, jako před velkou nákazou, kdy aktivně pomáhali svým spojencům.
Z planety začaly vzlétávat neznámé lodě velikosti Wraithských křižníků. Tyto lodě okamžitě zahájily palbu na Wraithskou flotilu. Wraithové se rozhodli nejdříve se zbavit lodí a až potom skoncovat s planetou a tak svou palbu koncentrovali na neznámé lodě, ale ty vždy mizely a objevovaly se jinde, kde byly mimo palebné pole Wraithských lodí. Zbraně neznámých byly energetického charakteru a Wraithským lodím způsobovaly mnoho škod.
Zatímco se na orbitě planety bojovalo, tak na povrchu planety se objevila bezmála třicítka velkých měst, které směřovaly na orbitu.
Wraithové si toho nemohli nevšimnout a svou palbu přesměrovali na několik měst. Lodě neznámých též změnily taktiku boje a začínaly nalétávat na střely Wraithů. Tyto střely poté okamžitě mizely, ale i tak se několik střel dostalo až k městům a začaly je poškozovat. Jedno město dokonce pod tíhou poškození začalo padat zpátky na zem, ale než dopadlo, tak jen několik tisíc stop nad povrchem aktivovalo HP. Během chvilky začaly do HP skákat i ostatní města, ale jedno město zůstalo a namířilo si to z boku na Wraithskou Hive Ship.
Z města znenadání vyletěl paprsek, který Wraithové znali až moc dobře. Byl to totiž paprsek, který Antikové používali na svých satelitech.
Paprsek skrz Hive Ship proletěl jako horký nůž máslem a začal jí „krájet“ a přitom poškozoval i další loď, která byla vedle této.
Poté město bez Aktivace HP zmizelo a objevilo se na druhé straně flotily a znovu svůj smrtící útok opakovalo. Poté skočilo do HP.
Menší lodě ale zatím zůstávaly a dál útočily na Wraithy a zaměřovaly se zejména na jejich HP generátory.
Wraithové toho už měli dost a chtěli skočit do HP dříve, než se neznámým povede zničit jejich generátory, ale z nenadání neznámí svého snažení nechali a skočili do HP. Brzy Wraithové poznali proč.



V SGC Wraithové dál postupovali a v komplexu jich bylo již několik stovek.
Celá hora byla obklíčená těžkou technikou a armádou.
Lidé v SGC dostali taky posily v podobě elitně vycvičených vojáků.
Daniel dostal z nenadání nápad a doslova vyběhl z jedné z nejlépe chráněných místností v komplexu, kterou pomáhal chránit.
Daniel běžel po chodbě a v ruce měl jen P90 s jediným zásobníkem. Daniel kupodivu celou cestu do laboratoře 5C nepotkal žádného Wraitha.
Když konečně dorazil k svému cíli, tak okamžitě začal jednat. Jako první si zul své boty, ale vyrušila ho Vala, která se tam snažila schovat. Když ho uviděla, tak se zatvářila překvapeně a chtěla hned vysvětlovat, ale nemohla popadnout dech, a tak alespoň pohnula rukou ve které držela svou P90, která byla očividně bez nábojů. Daniel chvíli přemýšlel a hodil jí svou vlastní P90 a i devítku, kterou našel za opaskem a začal si zouvat druhou botu.
Tentokrát ho ovšem vyrušila střelba v jejich blízkosti, která z nenadání utichla.
Vala se na nic neptala a zaujala obranné postavení u dveří.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 10

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:20


10



V galaxii Ori
Většina převorů v galaxii dohlížela na stavbu dalších lodí, ale i přesto hnutí odporu bylo odhodláno sabotovat co nejvíce lodí. Sem tam se jim povedlo poškodit lodě, ale převorové na to hned přišli a vše ihned nechali opravit.
Čím více se hnutí snažilo, tím více převorové kontrolovali jednotlivé lodě a dělali namátkové kontroly jednotlivých domů.


V galaxii Mléčná Dráha

Nad neznámou planetou, odkud před pár okamžiky její obyvatelé utekli,.se vynořila dvojice Ori křižníků, které okamžitě zahájily palbu na Wraithy, kteří doteďka útočili na prchající obyvatele.
Wraithové měli ale přesilu a lodím Ori nedarovali zdarma žádný metr vesmírného prostoru. Díky své koncentrované palbě všech lodí na jednu loď měli sami Ori co dělat. Wraithské stíhačky útočily na tu samou loď zezadu. Ori štíty ale byly pevné, a tak křižník měl čas na další výstřel, ale v okamžiku výstřelu mu selhaly štíty a Wraithové mu začali ve velkém poškozovat trup.
Ori střely ale letěly dál a zničily dva křižníky. Trosky křižníků poté narážely do dalších a nebýt obětavosti křižníků, tak by poškodily i Hive Ships.
Wraithské lodě po zkolabování štítu na Ori křižníků přesměrovali svou palbu na druhý a poškozený nechali stíhačkám.
Po několika minutách bylo po boji a Wraithové svou veškerou energii začali přesměrovávat do regenerace trupu a jiných systémů. V bitvě ztratili jednu Hive Ship a čtyři křižníky, zbytek jejich lodí byl poškozen troskami nebo i nepřesnou střelbou ze strany Ori


Probíhající Wraithský útok na SGC byl zatím díky dobré a silné obraně zbržděn.
Vala, která držela stráž u dveří laboratoře, zahájila palbu, což donutilo Daniela z reflexu popadnout vše, co mohl, a skočit za blízký stůl. Kolem Valy létaly Wraithské energetické střely. Vala ale sama střílela jen sporadicky, aby si je udržela jen dál od těla a přitom křičela na Daniela, aby si pospíšil. Ten ale nemohl najít poslední část své „výzbroje“.
Spatřil jí až když se vyklonil zpoza stolu, jak se válí poblíž Valy.
Daniel tedy neměl na výběr a sebejistě vykročil zpoza stolu.
Wraithové na něj okamžitě přesměrovali svou palbu, ale střely mu nikterak neubližovaly. Měl totiž na sobě oblek Anubisova supervojáka, ale jeden Wraith se zaměřil na Danielovu hlavu a ten byl nucen si hlavu chránit jednou rukou.
Druhou ruku jen natáhl a začal střílet do Wraithů, kteří byli naprosto bezbranní.
Když konečně vyčistil oblast, tak se sehnul pro helmu, která byla poblíž Valy, a řekl jí, aby šla do pomocné řídící místnosti.
Vala se podívala na Daniela a popřála mu hodně štěstí, poté ho poslechla a vydala se do pomocné řídící místnosti a Daniel se vydal jinam.


Flotila neznámých se vynořila z HP jen několik světelných let od své bývalé domovské planety. Nejvíce poškozené město bylo téměř bez atmosféry, ale ti, co v něm přežívali, si museli na záchranu chvíli počkat.
Z posledního města totiž vzlétla trojice stíhačů a začala již tak narušené město bombardovat svými střelami. Neznámí si to nenechali líbit a téměř okamžitě zareagovali, ale jejich energetické zbraně byly na tak malý terč přiliž velké a hrozilo i zasažení onoho města. Ale i přesto se menší lodě pokoušely Wraithské stíhačky sestřelit, ale až na jeden jediný zásah neúspěšně.
Tato „honička“ trvala několik pozemských minut, až to jeden z velitelů jednoho města nemohl vydržet.
Z jeho města náhle vyletěla dvojice podivných střel. Střely zářily jasně žlutou barvou a automaticky se naváděly na cíl.
Nebylo to nic jiného než Drony, které Wraithové znali od Antiků.

Po sestřelení stíhačů se hned pustili do záchranných prací a přeživší v poškozeném městě byli zachráněni v rámci několika pozemských hodin.

Po záchranných akcích všichni přeživší ze všech měst a lodí začali provádět rituál. Rituál, který dosud nikdo neviděl, dokonce ani nejstarší z přeživších ho nikdy neviděli a přesto ho všichni už od narození uměli.
Tento rituál neměl konkrétní pojmenování, ale jejich bývalá aliance ho nejčastěji označovala za rituál odpuštění, ale taky za rituál války!


V okolní galaxii se čím dál tím častěji střetávaly Wraithské skupiny lodí s menšími skupinkami Ori lodí.
Do bojů dokonce zasáhli i Praví Jaffové, kteří začínali podnikat vlastní akce proti všem nespojeneckým lodím.

Zvěd Pravých Jaffů vyskočil z HP na shromaždišti ostatních lodí a začal předávat důležité informace. Po odeslání informací skupina patnácti Hataků skočila do HP. Z něj poté vystoupila nad planetou, u které bojovala desítka Hive Ships a doprovod několika křižníků s pěticí Ori křižníků.
Hataky se po vystoupení z HP okamžitě chopily příležitosti, kdy je bojující strany nepovažovaly za hrozbu, a začaly útočit na Wraithské Hive Ships.
Wraithové si brzy uvědomili, že Hataky představují taky hrozbu a zaměřili se na ně svými stíhači.
Tisíce stíhačů, tak začaly nalétávat na Hataky, ale Hataky se začaly rozdělovat a útočily jen na nejvíce zranitelná místa Hive Ships. Wraithové, kteří si uvědomili, že jen stíhači nestačí, přesměrovali palbu i z křižníků, ale Jaffové se nevzdávali a dál nelítostně kropili povrch všech Hive Ships, a když jim začal selhávat štít, tak jednoduše skočili pryč.

Díky jejich akci to měli Ori lehčí a planeta pod nimi měla více šancí na přežití.


Na Zemi Daniel mířil ke kontrolní místnosti a cestou likvidoval bez větších potíží všechny Wraithy. Generál to všechno viděl na posledních nezničených kamerách a dal pokyn Mitchellovi a jeho týmu, který hledal a likvidoval menší skupiny Wraithů, k útoku na řídící místnost. Spolu s tímto rozkazem zažádal o posily, které byly okamžitě vyslány.

Daniel si myslel, že je v obleku nezranitelný, a tak bez větších obav šel přímo ke svému cíli a střílel po všem, co viděl. V řídící místnosti a v okolí byla třicítka Wraithů a Daniel s pocitem bezpečí šel přímo k nim a střílel vším, co měl.
Wraithové neměli sebemenší šanci Daniela zastavit.
Jeden Wraith vylezl z řídící místnosti a namířil na Daniela doposud neznámou zbraní a vystřelil.
Výstřel zasáhl Daniela do ruky a následně ho porazil na podlahu. Poté Wraith zamířil na Daniela znovu, ale ten se na poslední chvíli stočil na bok a ucítil v zasažené ruce palčivou bolest.
Když se na ní podíval, tak zjistil, že střela mu úplně roztrhla oblek na ruce a poranila ruku. Wraith ale neváhal a zamířil na Daniela znovu. Daniel se snažil Wraitha zastřelit dříve, ale Wraith byl příliš rychlý.
Střela ho tentokrát zasáhla do břicha.

V místnosti s bránou se zatím uzavřela příchozí červí díra a téměř okamžitě se otevřela nová.
Z nové červí díry vypadl jakýsi kulatý předmět.
Během okamžiku celou místnost a přilehlé okolí vyplnilo oslepující světlo. Většina Wraithů to ustála, ale někteří bezvládně spadli na zem.
Z brány poté začaly vylétávat výstřely z tyčových zbraní a jen pár okamžiků nato se z ní začali vynořovat Jaffové, kteří byli věrní Zemi.

Danielovi probíhal život před očima a cítil, jak jeho tělo chladne, když zaslechl tři naprosto různé zbraně.
První patřila Jaffům a provázela ji i střelba z Wraithských zbraní.
Wraith, který dosud stále mířil na Daniela se otočil a chtěl jít do místnosti s bránou podpořit svou rasu, ale zastavil ho třetí druh zbraní.
Mitchell z M16 Wraithovi daroval celý zásobník do zad a ihned přiběhl k Danielovi.
Když spatřil naprosto zničený oblek v oblasti ruky a břicha, tak okamžitě přes vysílačku zavolal doktory a nařídil dvěma mariňákům, aby ho opatrně odnesli do bezpečí. Sám se potom se zbytkem vydal zlikvidovat Wraithy, ale většinu práce na místnosti s bránou a v jejím okolí udělali Jaffové. Mitchell nevěděl, co si má myslet, ale to mu ihned objasnil Jaffa, který se k němu otočil.
Nebyl to nikdo jiný než Bra'tac
„Slyšeli jsme, že máte potíže.“
Mitchell se na něj ale nechápavě podíval a Bra'tac pokračoval.
„Podařilo se nám zajmout jednoho Wraitha, ale ani mučením jsme z něj nic nedostali, kromě jediného slova.“
Mitchell se už chtěl zeptat, co to bylo za slovo, ale Bra'tac ho předstihl.
„Země!“

Po této krátké rozmluvě se vydali zlikvidovat zbylé Wraithy v základně.
Generál okamžitě nechal u brány rozestavit stráže a nechal uzavřít Iris a pro jistotu stále udržovali odchozí spojení.


Thor se svou flotilou byl již v Mléčné Dráze a sám se procházel po zdemolovaném světě Nots Kaut Maut. Na celé planetě nebylo jediné známky života, celá planeta byla dokonale sklizena. Veškeré vesnice byly zdemolovány a z trosek se ještě kouřilo.
Thor přemýšlel, co si asi tak obyvatelé planety mohli myslet, když se z jejich Bifröstu, neboli jak tomu říkali místní z „Velkého kruhu stojící vody“ vynořily desítky Wraithských stíhačů.
Thor jen zakroutil hlavou a nechal se přenést zpět na palubu své vlajkové lodi a poté s celou flotilou skočil do HP.



Po úspěšném vyčištění SGC od Wraithů zrušil prezident pohotovost před horou a nechal stáhnout většinu jednotek a osobně poděkoval Bra'takovi za jeho pomoc.
IOA se okamžitě domáhala větší bezpečnosti a nějakého vysvětlení, ale to jí nikdo zatím nedokázal dát.

Světová veřejnost se také domáhala nějakého vysvětlení ohledně povinné evakuace všech v Coloradu a nenadálé mobilizace celé armády Spojených států a částečný přesun právě do Colorada.
Prezident tedy uskutečnil tiskovku, kde se vše pokusil vysvětlit a obhájit verzi o cvičení. K této verzi dodal, že se jednalo o simulaci, kdy bylo USA napadeno několika teroristy, kteří měli atomovou bombou kufříkové velikosti a byli odhodláni napadnout Colorado.

Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 11

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:21


11

Po vyčištěni SGC od Wraithů se začalo dávat dohromady veškeré zařízení v základně. Na ošetřovně byla spousta omráčených, nebo jinak zraněných lidí, ale i Jaffů. Nejhůře ze všech na tom byl právě Daniel, který prodělal tříhodinovou operaci a nyní bojoval o život na lůžku za stálé přítomnosti doktora.
Jeho stav byl natolik vážný, že generál po konzultaci s vrchním lékařem, tedy se svou dcerou, poslal hned pro několik odborníků, ale již nikdo nemohl udělat něco, co by mu pomohlo.
U jeho lůžka se neustále střídala nějaká ta návštěva, nejčastěji SG-1.


Poté, co Asgardé u planety Nots Kaut Maut skočili do HP, si to zamířili k domovské planetě Noxů s úmyslem navázat kontakt, a jelikož Aliance nebyla oficiálně rozpuštěná, tak v případě nutnosti i nabídnout pomoc.
Ale když vyskočili z HP v Soustavě Noxů, tak kromě poletujících trosek nezaznamenali nic. Dokonce ani na jejich volání jim nikdo neodpovídal a vše nasvědčovalo tomu, že z celé velké aliance zbili jen oni.
Thora se začaly zmocňovat temné myšlenky a začal dokonce přemýšlet i o sebevražedných misích do týla nepřítele, ale když si vzpomněl na své závazky a na závazky Asgardů vůči některým planetám, tak začal přemýšlet jinak a vydal rozkaz pro nastavení kurzu k Cimérii.


Ve městě Atlantis McKay a Zelenka konečně zjistili, kde je chyba, a okamžitě jí odstranili. Hned nato dala Elizabeth pokyn pro nastavení kurzu k Zemi.


Na Zemi generál seděl za svým stolem a přemýšlel nad objevem Dr. Jacksona a dospěl k názoru, že na Cimérii vyšle SG-1, která tak aspoň na chvíli přestane myslet na Daniela. Konec konců, když se jim podaří kontaktovat Asgardy, tak mu dají šanci na přežití.

SG-1 se tedy šla připravit a vyrazila na Cimérii s nadějí, že tím pomůžou Danielovi zachránit život.
Na orbitě Země stále probíhaly opravy lodí a znovuzrození satelitní sítě. Navíc do toho všeho přibylo několik Ha’taků a zkušební let pozemské lodě Xerxes.


Když SG-1 dorazila na Cimérii, tak spatřili svět tak, jak si ho pamatovali ze své poslední návštěvy.
Vala se zhluboka nadechla a bylo na ní vidět, jak přemýšlí.
„Tak kam půjdeme teď?“
„To nevím.“ Odpověděl jí Mitchell, ale Carterová vyšla dopředu a zřejmě se chystala kontaktovat místní a ostatní jí bez váhání následovali.
Po pár krocích se neskutečnou rychlostí zatáhla obloha velmi hustou oblačností, která překryla místní slunce a planetu tak zahalila druhá noc. Oblohu začaly křižovat ve velkém blesky, které nyní poskytovaly planetě devadesát procent světla.
Ale než kdokoliv stačil jakkoliv zareagovat, tak je pohltilo jasné, až oslepující světlo, které mělo zdroj kdesi za jejich zády.
Carterová spolu s ostatními zaslechla ohlušující ránu, ale pak to bylo jako by někdo vypnul zvuk. Vzápětí ucítila ohromný tlak v zádech, který jí vyzdvihl nad zem a odhodil několik metrů dopředu.
Téměř po dvou minutách Carterová procitla z bezvědomí a zaslechla blížící se kroky. Instinktivně šáhla po své zbrani, ale ta tam nebyla. Když se ohlédla, tak jí ve světle blesků spatřila bezmála deset metrů za sebou.
Pokusila se zvednout, ale bolel jí každý sval v těle a pusa se jí začínala plnit krví. Po dalším neúspěšném pokusu se zvednout a dojít si pro zbraň se rozhodla se k ní aspoň odplazit.
Když byla téměř v polovině cesty, tak si všimla, že něco nehraje.
Carterová se tedy rozhlédla pořádně a zjistila, že ty kroky patří obyvatelům planety, ale co víc, že brána zmizela. Místo ní byl na zemi dokonale vypálen kruh o několika metrech a po bráně ani stopy.
Jako další se zvedl Teal'c, který se hned rozhlédl. Jeho pohled byl jako vždy kamenný, ale tentokrát se v něm zrcadlila hrůza a možná i strach.
Po pár okamžicích se rozpohyboval a pomohl na nohy i Carterové, která se začínala rychle vzpamatovávat, posléze se probudila i Vala s Mitchellem.
Když Carterová již stála, tak konečně našla hvězdnou bránu, která ležela téměř patnáct metrů od svého původního místa, zapuštěná hluboko v zemi.

Když přiběhli místní, tak jim ihned začali pomáhat a s hrůzou hleděli na stále zatažené nebe. Nikdo se jich na nic nemusel ptát, aby poznal, že mají strach z toho, že jejich bůh Thor na ně seslal Ragnorag.

Jen pár chvil potom, co se všichni členové SG-1 s pomocí místních postavili na nohy, z Thorova kladiva začal vycházet podivný zvuk.
„Nabíjí se.“ Oznámila Carterová, která na něj ze zájem, ale i s velkým strachem koukala. Netrvalo dlouho a hluk nabíjejícího se kladiva byl slyšet široko daleko. Posléze se Kladivo vypnulo. Hluk kladiva přilákal většinu obyvatel.

Po další minutě naprostého ticha, kdy všichni se zájmem koukali na kladivo, udeřil blesk na místo, kde stávala hvězdná brána.
Na stejném místě se okamžitě objevila velká postava oděná v koženém oblečení a v pravé ruce držela velké kladivo.
„Nemějte strach, to, co jsem udělal, bylo pro vaší bezpečnost…“ Začala postava s kladivem. „Nepokoušejte se Bifröst nikterak obnovit.“ Pokračoval Thor a přitom ruku, ve které držel velké kladivo, napnul a namířil na přihlížející.
Na místní to dokonale zapůsobilo, ale Mitchell udělal pro místní naprosto nepochopitelnou věc.
„Hej, Thore! A co my?“
Thor se na něj dlouze zadíval a poté udělal několik kroků k němu. Tyto kroky místní doslova prožívali a ze strachu úderu ze strany jejich boha se začali pomalu odsouvat od SG-1, ale ta zůstala naprosto v klidu.
„Jak jistě víš, my nejsme zdejší a potřebovali bychom se dostat domů.“ Pokračoval Mitchell a přitom pohodil rukou na téměř pohřbenou hvězdnou bránu.
Thor se k údivu všech rozesmál a z oblohy vyšlehla čtveřice blesků, která udeřila do SG-1 a ta zmizela. Poté se Thor otočil k místním zády a vydal se směrem k původnímu místu hvězdné brány, ale ještě za chůze i do něj udeřil blesk a on zmizel, na což se začalo pročišťovat i nebe a na zem se tak dostávaly paprsky slunce.
Místní obyvatelé jen nevěřícně zírali a pomalu se začali rozcházet, ale již teď bylo jasné, že tato událost se zapíše do jejich dějin a kronik nesmazatelným písmem.

SG-1 se po úderu blesku nečekaně objevila ve velmi prostorné místnosti, ve které se nyní po jejich objevení začala pozvolna rozsvěcet světla.
„Jsme na lodi.“ Oznámila zřejmé Carterová. Mitchell se už do ní chtěl strefit nějakou vtipnou narážkou, ale zastavila ho Teal'cova kamenná tvář. Mitchell se tedy otočil a spatřil jediné okno v místnosti.
Z okna byla nádherně vidět planeta, ale také část Asgardské flotily, z niž poznávaly pětici O‘Neillů.

Za jejich zády se z nenadání otevřely dveře a z nich vystoupil Asgard a gestem jim pokynul aby ho následovali. Nikdo se na nic neptal a jen šli za daným Asgardem, ten je zavedl na můstek lodi, kde ne ně již čekal Thor.
„Zdravím.“ A poté si je chvíli prohlížel. Ani tentokrát nikdo z SG-1 nepromluvil a jen nevěřícně koukali na Thora. Ten tedy pokračoval.
„Kde je Dr. Jackson?“ Po této otázce Vala ožila a chtěla už odpovídat, ale Mitchell jí zarazil a sám s naprosto vážnou tváří odpověděl.
„Umírá.“
To Thora očividně vyděsilo a začal cosi říkat v Asgardštině, čemuž samozřejmě nikdo nerozuměl.
„Co se děje?“ Zeptala se Carterová a se zájmem si prohlížela panel, u kterého seděl jiný Asgard, a začal zběsile manipulovat kameny.
„Opouštíme flotilu.“ Oznámil stroze Thor a dál pokračoval v Asgardštině.
„Proč?“ podivila se Vala
„Asgardé jsou na věky věků vašimi velkými dlužníky…“ začal vysvětlovat Thor a loď mezitím skočila ho HP. „…Díky vám, Asgardům v současnosti nehrozí z klonování žádné větší potíže. Dokonce se i naše rasa začala rozrůstat.“
„Počkat…“ začal Mitchell „…Poslední, co si o vás pamatuji je, že jste spáchali hromadnou sebevraždu.“
„Ano.“ Potvrdil mu Thor „Tehdy byl takový plán, ale než jste přiletěli, tak se změnil. Jeden náš vědec totiž na poslední chvíli přišel nato, jak velmi výrazně zpomalit až zastavit naší degeneraci a to jen díky vám.“ Jen pár okamžiků potom, co Thor domluvil, jeho loď vystoupila z HP u Země.

U Daniela byl zrovna generál Jack O’Neill, který se mu zrovna snažil vymluvit umírání a povznášení, když v tom Daniela doslova obalila jakási bílá záře a on zmizel.
Jack byl překvapený a jen poznamenal.
„Tak to je něco nového.“
Poté se vydal ke dveřím, kde se nacházelo červené tlačítko alarmu, ale když k němu došel, tak zaslechl typický zvuk Asgardského transportního paprsku. Jack neváhal a hned se otočil.
Za ním stála SG-1 tak, jak odešla skrz bránu.
„A Daniel?“ zeptal se pohotově a jejich vzhled přešel bez poznámky.
Než mu stačili odpovědět, tak se za nimi objevil sám Daniel.
„Právě jsme o tobě mluvili.“ Poznamenal Jack.
„Vážně?“ podivil se Daniel.
„Jo.“ Oznámil jakoby nic Jack.
„A?“ vyzvídal dál Daniel, a zbytek SG-1 těkal očima z generála na Daniela.
„Radši se neptej.“ Řekl Jack a odešel, ale ještě mezi dveřmi oznámil
„Do tří hodin chci hlášení.“ A v zápětí zmizel za rohem.

Asgardská loď se mezitím bez jakéhokoliv zpozorování vrátila zpátky k Cimérii



Město Atlantis, které řídil Sheppard a přitom zkoumal některé doposud neznámé, nebo neodzkoušené věci, nečekaně vyskočilo z HP na planetě blízko Země.
„Shepparde! Co se děje?“ Zeptal se s hrůzou McKay, který koukal na obří obrazovku v kontrolní místnosti, ale nic konkrétního z ní vyčíst nemohl.
„Atlantis je trumfem Země. Pokud jí teď odhalíme, tak nám nebude k ničemu.“ Oznámil Sheppard svojí myšlenku
„Johne, normálně bych s tebou diskutovala, ale teď ti nařizuji. Skoč s městem k Zemi!“ rozkázala Elizabeth
„Je mi líto, ale to nemůžu udělat, podle těchto údajů je Země v bezpečí.“ Oponoval Sheppard
„A?“ ptala se Elizabeth
„Když tam teď skočíme a někdo zaútočí, tak slízneme hned první ránu, ale když útočníkovi skočíme za záda…“
„Tak je překvapíme.“ Dokončil za Shepparda Lorne.
Elizabeth jen kývla a rychlým krokem odešla do své kanceláře. Sheppard ale zůstal v křesle a dál studoval netušené, nebo alespoň nevyzkoušené funkce města


Ale Tok’Rové si řekli, že jedna z nejbezpečnějších planet na vytvoření nové základny je planeta nehostinná životu a blízko Zemi. Proto s těmito myšlenkami vyslali jednu ze svých cenných lodí k prozkoumání planety, kolem které v současnosti obíhala Atlantis.


V galaxii Ida:
Asgardi dostali náhle strach z prozrazení umístění jejich planet, ale flotilu již nešlo stáhnout a tak se pustili do budování masivních obran a začali trojicí soustav, ve kterých se nacházely nejdůležitějších planety.
Jednou z planet byla logicky jejich nová domovská planeta. Další planeta se jmenovala Mak Quink a na jejím povrchu se nalézala většina infrastruktury, která byla schopná zpracovat surové Montrium. Další na seznamu důležité trojice byla planta Mantuk, na které probíhala většina výzkumů a v některých sekcích se na ní dokonce pracovalo i v časovém dilatačním poli.
Asgardé též začali do konvojů přidávat ozbrojený doprovod, který měl v případě napadnutí dodat dostatek času na úprk méně chráněných lodí.


V galaxii Mléčná Dráha
Po třech hodinách se nyní již kompletní SG-1 dostavila podat hlášení.
Když vše o misi na Cimérii bylo probráno, tak se slova uchytil přítomný O’neill.
„Docela by mě zajímalo, jak Wraithové dokázali to, co dokázali.“
„Myslíte ten vír?“ zeptala se Carterová, která nečekala na odpověď a pokračovala.“
„Myslíme si, že Wraithové sestrojili přístroj, který vysílá extrémně malé částice vysokou rychlostí. Podle teorie tyto částice dokáží projít hvězdnou bránou ještě před stabilizováním červí díry, což na druhé straně ještě více destabilizuje červí díru a ….“ Víc už neřekla, protože O’neill zvednul ukazováček a chtěl si vzít slovo, ale Daniel ho již znal a věděl, co chce říci, tak ho předběhl.
„Jsou to Wraithové, rasa, která porazila Antiky.“ To O’Neillovi nedalo a musel reagovat.
„Vidíte? Takhle jednoduše to stačí.“ A přitom rozhodil ruce.



Hluboko v prázdném prostoru bylo několik měst a lodí, které již jen doslova klouzaly vesmírným prázdnem. Lodě a města čekaly, než poslední a jediný přeživší po několika hodinách dokončí svůj rituál.
Jako jedna z prvních skončila žena s velmi podivnými vlasy, která se hned vydala do centra města za jedním z nejstarších.
„Ohperte!“
Ten právě dokončil svůj obřad a byl na odchodu, tak se jen otočil a čekal, co žena chce. Na svých 432 let nevypadal vůbec špatně.
„Co se bude dít teď?“ zeptala se ho přímo bez okolků žena.
„Nejdříve se musíme poradit.“ Odpověděl jí Ohpert a šel pryč. Žena za ním jen houkla.
„Doufám, že nezapomenete, co to znamená být Noxem.“ Poté se i žena otočila a šla si po svém.



„Nedaleko“ Země se nad pustou planetou z HP vynořil Teltak Tok’rů.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 12

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:25


12




Na Atlantis Zelenka zpozoroval na senzorech malý kontakt a hned zavolal Elizabeth a Johna do kontrolní místnosti.

Na neznámě lodi se nacházela skupinka čtyř Tok’rů, kteří si se zájmem prohlíželi velké město, které obíhalo okolo planety.

Když Elizabeth a John dorazili do kontrolní místnosti, tak jim Zelenka krátce oznámil, že se s nimi neznámí pokoušejí spojit. Elizabeth napřed rozkázala Sheppardovi, aby šel do místnosti s křeslem a hlavně, aby čekal na rozkazy, a poté kývnutím hlavy dala svolení k navázání spojení.
Hned po aktivaci komunikačního kanálu se v kontrolní místnosti Atlantidy ozval hlas.
„Ihned se identifikujte.“
Elizabeth nečekaný rozkaz ze strany neznámých zarazil a odpověděla.
„Ne, nejprve se identifikujte vy.“ Ale k údivu všech přítomných zaslechla svůj hlas ještě jednou, ale už to nebyla ta samá slova. Město totiž z nějakých důvodů samo začalo překládat do Antičtiny.
Elizabeth se podívala na již přítomného McKaye a ten se se Zelenkou dal do zjišťování, v čem je problém.
Mezi městem a neznámými byla dobrá minuta ticha, než se neznámí znovu ozvali.
„Jsem Tarin, hostitel Tok’ry Gamara, umožněte nám průlet vaším štítem!“
Elizabeth už chtěla odpovědět, ale McKay jí zavrtěním hlavou dal najevo, že stále neví, čím to je. Elizabeth tedy chvíli přemýšlela a nakonec se rozhodla si s nimi „zahrát hru“.
Elizabeth stiskala tlačítko na své vysílačce u ucha a šeptem sdělila Sheppardovi rozkazy.

Tok‘rové si doteď udržovali jistou „bezpečnou“ vzdálenost od města, ale nyní očekávali povolení průletu štítem a tudíž se pomalu přibližovali, což se ukázalo jako velká chyba.
Město se začalo oddalovat a přitom se i nepatrně naklánělo. Ve stejném okamžiku, kdy John zapnul podsvětelné motory, Elizabeth odpověděla Tok’rům
„Pokud neopustíte náš prostor, tak budete zničeni.“ Její hlas byl i nadále městem překládán do Antičtiny.
“5…4…3…“
Sheppard se začal připravovat k případnému útoku.
„2…1…“ počítala dál Elizabeth
Tok’rům konečně došlo, co se chystá, a otočili svou loď a plnou podsvětelnou rychlostí letěli pryč, ale už bylo pozdě.
Sheppard, který měl své rozkazy, vystřelil jeden dron na loď Tok’rů a maximálně se soustředil na ovládání střely tak, aby loď nezasáhl, ale jen pořádně prohnal.
Dron téměř okamžitě dohnal Tok’ry, ale ti skočili do HP, čímž si z jejich pohledu zachránili život.
Poté Sheppard dron navedl přes štít na jeden z balkónů, kde ho deaktivoval. Poté se ho ujal Rodney a přenesl ho zpět do skladu.



Na druhé straně galaxie se začala shromažďovat celá Wraithská flotila, která byla poprvé po několika tisíciletích v plné síle. Wraithské lodě se z bezpečnostních důvodů roztáhly po celé soustavě a zásobování jim obstarávaly stíhačky přes hvězdné brány, které se v soustavě hojně nacházely. Stíhačům pomáhalo i několik křižníků, které plnily svůj úkol v okolních soustavách.

Na shromaždiště nečekaně a náhle skočil Ha’tak.
Když posádka na můstku zjistila, kde se ocitla, tak hned chtěla skočit zpět do HP, ale hlídkující roje stíhačů lodi zamezily pohyb a jedna Hive Ship zahájila dávkovanou palbu.
Ha‘taku po chvíli spadly štíty a stíhačky vyřadily hypermotory a poškodily několik okolních sekcí, které byly naštěstí prázdné, stejně tak jako i většina lodi.
Když stíhačky dokončily svou práci, tak se k Ha’taku začal přibližovat Wraithský transportér.
Wraithský transportér se ale jen přiblížil k poškozeným sekcím a po krátkém záblesku rychle opustil svou pozici.

Několik světelných let od Wraithského shromaždiště čekala flotila svobodných Jaffů na zprávu od průzkumu, který měl již zpoždění.

Wraithské lodě dál nerušeně kroužily kolem Ha’taku, jako by tam nebyl, jen kolem něj proletěl občas roj stíhaček, který ho proskenoval.



SG-1 byla na cestě na planetu, která podle všeho měla poskytovat krytí některým protiorijským odbojům, ale sotva vystoupili z horizontu událostí, tak spatřili několik zbraní, které mířily přímo na ně.
Netrvalo dlouho a celá SG-1 stála přivázaná u jednotlivých kůlů a u každého člena SG-1 byla neustále stráž.
K Mitchellovi náhle někdo za zády promluvil.
„Jmenuji se Masek a jsem novým pánem Lucianské aliance, a jak jste již poznali, tak toto byla past.“
„Neříkej,“ utrousila si pro sebe poznámku Vala
„A slavná SG-1 mi do ní spadla“ pokračoval dál Masek, který se začal smát ledovým hlasem.
„Co chcete?“ zeptal se Mitchell. Po chvilce ticha mu Masek odpověděl.
„Ori o vás mají prý velký zájem.“
„Takže nás prodáte?“ zeptala se Vala.
Masek za sebou uslyšel nějaký šum a tak se pohotově otočil, ale nic tam nebylo, stejně tak jako před ním.
Masekovi ztuhl jeho škodolibý úsměv, celá SG-1 totiž beze stopy zmizela a stráže také.
Masek okamžitě vyhlásil poplach a sám sebe ujišťoval, že nemohli utéct daleko. Přeci jen je zadržovali uprostřed svého provizorního tábora.
Masek se ještě zamyšlený rozeběhl k bráně, ale znenadání se ocitnul na zemi. Ihned se otočil, aby spatřil, o co zakopnul. Když spatřil, o co ve skutečnosti zakopnul, tak celý vyděšený začal na zemi v sedě couvat dál od onoho předmětu.
Oním předmětem byl ve skutečnosti jeden ze strážných, který tam ještě před chvílí nebyl.
Masek se vyděšeně otočil, aby se kouknul, co se to děje, a za sebou v bezprostřední vzdálenosti spatřil i ostatní hlídače.
„Co se to tady děje?“ Zeptal se sám pro sebe vyděšený Masek a rychle vstal, aby se mohl připojit k pátrání po uprchlé SG-1.

SG-1 se mezitím objevila vleže na blízkém vrcholu a za nimi v podřepu stála jakási žena.
„Ahoj.“ Pozdravil ihned překvapeně Daniel známou tvář, na což se ho Vala ihned šeptem zeptala
„Kdo to je?“ Daniel, aniž by z ženy odtrhl oči, odpověděl
„Lya.“ A když spatřil Valy nechápavou tvář, tak šeptem dodal „Nox“
Vala se už nadechovala, ale Lya si dala ukazováček na ústa a ukázala směrem k táboru, kde je Lucianská Aliance neustále hledala.

„Pokud je nenajdete, tak se nevracejte!!“ Rozkázal z plných plic Masek, který v zápětí odešel hvězdnou bránou.


Na Ha'taku uvězněném uprostřed Wraithského shromáždění stíhači již zaznamenávaly velmi oslabené známky života, a tak mu již nevěnovali přílišnou pozornost, ale náhle se na všech lodích se subprostorovým přijímačem ozval akustický signál značící příchozí textovou zprávu.
„Zajali jste několik lidí z Lucianské aliance, ale tito lidé mají v sobě bombu, která vybuchne při stresu z krmení. Laboratoř, kde se tyto bomby implantují najdete na přiložených souřadnicích.“
Wraithové této zprávě samozřejmě nevěřili a chtěli jí ignorovat, ale blízko jedné Hive Ship náhle explodoval jeden křižník.
Zpráva totiž neobsahovala jen text, ale i skrytý signál, který odpálil ukrytou výbušninu u hyperpohonu. Exploze křižník doslova roztrhala na kusy.
Několik větších úlomků mírně poškodilo trup blízké lodi a zničilo několik stíhaček, které právě prolétávaly.

Po tomto výbuchu do HP skočila jedna Hive Ship se třemi křižníky na dané souřadnice.


Na jiném místě v galaxii přišla zpráva na loď Ori, která měla cestu kolem daných souřadnic
„Na těchto souřadnicích formuje Lucianská Aliance silnou armádu proti vám.“ Přiložené souřadnice se samozřejmě shodovaly se souřadnicemi, které dostaly Wraithové.
Tuto zprávu ale zachytili i Praví Jaffové, kteří s Lucianskou Aliancí měli z minula nevyřízené účty. Ale jelikož nechtěli nic riskovat, tak začali formovat jaffské vojáky pro průchod bránou.

Na planetě vojáci Lucianské Aliance dál usilovně hledali SG-1, když se otevřela hvězdná brána. Hlídka, která zůstala, aby chránila tábor, se okamžitě rozmístila do obranných pozic.
Jako první z brány vyletěl Jaffský šokový granát, který okamžitě omráčil většinu těch, co hlídali tábor.
Zbytek okamžitě zahájil palbu směrem k hvězdné bráně, ze které již vycházeli Jaffové.
Střelba se rozléhala do širokého okolí a přitáhla zpátky jednotky, které hledaly uprchlou SG-1. Ta se ale z bezpečné vzdálenosti ve svém úkrytu dívala na to, co se děje.

Jaffové bez větších potíží postupovali a Lucianských jednotek značně ubývalo.
Projektilové střely Lucianské Aliance nezpůsobovaly Jaffskému brnění velké potíže, ale zato Jaffské tyčové zbraně byly smrtelné.
Jaffové se ani nekryli a dál postupovali.

Nad planetou se vynořily Wraithské lodě, které okamžitě vyslaly veškeré stíhače, co měly.
Darty během chvíle sestoupily do atmosféry. Ve stejném okamžiku se Jaffové a Lucianské jednotky spojili proti společnému nepříteli.

Stíhače v nastalém zmatku okamžitě začaly sbírat všechny kolem brány.
Lucianské výstřely brzy utichly a zbyly již jen záblesky z tyčových zbraní, které Dartům, způsobovaly vážnější poškození. Ale netrvalo dlouho a utichly i Jaffské zbraně. A Darty pomalu začínaly odlétat, ale ve stejném okamžiku z HP vyletěl křižník Ori.

Trojice křižníků, která doprovázela Hive Ship se okamžitě postavila mezi Ori a mateřskou loď, ale tak, aby Hive Ship měla průzor pro zbraně.
Zatím ani jedna loď nezačala střílet, což využili Wraithové pro stažení svých stíhačů.

Na planetě SG-1 zprvu sledovala jak Darty odlétají, ale nyní je zaujala desítka zářivých předmětů, která se objevila v dáli a velkou rychlostí směřovala k Dartům.
Wraithové očividně věděli, co se děje, protože veškeré stíhače maximálně zrychlily a Hive Ship, krytá křižníky, se natáčela k rychlému ústupu.

Zářivé předměty ale byly mnohem rychlejší a Wraithské stíhače snadno doháněly. Jak se přibližovaly, tak je začínala SG-1 poznávat.
Desítka dronů dohnala několik Dartů a nemilosrdně je zničila.
„To byl signál.“ Oznámila chladně Lya a naprosto začala ignorovat nebezpečí ze strany Dartů.
Lya se zvedla a beze strachu vyšla na otevřené prostranství a vybídla SG-1 k následování.
SG-1 naprosto nechápala její počínání, ale důvěřovala jí a tudíž se opatrně vydala za ní.
Lya se náhle zastavila a před ní se vzápětí objevila loď. Loď měla kuželovitý tvar a vznášela se několik centimetrů na zemí.
Lya k ní přistoupila blíž a na lodi se objevil vstup, z něhož se okamžitě vysunuly schody.

Několik Dartů si jí všimlo a okamžitě změnilo směr na ní, ale Lya se bez ohledu na hrozící nebezpečí s SG-1 nalodila. Hned nato výstup zmizel, ale ještě než stačila zmizet i loď, tak na ní Darty zahájily palbu, ale loď byla chráněna štítem, okamžitě se zvedla a až potom se zamaskovala.
SG-1 si vnitřek lodi důkladně prohlížela, kromě nich a Lyy tu byl již jen pilot, který byl podle vzhledu též Noxem.
Loď očividně sloužila k podobným účelům jako Puddle Jumper, jen jí, podle toho co SG-1 mohla vidět, chyběly větší dveře na nakládání věcí.
V lodi nebyl též žádný průzor, přes který by pilot mohl vidět, jen spousta obrazovek, které přenášely reálný obraz z vnějšku.
Loď Noxů po dosažení orbity okamžitě skočila do HP.

Wraithové měli již staženou většinu Dartů a jejich Hive Ship tedy raději také skočila do HP, ale než tak stačily učinit i křižníky, tak Ori zahájili palbu. Jeden křižník se rozlomil v půli a zmizel v následném výbuchu. Zbylé dva křižníky stačily uletět.
Převor na palubě křižníku chtěl již také zamířit do HP, ale k planetě se velkou rychlostí přibližoval neidentifikovatelný předmět.
Převor na můstku se zájmem sledoval předmět a někde hluboko vevnitř se těšil jak onen předmět narazí do planety, ale také mu něco říkalo, že by měl okamžitě zmizet.
Než se ale převor stačil rozhodnout, tak se předmět ve tvaru kamene začal stáčet a rychle měnit.
Během chvíle mířil na převora a nabral tvar velkého pavouka.
Převor neváhal ani sekundu a okamžitě zahájil palbu.
Střela trefila pavouka do jedné z nohou, ze které nárazem odlétlo několik menších částí, ale ty částice se okamžitě začaly spojovat v menší předměty, které rychle doháněly loď a následně se s ní i opět spojily.
Převor nezahálel a okamžitě vystřelil znovu, ale loď replikátorů palbu opětovala a na rozdíl od paprsku Ori, který replikátorům nezpůsoboval větší potíže, tak paprsek replikátorů, který vycházel ze středu dolní části „pavouka“ na jednu ránu velmi poškodil Ori štít.

Převor byl překvapen silou nepřátelské lodi, ale i tak si zachoval chladnou hlavu a ještě jednou vystřelil, hned nato se se svojí lodí stočil a skočil do HP, ale než to stihl, tak jeho loď utrpěla několik zásahů replikátorských bloků.
Bloky většinou prošly štítem a začaly se okamžitě replikovat.

Noxové SG-1 vysadili na planetě s bránou a zmizeli neznámo kde.
Mitchell nemeškal a začal s vytáčením hvězdné brány a po odeslání IDC skrz ní i se svým týmem prošel.


Hive Ship a křižníky se zajatci Pravých Jaffů a z Lucianské Aliance dorazila na shromaždiště, kde se stále nacházel Ha’tak, který nešťastně z HP vyskočil uprostřed shromáždiště.
Ha’tak byl již viditelně obrostlý jakýmisi organickými úponkami.

Po výstupu z HP a v bezpečí začala královna s výslechem.
Dva vojáci do jejích komnat odvedli jednoho ze zajatců.
„Jak se jmenuješ?“ zasyčela královna na vězně, který byl vystrašen k smrti, ale i přesto byl odhodlán zapírat do poslední chvíle.
Královna mu přiložila svůj prst k oku a pomalu s ním začala sjíždět po jeho tváři ke krku.
„Klekni.“ Poručila královna a vězeň chtě-nechtě kleknul.
„Jak se jmenuješ?“ zeptala se královna znovu.
„Pamo“ uklouzlo vězňovi i přes veškeré snažení zastavit se.
„Jsi z Lucianské Aliance?“ Zeptala se opět královna, ale Pamo tentokrát mlčel.
Královna tedy svým prstem sjela k jeho hrudi a náhle se napřáhla a následným rychlým úderem z něj začala vysávat život. Po chvíli přestala a opět se zeptala Pama, který zestárl o několik let.
„Jsi z Lucianské Aliance?“ Tentokrát Pamo kývnul hlavou ve znamení souhlasu.
Královna tedy položila další otázku.
„Do kolika lidí jste dali výbušniny?“
Pamo nevěděl o čem Královna mluví, ale bylo mu jasné, že když jí řekne pravdu, tak mu Královna nebude věřit a bude ho dál mučit a tak jen zvednul dva prsty na své levé ruce, na což se Královna vítězoslavně zatvářila a vysála z něj i poslední zbytky života.


Na lodi Ori jeden z křižáků zaslechl podivné zvuky za dveřmi zbrojnice. Křižák tedy dveře otevřel a připravil se na případnou invazi, ale to, co viděl, ho překvapilo. Během pár vteřin na něj skočilo několik desítek replikátorů a další desítky ho rychle oběhly a začaly se šířit i do zbytku lodi.
Celou chodbu vyplnil bzukot replikátorů a řev křižáka.
Během okamžiku se na celé lodi ozval alarm.
Všichni vojáci byli za chvíli v plné zbroji.
Skupina deseti křižáků prohledávala jednu z chodeb, ale zpoza rohu je překvapily desítky, ne-li stovky replikátorů. A další překvapení bylo, když zjistili, že jejich zbraně nemají na ně žádný účinek. Křižáci se dali okamžitě do zběsilého ústupu a proběhli dokonce i kolem převora, který svou holí udeřil do podlahy a odhodil všechny replikátory a několik z nich jich dokonce i rozbil na jednotlivé bloky, ale ty se okamžitě začaly dávat znovu dohromady a opět udeřily na převora. Ten opět udeřil svou holí do podlahy a odhodil tak opět všechny replikátory vepředu, ale replikátorů na stropě si nevšimnul.
Během chvíle jeho a křižáky poblíž obalil chumáč replikátorů.

Celou lodí se ozývala beznadějná střelba a lidský křik.
Replikátoři dokonce pronikly i na můstek a snažily se ho ovládnout, ale na můstku byl jeden z posledních převorů na lodi, který si replikátory držel od těla pomocí své hole, která zářila jasně modrou barvou a nedovolovala se replikátorům ani ničemu jinému přiblížit.
Během několika minut bylo u můstku několik set replikátorů.
„Blahoslaveni budiž Ori.“ Pronesl převor a rychlým pohybem ruky nadzvednul svou hůl a praštil sní o podlahu čímž spustil autodestrukci lodě.

Loď ještě v HP vybuchla a rozletěla se na bezpočet drobných kousíčků.

Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 13

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:27


13


„A je si tím IOA naprosto jistá, pane?“ vyzvídala Carterová v SGC.
„Ano, a souhlasí s ní i všichni prezidenti,“ odpověděl jí generál cestou do řídící místnosti.
„Pane, ale musí být někdo povolanější, než já,…než my,“ bránila se dál Carterová, které se očividně něco nelíbilo
„Sam, pokud jde o tohle, tak není nikdo povolanější, nežli vy tři,“ odpověděl jí generál, na to se Carterová zaraženě zastavila a přemýšlela, kdo asi tak bude ten třetí.
„Sam. Právě jsem to slyšel, je to pravda?“ To byl Daniel, který ji právě doběhnul.
Carterová se na něj podívala a místo odpovědi jen zakývala na znamení souhlasu hlavou.
Daniel se na místě zastavil
„A co Xerxes, opravdu…“
„Ano, vzlétne zítra,“ opověděla Sam Danielovi, který ani nestihl dokončit otázku.



V Atlantis byla Elizabeth ve své kanceláři a čekala na jakékoliv zprávy. Vtom k ní vtrhnul Rodney.
„Elizabeth, už víme, proč město překládá.“
Elizabeth se na něj jen podívala a čekala až bude pokračovat.
„Někdo si hrál se systémem města a nastavil překládání, takže pokud budeme chtít někoho normálně kontaktovat, tak jedině vysílačkou, nebo z Jumperů.“
„A nemůžeš to nastavit zpátky, restartovat, nebo něco?“ zkusila Elizabeth na McKaye.
„Ještě jsem neviděl nic, co by bylo zakódované lépe než tohle.“
„Takže ne,“ odpověděla si sama Elizabeth

„Elizabeth, přijď okamžitě do řídící místnosti.“
To se jí v uchu vysílačkou ozval Sheppard.
Elizabeth tedy i s McKayem odešla do řídící místnosti, kde je už čekal Sheppard.
„Zachytili jsme automatické vysílání Země, které svolává všechny lodě zpátky k Zemi.“
„To je ale přeci součást obranného systému Země,“ oznámil Rodney a hned usedal k jednomu z ovládacích panelů, ale Sheppard se nenechal přerušit a pokračoval.
„Ale tentokrát u toho signálu byla velmi podivná zpráva.“ Sheppard stisknul tlačítko na jednom z panelů a z reproduktorů se ozval hlas generála O‘Neilla
„Všem lodím. Tady generál Jack O’Neill…“ náhle bylo ale ve zprávě šeptem řečeno, tak aby to nikdo jen tak nezaslechl. „…kdo jiný. že…“ pak už zpráva pokračovala dál „Všem lodím nařizuji, aby se stáhly zpět k Zemi. Nejvyšší priorita. IOA a prezidenti…“ dál ale už z O’Neillových slov nebylo slyšet nic, protože se v řídící místnosti ozval alarm a obsluha dálkových senzorů spustila.
„HP se k nám blíží flotila lodí!“
Sheppard na nic nečekal a ihned vyběhnul z místnosti směrem ke křeslu. Elizabeth se ale zeptala kolik lodí, a na to měla obsluha jen jednu odpověď.
„Signály se překrývají, ale velikostně sedí na Wraithské křižníky.“
„Aspoň odhad,“ naléhala Elizabeth
„Několik desítek nebo stovek lodí,“ odpověděl McKay, který si už „hrál“ se senzory.

Sheppard doběhnul ke křeslu a hned si do něj sednul.
Křeslo se jako vždy rozzářilo a mírně pootočilo. Sheppard nečekal na rozkaz a ihned zahájil krátký hyperprostorový skok na odvrácenou stranu slunce.

Elizabeth se už nadechovala, když v tom jí obsluha senzorů oznámila, že se neznámé lodě rozmisťují po celé soustavě a že sedí na Hataky.
Sheppard deaktivoval křeslo a sednul si vedle něj na zem, kdyby bylo zapotřebí rychlé reakce.
Elizabeth ho nechala na pokoji a pustila si celou zprávu od generála.
Zpráva šokovala všechny v řídící místnosti. Elizabeth se divila, jak je to možné, ale po chvíli učinila projev, kde obyvatelům města oznámila, co bylo ve zprávě a co se chystá.



Na planetě Zemi už O’Neill, Daniel a Sam seděli v letadle na cestě do Washingtonu, do Bílého domu.
Když přistáli, tak bylo již v platnosti prezidentovo nařízení zvýšené bezpečnosti v celých Státech, a tak na každém rohu byl policista, v některých oblastech dokonce i malá vojenská posádka.

„Tak, a je to tady. Zítra tu bude rušno,“ poznamenal Jack, když sedal do limuzíny, která je měla odvést.



Na Atlantis měli již noc, a tak v hlavní řídící místnosti byla jen noční stráž a jeden technik, který si právě dával dvacet, a stráž také pomalu usínala.
Ve dveřích se ale náhle objevila tajemná postava, která díky zatemňovacímu mechanismu města nebyla vidět.

Postava se opatrně přiblížila k usínající stráži a píchla jí cosi do krku, stejně tak i technikovi.
Nyní postavě nic v ničem nebránilo. Postava si stoupnula k jednomu panelu a cosi tam nastavovala, poté vytočila jednu náhodnou adresu.
Ve stejný okamžik se aktivovaly brány v celé galaxii. Postava totiž nechala vytočit všechny na jednou.

„Již brzy se stane neslýchané…“ To vysílala skrze otevřenou hvězdnou bránu neznámá postava a město to i nadále překládalo do Antičtiny. „…Země bude konečně sjednocena a nic ji již nezastaví. Jako první padnou poslední podvodní bohové. Goa‘uldi třeste se, váš konec se již blíží a konec prolhaných Ori bude následovat. Nic již nezastaví pra…“ postava ale nestačila dokončit to, co měla v plánu, neboť se stráž nečekaně začala probouzet.
Postava tedy vypnula hvězdnou bránu, čímž se automaticky vše nastavilo na výchozí nastavení, a sama vzala nohy na ramena.
Stráži trvalo ještě několik minut, než se probrala, ale naprosto nic si nepamatovala. Nic, co by stálo za poplach.

V SGC se po deaktivaci brány rozpoutala debata. Kdo by to mohl být? Ale bohužel nebyla možnost, jak to zjistit, a ani proč dotyčný nedomluvil.

Druhý den na Atlantis v brzkých hodinách, Sheppard již seděl v křesle, připraven prudce vyrazit zpoza slunce a urychleně vletět ho HP.
Po několika minutách, kdy bylo vše připraveno, tak město vyrazilo ze „stínu“ slunce, ale po neznámé flotile nebyly ani stopy. Sheppard neváhal a hned vletěl do HP k Zemi, dle rozkazů generála O’Neilla, téměř na minutu přesně.



V Bílém domě na Zemi si trojice O’Neill, Carterová a Jackson probírala novou pozemskou loď Xerxes.
„A jak vlastně dopadla ta přestavba?“ zeptal se Daniel
Carterová se na Daniela podívala a chtěla už odpovědět, ale O’Neill byl rychlejší.
„Carterová, za chvíli to začíná, takže stručně.“ Sam se jen usmála a odpověděla.
„Dobře, vlastně velmi dobře.“ Daniel nadzvednul obočí, když zrovna do místnosti, kde čekali, přišel tiskový mluvčí prezidenta Spojených států.

Trojice se tedy mlčky zvedla ze svých pohodlných křesel a následovali tiskového mluvčího do druhých dveří.

Když je voják, který stál u nich, otevřel, tak místnost zaplavil hluk, který způsobovalo několik desítek lidí, kteří mezi sebou se zájmem diskutovali.
Když prošli dveřmi, tak se objevili na vysokým pódiu a naskytl se jim pohled na tváře mnoha novinářů, kteří měli v rukách mnoho záznamových zařízení. V místnosti byly taky velké kamery, které byly připraveny vysílat živě.
Mezi těmi všemi novináři se nacházelo ale i mnoho vojáků v plné výzbroji, jen místo tříštivých grantů měli granáty plynové…
Sam se nenápadně podívala na zeď na jedné straně pódia, kde jasně zářila nová výzdoba místnosti. Ve sloupci řada modrých kosodélníků.
Sam se s O’Neillem v čele a s Danielem v zádech vydala ke zdi, přímo za řečnickým pultem, kde se postavili do pozoru. Sam a O’Neill měli na sobě parádní uniformu a Daniel, jako civilista, oblek.
Tiskový mluvčí se vydal přímou cestou k řečnickému pultu, kde měl již prezident připravenou svojí řeč.

Ve chvíli, kdy se tiskový mluvčí přiblížil k řečnickému pultu, tak v síni ustal ruch a tiskový mluvčí se dal do řeči.
„Dámy a pánové, za okamžik přijde prezident Spojených států amerických. Prezident nebude odpovídat na žádné otázky.“ Mluvčí náhle ustoupil a natáhl ruku ke dveřím, ze kterých vyšli další dva vojáci a následně i prezident.
Prezident se za naprostého ticha vydal k řečnickému pultu. Všichni očekávali vysvětlení, proč zde v místnosti a jinde ve státech je takové bezpečnostní opatření.
Když prezident přistoupil k řečnickému pultu, tak všechny televize, dle příkazů, vysílaly na živo přenos, nebo nevysílaly vůbec. Totéž platilo i o rozhlasových stanicích, o velkých reklamních televizích na mrakodrapech a o městských rozhlasech. Vše bylo zařízeno tak, aby si vše vyslechl každý občan.

„Dámy a pánové, drazí spoluobčané,..“ začal prezident „…dnes tu před vámi nestojím jako prezident, ale jako jeden z vás.
V tuto chvíli mají prezidenti a vůdcové většiny zemí na této planetě podobný projev ke svým spoluobčanům, jako já.
Stojím tu, abych vám mohl oznámit, že mimozemský život skutečně existuje…“ V místnosti se opět ozval hluk, a tak prezident svůj projev pozastavil. Několik vojáků dokonce muselo umravnit dvojici novinářů, kteří chtěli vylézt na pódium. Poté prezident pokračoval.
„…Armáda Spojených států amerických již několik let provozuje projekt Hvězdná Brána. Srdcem tohoto projektu je stejnojmenné zařízení, které umožňuje okamžitý kontakt a přenos s jiným zařízením na jiné planetě či v jiné galaxii.
Díky tomuto zařízení jsme se dostali na bezpočet světů a udělali si spoustu přátel a spojenců.
Bohužel netrvalo dlouho a narazili jsme na první nepřátelskou rasu Goa’uldů, parazitickou rasu, která zcela dokázala ovládnout tělo hostitele.
Tato rasa před tisíci lety navštívila Zemi a zotročila její populaci, následně jí začala rozvážet po celé galaxii, čímž vznikla spousta lidských světů.
Tato rasa je již poražena, ale nyní tu jsou mnohem mocnější nepřátelé. Nepřátelé, na které jako planeta budeme stačit, jen pokud budeme držet pohromadě…“ po těchto slovech se opět ozval hluk, ale vojáci již nemuseli zasahovat. Po uklidnění prezident opět pokračoval.

„…Jejich poslední útok vyvolal vlnu Tsunami a termonukleární výbuch na Ruském území. Tímto útokem nepřátelé zabili mnoho lidí a naší obrannou síť zcela zdemolovali. Je na čase, aby se Země sjednotila a dozvěděla se pravdu.
Za mými zády stojí ti nejpovolanější, aby vám zodpověděli většinu vašich dotazů.
Jsou jimi generál Jack O’Neill; plukovník Samantha Carterová a doktor Daniel Jackson.
Není nikoho povolanějšího, aby vám odpověděl.
Děkuji.“

Po těchto slovech prezident za doprovodu dvou vojáků odešel.
Po těchto slovech všichni v sále stáli na místě a měli mírně pootevřenou pusu, ale ne z úžasu, ale ze zaskočení a ze strachu. Všem v hlavě běhaly nejrůznější myšlenky, ale když O’Neill se Samanthou a Danielem přišli ke slovu, tak novináři jeden po druhém začali přicházet do reality a hned se hlásili o slovo.
Po krátkém představování od tiskového mluvčího se všichni dočkali svých odpovědí.

Po projevu prezidentů začal na Zemi chaos, ale policie a vojsko na to byli připravení, a i když se občas našel nějaký „rebel“ i v jejich řadách, tak vše probíhalo v pokoji, tedy alespoň podle nejrůznějších odhadů, které počítaly s mnohem většími nepokoji.

Ale součástí projevu byla i demonstrace mimozemské techniky, což znamenalo pro všechny stíhače a BC průlet atmosférou. Bohužel se ale těchto manévrů nemohlo zúčastnit několik lodí, které byly stále v rekonstrukci.
Ale i tak se průlet několika letek bok po boku tři-sta-čtyřkám neminul účinkem a z obyvatel pomalu mizela panika. Možná, že jí drželi v sobě, ale již jí moc neprojevovali. Zvlášť, když se v jejich ulici z jasného světla objevila skupina vojáků a druhá zmizela.

Po projevu se z HP vynořilo na sestupující orbitě i město Atlantis, které ihned začalo sestupovat do atmosféry s místem přistání poblíž New Yorku a Sochy Svobody.

Spolu se sestupujícím městem se ale otevřela i vrata hangáru, ve kterém doteď sídlil Xerxes.
Xerxes byl oproti původním návrhům a plánům značně předělán. Ve skutečnosti z nich zbyla jen kostra a několik místností.

Xerxes měl jako první lidská loď schovaný můstek hluboko v trupu lodi, a jeho stěny patřily k nejsilnějším. Na můstku se vše zobrazovalo na velkých obrazovkách z údajů ze senzorů a s velmi citlivých optických zařízení.

Zadní část trupu lodě byla podobná BC-304, ale s rozdílem, že na ní byly již na první pohled výkonnější motory a že byla mnohem větší.
Na zádi se i nacházelo pět hangárů. Na každé straně byly dva a jeden uprostřed. Hangáry na stranách byly řešeny tak, že stíhači a menší lodě přistávaly díky umělé gravitaci na stejné přepážce, tedy jedni „nohama“ nahoru.
Zadní část obsahovala i větší počet kanónu, jak railgun, tak i coilgun, několik jich bylo i u „vstupů“ do hangáru. Na prostředním hangáru byl dokonce i jeden asgardský paprsek. Další byl na horní straně přídi a dalších pět bylo umístěno zespodu.
Ale kanóny nebyly jen na hangárech, byla jimi prakticky posetá celá loď, ale hlavní slovo měly i nadále rakety. Po celé lodi bylo rozmístěno pět samostatných sil na jejich odpálení, k tomu přibyl i jeden odpalovač na bomby typu Horizont.
Navíc Xerxes měl nejnovější štíty.
Na jeho spodku byl upevňovací mechanismus, na kterém mohla zakotvit jakákoliv jiná lidská loď nižší třídy a pomocí spojovacího mechanismu mohla posádka, ale i náklad, cestovat z jedné lodi na druhou bez transportů.
Až na tyto změny byl Xerxes podobný BC-304

Poté, co Xerxes opustil hangár, tak se vydal na svojí cestu nad Bílý dům, kde měl setrvat několik minut a posléze letět jinam.

Když Atlantis přistála, tak McKay s pomocí Zelenky upravil štít tak, aby obklopoval jen místa, které byly potopené pod vodou. Navíc, pro bezpečnost všech na, ale i mimo, Atlantis, město začala obklopovat flotila armády Spojených států, aby zabránila zvědavcům vplout přiliž blízko.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 14

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:30


14


V galaxii Mléčná Dráha
Na Zemi po zveřejnění hvězdné brány byly, oproti očekávání, minimální nepokoje.
Většina lidí to díky prezentaci technologií vzala s relativním klidem.
IOA si od odhalení hvězdné brány slibovala větší možnost stavby lodí a obranných satelitů, ale současná situace zatím nic nezměnila a měla relativně neutrální dopad.


Zatímco se na Zemi lidé vyrovnávali se skutečností mimozemského života, tak Asgardi nad každou z ostatních chráněných planet vyslali pět lodí.
Mezi těmito loděmi neustále létalo deset lodí, které namátkou skákaly od planety k planetě, a kontrolovaly současný stav.
Jen Thor byl nucen se svou lodí odcestovat zpět do Idy.

Ori využili Wraithského přeskupování a okamžitě se začali soustředit na upevnění své pozice na již dobytých planetách. Navíc očekávali další posily, které měly technologicky překonat jejich současné lodě.

Ve vzniklém napětí se pohybovala s naprostou opatrností Lucianská Aliance, která přepadala a drancovala světy. Jejich cílem bylo získat suroviny a otroky na stavbu těžkého obranného pole nad své planety.

Noxové o sobě od záchrany SG-1 nedali znát ani slovem a v klidu přistáli na planetě Novissimus Ductus, kterou takto pojmenovali Antikové, když zjistili, že zde měli nepojmenovanou základnu Noxové. Základnu poslední cesty, ze které není již možnost couvnout.

Praví Jaffové, kteří žili kočovný život a přežívali ze dne na den, zavedli větší opatrnost a na průzkum začali posílat Alkeshe a drahocenné Hataky nechávali pohromadě s flotilou.
Sama flotila byla již tvořena i z mateřské lodi, kterou kdysi vlastnil had Apophis.
Tato loď jim dodávala nesmírnou sebedůvěru, navíc jejich veškeré lodě již disponovaly maskovacím zařízením, což jim nyní poskytovalo velkou výhodu.

Jen replikátoři si ničeho nevšímali a jejich původní plán zůstal od začátku stejný.
Zkonzumovat pomalu celou galaxii.
Replikátoři nikam nespěchali, ale zato jejich údery byly smrtelné a vraždící. Po galaxii se pohybovali pouze bránou a deseti loděmi, kterými nyní disponovali a neměli potřebu stavět další.
Vždy, když se zaměřili na nějakou planetu, tak její osud byl předem zpečetěn. Již nic jí nemohlo pomoci.


V galaxii Pegasus
Na jedné neznámé planetě s hustou populací se aktivovala hvězdná brána, která byla velmi blízko města.
Po její aktivaci se všichni místní začali schovávat, ale z brány vyběhnul jen jeden muž, který si to zamířil přímo na náměstí do jednoho z domů.
Muž v ruce pevně svíral jakýsi černý pytel.
Když doběhl k domu, tak s největší opatrností vešel dovnitř. V domě byly stále zatažené závěsy. Muž se ale ve tmě orientoval dobře.
Po chvíli vešel do malé místnosti, ve které se nacházela jedna postava.
Muž se postavil do pozoru a začal.
„Veškeré rozkazy splněny.“
Postava, které seděla za stolem, evidentně zvedla hlavu a muž pokračoval.
„V jednom zařízení jsme narazili na Wraithy.“
„Pamo, doufám, že jsi nezapomněl.“ Promluvila náhle tajemná postava.
Pamo se jen pousmál a vytáhl z pytle, který stále svíral v ruce, hlavu Wraithské královny. Po chvilce váhání udělal ještě pár kroků a s nataženou paží jí podal tajemné postavě, která si hlavu hned položila na parapet na okně za sebou a otočila se k Pamovi.
„Víš, co máš dělat?“
Pamo přikývl a ihned vyšel z domu a zamířil si to na náměstí.
Vylezl na jakési pódium, které používal správce vesnice.
„Lidé Nové Kami!!“ Začal Pamo „To, co si již dlouho šeptáte, je pravdou. Wraithové odešli pryč!“
než ale stačil pokračovat, tak musel uhnout několika plodům, které připomínaly rajčata.
„Táhni pryč!“ ozvalo se z řad vesničanů a dál po něm házeli nejrůznější plody. Pamo nevěděl, co si má myslet, ale než se stačil rozhodnout, tak ležel na zemi. Jeden z větších plodů ho totiž nepřipraveného zasáhl zezadu do hlavy. Jeden vesničan měl dokonce v ruce už vidle a pomalu se blížil k němu.
„Táhni pryč, ty uctívači.“
Ale dřív, než stačil své vidle zabodnout, tak se ozvala ohlušující rána a vidle mu vyletěly z ruky a dopadly kousek od něj, přelomené v půli.
Vesničané se zastavili a zmateně se rozhlíželi, co se děje. Když vtom z domu na kraji náměstí vyšel jakýsi muž a v ruce svíral čísi hlavu.
Vesničané se z toho pohledu polekali a chystali se utéct, ale vtom záhadná hlava dopadla mezi ně.
Byla to hlava Wraithské královny.
Muž pomalu a nevzrušeně šel do středu náměstí, na ono vyvýšené pódium. Lidé z města na něj užasle koukali a stále vstřebávali Wraithskou hlavu a přelomené vidle.


V galaxii Mléčná Dráha

V SGC generál pomalu vyšel ze své kanceláře a šel se posadit na své místo v zasedací místnosti, kde již čekala SG-1.
„Vypadá to, že se lidé už uklidnili.“ Pronesl jakoby nic, když pomalu usedal. „Podle předběžných odhadů nová obranná síť bude plně funkční dříve, než se očekávalo.“
Carterová se usmála a čekala, co bude dál.
„Než bude obranná síť hotová, tak chce IOA u planety všechny lodě, ale zároveň jednu uvolňuje na vaší další misi.“
„Další misi?“ zeptal se zaskočeně Daniel. „Pane, jindy bych to neříkal, ale teď bychom se měli alespoň trochu vzpamatovat a až pak…“ ale Daniel už nedomluvil.
„Poletíte na výzvědnou misi do kvadrantu delta. Je vám přidělen Tribute to Prometheus.“
Na to reagovala Carterová
„Pane, ta loď byla určená pro nerizikové cesty a kvadrant Delta je centrum nepřátelského pohybu.“
„Já vím, a proto tam poletíte a uděláte průzkum nepřátelského pohybu.“ Odpověděl generál.
„Tu loď neznám,“ oznámila přítomným Vala zaskočeným tónem.
„Tribute to Prometheus je přesná kopie Promethea.“ Vysvětlil jí Mitchell.
Vala přikývla a generál vstal a odešel do své kanceláře.
SG-1 neměla na výběr a šla se připravit na nalodění. Po nutné přípravě je velitel lodě Tribute to Prometheus, plukovník Jack Ham, nechal přenést na palubu a nařídil vstup do HP.


V galaxii Pegasus

Muž došel na pódium a všichni přítomní si ho se zájmem prohlíželi. Měl značně popálenou ruku a půlku obličeje. Na téže straně ale nedominovaly popáleniny, nýbrž jeho oko, které bylo značně znetvořené.
„Lidé Pegasu!“ zařval muž. „Ten muž mluvil pravdu. Sám jsem ho poslal do několika Wraithských zařízení a jen jedno mělo posádku a hlava velitele leží před vámi!“ a přitom ukázal na hlavu Wraithské královny.“
Na náměstí to zašumělo.
„Ale to není vítězství! Tato galaxie se musí sjednotit pod novou vládu.“
Na to se několik lidí zasmálo a přímo se zeptalo.
„A kdo by nám měl velet?!“
Muž se podíval a s klidem odpověděl.
„Já.“
Na to se všichni přítomní rozesmáli, ale on zůstal v klidu.
„A až dosáhnu svého cíle, tak svůj post dobrovolně opustím.“
Po kratší odmlce pokračoval
„V této galaxii je ještě mnoho sil, které čekají na svou šanci a vy, lidé celé galaxie, musíte být první. Stačí porazit jen jednoho a ostatní si dají na vás pozor!“
Celé shromáždění se mírně bavilo, ale to neznámému vůbec nevadilo.
Díky Wraithským základnám po Galaxii, můžeme vybudovat silnou armádu. Armádu, která pokoří všechny nepřátele a splatí dluh lidem ze Země.“
Po jeho slovech se několik lidí přestalo bavit a místo toho pomalu brali do rukou věci, které by mohli hodit.
To už ale neznámému vadilo a rozhodl se pro ukázku sil.
Šáhl si do ucha, kde mě schovanou vysílačku.
„Bravo, Delta. Okamžitě proveďte.“
Po jeho slovech nad vesnicí proletělo asi třicet Dartů, které pilotovali lidé.
Když lidé překonali počáteční strach, tak se udiveně dívali na letící Darty, které prováděly jednoduchý kruhovitý let nad městem.
Po této ukázce neznámy slezl z pódia a chystal se odejít.
„A jak se jmenuješ?“ zařval kdosi z davu,
„A co z toho budeš mít?“ zařval někdo další.
Neznámý se pomalu otočil zhruba směrem, odkud otázky přišly, a s klidem odpověděl.
„Jsem poručík Aiden Ford a bude mi stačit cesta domů, zpátky na Zem.“ A poté odkráčel zpět do domu.
Pamo, který stál celou dobu poblíž Forda, zařval.
„Tak na co čekáte, lidi?! Okamžitě to běžte říct ostatním vesnicím, co jste tady slyšeli!!“


V galaxii Ori
Doci klečel několik minut před velkým kruhem na zdi, který byl plný plamenů a přitom mu svítil velký krystal na jeho hrudi.
Když plameny zmizely, tak povstal a do místnosti vešel převor.
„Postavte armádu hodnou velikosti Ori. Armádu, kterou nic nezastaví.“
Na to se Docimu rozsvítil opět krystal na hrudi a stejně tak i všem převorům v galaxii na jejich holích.

Převoři okamžitě začali s lidskými dělníky probírat plány nových lodí, které se měly okamžitě stavět.


V galaxii Mléčná Dráha
Tribute to Prometheus vyletěl z HP.
Kapitán lodě okamžitě nařídil plnou bojovou pohotovost a nahození štítu.
Loď si to zamířila podsvětelnými motory dle plánu do korony slunce, kde měla vyčkávat a monitorovat nepřátelský a hlavně Wraithský pohyb. Lodní počítač též obsahoval důležitá data a signály pro odpal jednotlivých náloží na Wraithských lodích.
Ale jak brzy zjistili, tak nebyli jediní se stejným záměrem.
Na půli cesty ke slunci se na můstku lodi náhle objevil hologram Asgarda.
„Okamžitě se stáhněte, nebo budete zničeni.“
Všechny na můstku tato zpráva zarazila až vyděsila.
„Vy nám vyhrožujete?“ zeptal se plukovník Jack Ham
Hologram Asgarda ale jen zakroutil hlavou a pronesl
„pouze informuji, že je tady velká nepřátelská koncentrace sil a vaše loď není stavěna na takovou situaci.“
„To my víme, taky nejdeme bojovat, ale jen špehovat“ vychrlila ze sebe Vala dřív, než jí kdokoliv stačil zarazit.
Asgard jen mrknul a odpověděl stejným a nezměněným tónem, jako by mu bylo jedno, co se s lidskou lodí stane.
„Je mou povinností vás upozornit, že ať se stane cokoliv, tak naše rozkazy nám neumožňují zasáhnout.“ A poté se hologram rozplynul

Na můstku na sebe všichni navzájem koukali a přemýšleli, co to asi znamená.
A loď mezitím letěla nezměněným směrem a rychlostí ke slunci.

Ale než se stačila schovat, tak z HP vyletěly dvě Hive Ship s deseti křižníky, které letěly na průzkumnou misi.

Wraithové zaznamenaly přítomnost malé lodi a okamžitě vyslaly své stíhače a zahájily progresivní palbu na lidskou loď.
Plukovník okamžitě nařídil opětování palby s úhybnými manévry, ale po chvilce boje, tedy spíš po chvíli chytání střel, hlásil pilot, že odešlo řízení HP.
Tribute to Prometheus okamžitě reagoval přesměrováním veškeré dostupné energie do štítů a plukovník nařídil vyslání všech F 302.
Plukovník Ham nařídil taktiku „Šílený Holanďan“, od které si sliboval alespoň trochu času, než Carterová a posádka zprovozní HP.
Loď okamžitě začala nepředvídatelně měnit svůj směr tak, aby jí nemohli vůbec zaměřit. Vzpurně sebou cukala ve vesmírném prázdnu a přitom střílela vším, co měla.
Mitchell si náhle vzpomněl na bomby v útrobách Wraithských lodí. Kapitán okamžitě reagoval a nařídil vyslání detonačních příkazů.
Během okamžiku se na zádi jednoho z křižníků objevila exploze a následně po celém trupu ještě několik sekundárních, které křižník zcela rozbily.
Jako další explodovala na zádi Hive Ship, ale její trup dál držel, jen přestala střílet.
Plukovník, který byl s výsledkem spokojen, přikázal pokračování, ale lodi náhle problikl již vyčerpaný štít a střela, která to způsobila, ještě se zbytkovou energií prošla skrz a vyřadila vysílače
A jako by to nestačilo, tak F-302 hlásily nedostatek munice.
Loď byla odsouzena ke zkáze.


V galaxii Pegasus

Obyvatelé Nové Kami se již pohybovali po celé galaxii a oznamovali, co se stalo na jejich planetě.
Obyvatelé nejrůznějších vesnic okamžitě vysílali své zástupce na Novou Kami a zároveň i další lidi, kteří to měli dál oznámit. Slovo dalo slovo a vzniknul nový příběh, který lidi do Nové Kami přitahoval víc a víc.


V galaxii Ida
Thor se zrovna naloďoval na svojí loď, která byla pýchou celé Asgardské bojové flotily.
Thor šel pomalu na můstek a po dlouhé době si vychutnával svou sílu, která byla opět na vrcholu.
Thor usedl do svého křesla a vydal rozkaz k návratu do Mléčné Dráhy, zkontrolovat plnění rozkazů a v případě nutnosti zasáhnout.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 15

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:31


15



V galaxii Mléčná Dráha
Tribute to Prometheus se nevzdával a dál se snažil uprchnout, ale Wraithové už nestříleli ze svých lodí, jen ho pronásledovali a palbu řídili stíhači. Jejich plán byl obsadit lidskou loď.
Tribute to Prometheus letěl k blízké planetě, na které byla brána, s tím, že alespoň evakuují posádku.
Několik pilotů ignorovalo rozkaz k návratu. Piloti se snažili loď uchránit co nejdéle a poskytnout tak čas na evakuaci. Tito piloti měli ještě poslední zbytky munice a neměli co ztratit, volily mezi smrtí na lodi a smrtí v boji.
Piloti se nebáli nebezpečných manévrů a nedarovali Wraithům žádný centimetr vesmírného prostotu zadarmo. I přes početní nevýhodu se piloti drželi s minimálními ztrátami. Když se ocitli v bezvýchodné situaci, tak nabrali přímý kurz na nejbližšího Wraitha a plnou rychlostí do něj vrazili.

Loď se mezitím blížila k hranici pro transport, ale stále byla příliš daleko a navíc již neměla štíty. Stíhače si od sebe držela jen nepřetržitou palbou.Wraithové se pomalu, ale jistě, blížili a navíc se zaměřovali přednostně na palebné posty a na motory.


Frey, který to z můstku své lodi sledoval, náhle pocítil divný pocit v očích a jak mu po obličeji náhle něco teče.
Frey si rukou utřel obličej a oči. Následně se na ruku podíval. Byla mokrá a to, co utíral, byly slzy. Chvílí si prohlížel svou ruku a nemohl tomu uvěřit. Jeho tělo bylo již schopné cítit a své pocity i vyjadřovat.
Asgardé se začali pomalu regenerovat a to díky lidem.
Frey na můstku své lodi začal hned dávat rozkazy, které byly naprosto protichůdné s těmi, které měl.

Během okamžiku se vedle Tribute to Prometheus objevil Asgardský O’Neill druhé generace. Asgardská loď okamžitě začala s krycí palbou. Wraithové byli překvapeni tím, že se vedle lodi, na kterou útočili, objevila náhle jiná, která byla nesrovnatelně větší a jistě i pokrokovější. Ihned tedy stočili svou pozornost na ní, ale jakmile se první Wraithské střely ocitly na asgardském štítu, tak se stalo něco, s čím Wraithové nepočítali. Svým útokem na asgardskou loď daly Wraithové podmět k zásahu dalším deseti asgardským lodím, které doteď byly zamaskované a naprosto pasivní.
Kolem Wraithů se objevilo dalších deset lodí, které začaly s podpůrnou palbou.
O’Neill druhé generace měl na sobě i několik asgardských paprsků, které s Wraithy neměly problém, ale horší to bylo už s velkým počtem stíhaček.

Houfy stíhačů v roztroušené formaci nalétávaly na lodě s nepřestávající palbou. S velkými zbraněmi nešli snadno trefit a menších zbraní, na to určených, Asgardé mnoho neměli. Lidské plavidlo bylo ale již v bezpečí, protože Asgardé kolem něj udělali, na Freyův rozkaz, zeď se svých lodí tak, aby mezi štíty bylo minimum místa.

Wraithské stíhačky ale nepřestávaly ve svém snažení, i když Wraithové tušili, že stejně štíty neproniknou.

Z HP náhle a zcela nečekaně vyletěl Thorův vůz.
Thor chvíli přemýšlel, co se děje, a posléze nařídil krycí palbu a vypuštění stíhačů.
Z lodě podle rozkazu vyletělo několik desítek stíhačů. Stíhačky byly velmi obratné a hlavně bezpilotní. Pilotovali je Asgardi pomocí nervového rozhraní v bezpečí na mateřské lodi.
Jejich tvar jim umožňoval vysokou akceleraci a manévrovací možnosti jak ve vesmíru, tak i v té nejdrsnější atmosféře. Jejich povrch byl pokryt mnoha senzory, které dohromady dávaly několik trojrozměrných obrazů, mezi kterými si pilot mohl vybrat. Jejich hlavními zbraněmi byly krátké energetické pulzy, ale též disponovaly několika zásobníky, které byly plné projektilů na boj s replikátory.

I přes Wraithskou přesilu stíhačů byly během chvíle Wraithové masakrováni mnohem obratnějšími a lépe vyzbrojenými Asgardskými letouny, které měly navíc podpůrnou palbu z několika lodí.


V galaxii Pegasus
Zástupci obyvatel galaxie se scházeli na Nové Kami, kde je Ford informoval o svých plánech a snažil se je přesvědčit k tomu, aby se dobrovolně přidali do nové Aliance.
Obyvatelé Nové Kami mu mezitím stavěli nové sídlo, hodné jeho postavení. Ford, aby ukázal, že to není tyran, příležitostně pomáhal při stavbě s těmi nejtěžšími pracemi.
Jeho lidé ale brouzdali po galaxii a hledali Wraithské základny, o kterých nevěděli, a v těch, které už navštívili, nechávali stráž a jakési vědecké uskupení, které podle Fordových instrukcí hledalo způsob, jak je nejlépe využít.


V galaxii Mléčná Dráha
Poté, co byla lidská loď zachráněna, si jí Asgardi na chvíli přestali všímat.
Thor okamžitě navštívil Freye. Frey očekával problémy, ale Thor mu začal děkovat za záchranu lidí a po krátké rozmluvě se rozhodl kontaktovat ze své lodi pozemské plavidlo.

Celá posádka můstku si prohlížela asgardskou flotilu a nevěřila vlastním očím.
„Zdravím,“ ozvalo se na můstku. Několik lidí nadskočilo, ale když se otočili, tak spatřili hologram Thora.
Thor jen mrknul a udělal pár kroků dopředu.
„Jménem všech Asgardů se vám omlouvám.“
Vala už chtěla něco podotknout, ale Daniel, který jí znal velmi dobře, to spatřil a svým pohledem, který zachytila, jí to vymluvil a Thor pokračoval.
„V minulosti jsme udělali mnoho chyb, ale ty se již nesmí opakovat.“
Všichni na můstku očekávali, co se bude dít, ale Thor zmizel a Tribute to Prometheus byl vzat do vleku a odtáhnut k Zemi.
Když se objevil nad Zemí pod trupem lodi, kterou nikdo nerozeznával, vznikl na lodích u planety poplach.
Lidské lodě se začaly stáčet do obranných pozic a nabíjet zbraně, ale Thor byl rychlejší. Otevřel totiž komunikační kanál se všemi loděmi najednou.
„Tady Thor, prosím nestřílejte…“ po chvíli ticha pokračoval „…Jako vůdce Asgardů jsem přišel s vámi obnovit naše spojenectví a pevně věřím, že se totéž povede i s naším přátelstvím.“


Jinde v galaxii Wraithové začali zuřit z další porážky a jako jeden celek se vydali do války.
Všechny Wraithské lodě začaly Hyperpohonem skákat k planetám, na kterých nechávaly jen minimální populaci a hned skočily dál.

Ori, kteří byli touto katastrofou též postiženi, začali vysílat větší skupiny lodí k pronásledování Wraithů.
Netrvalo dlouho a skupina deseti lodí Wraithy dostihla.


V galaxii Ori
K odboji proti Ori se dostaly další informace o situaci v Mléčné Dráze.
Odboj se pokoušel dál sabotovat snažení převorů ve stavbě dalších lodí a neštítili se ani chladnokrevných vražd lidí, kteří měli stavby na starosti.
Když bylo takto zavražděno několik lidí, tak převoři začali hlídkovat a do mnoha domů umisťovali i křižáky.


V galaxii Mléčná Dráha
Když Ori vystoupily z HP, tak okamžitě zahájili soustředěnou palbu na Wraithské lodě.
Wraithové si to pochopitelně nenechali líbit a palbu opětovali plnou silou. Převorům rychle došlo, že jsou proti přesile, takže nařídili vypuštění stíhačů, na což Wraithové reagovali stejně.
Ori byli přečísleni ve všech ohledech a během chvíle byli i obklíčení, ale jejich štít držel a Wraithové měli již několik ztrát a mnoho škod.

Jeden paprsek od Ori vletěl do Hive Ship přímo do motorů a ta se dál nezadržitelně řítila na jednu z lodí. Převor tomu nevěnoval pozornost a byl si jist, že jejich štíty to unesou, ale Hive Ship do toho na onu loď začala střílet. Wraithský velitel na lodi nařídil totéž svým křižníkům a stíhačům. K těmto lodím se během okamžiku začaly přidávat další, což značně zatěžovalo štít.
V době nárazu zatížení štítu bylo na neúnosné hranici a začal slábnout a nárazem Hive Ship do něj následně zkolaboval a loď byla zničena.
Po této devastaci se Wraithové začali zaměřovat vždy na jeden cíl, čímž Oriské štíty značně přetěžovali.
Po zničení dalších dvou lodí se převoři rozhodli pro ústup.

Wraithům došlo, že stojí proti značné síle a vyslali několik zásobovacích lodí několika směry.
Lodě měly jen minimální posádku a jejich úkolem bylo roznést náklad na co nejvíc světů.
Jejich nákladem byl totiž vir, který napadal živé organizmy a měnil je postupně na Wraithské organizmy.


Na Zemi se sešel nejširší okruh IOA a začal se probírat návrat Asgardů, kteří se s nimi opět chtěli spojit a navíc svoji velkolepou lodí kroužili nad Zemí.

V galaxii Pegasus
Ford, který již přijal mnoho zástupců různých planet a vesnic, si určil zástupce a sám se nenápadně vydal na jinou planetu.
Když vyšel z hvězdné brány, tak si otřel své čelo a vydal se ke svému cíli.
Po několika minutách běhu lesem se dostal do jeskyně.
Jeskyně byla značně vybavena a osídlena několika ozbrojenci a lidmi, kteří sloužili jako vědci.
Ford do jeskyně bez obav vešel a hned, když potkal prvního člověka, který sloužil jako vědec, se ho zeptal.
„Jak jste pokročili?“
člověk se na něj podíval a po krátkém zamyšlení mu odpověděl.
„Byli jsme schopní díky Wraithské technice vyvinout efektivnější způsob používání a to aerosol.“ Při těchto slovech Fordovi začal podávat něco, co mu okamžitě připomnělo náhubek k dýchacím přístrojům pod vodu, ale místo velké láhve byla docela malá nádoba. Celý přístroj dohromady vážil ani ne jeden kilogram.
Ford se podíval na vědce a ten tedy pokračoval.
„Díky tomuto zařízení počítáme s desetkrát menší spotřebou. Ale problém je s výrobou aerosolu. Je to totiž velmi nestabilní proces a při sebemenších změnách podmínek při výrobě se celá dávka může znehodnotit.“
Ford chvíli přemýšlel.
„A co syntetická výroba?“
„Bohužel stále nám chybí několik klíčových informací.“ Odpověděl Fordovi vědec.
Ford si po chvíli sáhl do kapsy a vytáhl několik injekcí, které položil na stůl a ono zařízení, které držel v ruce, si do kapsy naopak strčil.
Vědec mu k tomu přiložil několik lahví onoho aerosolu, které si Ford též dal do kapsy.
Poté se Ford vydal hlouběji do jeskyně. Když byl už skoro na jejím konci tak už potkával jen ozbrojence a vědce spíše výjimečně.


V galaxii Mléčná Dráha
Zatímco si Ori a Wraithové příležitostně vyměňovali účty, se zvěd Pravých Jaffů dostal při výzvědách k neznámé soustavě, která byla plná pohybu.

Alkesh se ihned zamaskoval a zamířil si to k jediné obyvatelné planetě v soustavě. Už při výstupu z HP na senzorech zachytil mnoho pohybů, ale pohyby velmi rychle ustávaly.
Když se Alkesh přiblížil na dohled, tak nad planetou spatřil mnoho nejrůznějších satelitů nepravidelných tvarů a několik posledních lodí, které nestačily utéct.
Z planety náhle začaly létat nejrůznější energetické střely, které si to směřovaly na pozici Alkeshe. Ten se okamžitě odmaskoval a energii převedl do štítů a motorů, ale první zásah mu záhadně i přes fungující štít vyskartoval HP. Proto Alkesh okamžitě začal s manévrováním.
Pilot si po chvíli všiml, že palba z planety se vyhýbá satelitům, které byly zdánlivě naprosto nefunkční. Pilot tedy své manévry přizpůsobil pohybům satelitů, tak, aby ho chránily, ale palba z planety ho dostala již na druhou stranu planety, kdy byla palba mnohem mohutnější a manévrování bylo téměř nemožné a navíc narazil již na několik funkčních satelitů, které se ihned přidaly k palbě na Alkesh.
Pilot se rozhodl k zoufalému manévru a zamířil si to do velmi husté atmosféry, kde se hodlal schovat než opraví HP.
Palba opravdu přestala a pilot si ulevil,ale v zápětí proti němu vyletělo několik letek stíhačů. Pilot to okamžitě otočil a začal s ústupem a přitom si střelbou kryl vlastní záda.
Alkesh byl naštěstí o mnoho rychlejší než neznámí stíhači a tak si začal myslet, že to nakonec opravdu přežije, ale netrvalo dlouho a palba z planety se opět ozvala, ale tentokrát to nebyly energetické pulzy, ale explozivní munice.
Tato palba Alkesh nakonec i přes jeho štít značně pocuchala a vyřadila mu motory, na což Alkesh začal padat. Pilot se to snažil vyrovnat, což se mu povedlo.
Po značně tvrdém přistání na jakési louce poblíž jedné palebné pozice, se jaffa zvednul ze svého křesla pilota a vytáhl svůj zat'nik'atel a vydal se ven z vraku alkeshe.
Když vyšel ven, tak spatřil několik lidí, jak k němu utíká. Jaffa párkrát vystřelil a utíkal pryč, ale na jeho střelbu neznámí reagovali opětováním palby. Jaffa, který se ulekl, okamžitě skočil na zem a kryl si hlavu, přičemž čekal až palba ustane.
Když opravdu přestala, tak chtěl už běžet dál, ale přímo před ním se objevil jakýsi stroj, který levitoval jen pár centimetrů nad zemí a svou zbraní mířil na jaffu. Ten pár okamžiků přemýšlel a nakonec svoji zbraň odhodil.
Když skupina neznámých lidí doběhla k jaffovi, tak ho okamžitě svázala a odvlekla.


V galaxii Ori
Ani křižáci a převoři v domech odboj nezastavili.
Netrvalo dlouho a začalo se postrádat dokonce i několik vojáků.
Všichni zmizelí křižáci byli svázáni v několika jeskyních po galaxii, s minimální ostrahou, která jim dodávala jen potraviny. Křižáckou výzbroj používali jiní z odboje k vraždám či únosům a hlavně k sabotážím.

Převoři se snažili lidi a nové lodě chránit, ale bylo jich jednoduše málo a křižáci nedokázali tak snadno poznat, kdo je kdo.


V galaxii Pegasus
Forda od samotného konce jeskyně dělilo již jen několik desítek metrů a mříže, které zbylý prostor rozdělovaly do několik sektorů.
Ford se podíval na jednoho ozbrojence a ten mu otevřel. Když Ford vlezl dovnitř, tak se podíval na podlahu, kde se válelo několik desítek zdrogovaných Wraithů.
Ford šel neohroženě mezi ně a do jednoho kopnul. Wraith nereagoval. Ford chvíli vyčkával a posléze Wraithovi šlápnul na hrudník, na což Wraith překvapivě vyskočil. Strážní už chtěli reagovat, ale Ford je gestem ruky zastavil.
Wraith si netroufnul mu nic udělat, protože moc dobře věděl, že by se mu to nevyplatilo. Ford nebojácně přišel k Wraithovi a s překvapivou rychlostí a silou ho chytil pod krkem a následně vyzvednul pár čísel nad podlahu. Wraith už neměl co ztratit a začal se zuřivě bránit a nakonec Forda odstrčil. Wraith už chtěl dorážet, když v tom Ford rychle strčil ruce za záda a během vteřiny je opět vytáhl.
Ford měl nyní na každém zápěstí ze shora podél prstů čtyři dlouhé a ostré ostny, které byly o pár centimetrů delší než jeho prsty. Když to Wraith uviděl, tak si svůj útok rozmyslel. Chvíli na sebe koukali a poté Ford s klidem odešel. Když za ním zavírali celu, tak jen utrousil.
„Zatím jsou silní dost, takže zvedněte dávky a stále bez krmení.“
Vojáci jen přikývli a Ford si začal sundávat své smrtící zbraně z rukou.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 16

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:32

16


V galaxii Mléčná dráha
Na Thorově lodi, která se nacházela nad Zemí, zablikala náhle na můstku hlavní obrazovka, která se následně změnila a zobrazovala hlavu Asgarda.
„Thore, dobrá zpráva je, že spojenectví se Zemí za této situace prošlo radou.“ Na to neznámý Asgard zamrkal a posléze pokračoval. „Ale rada zachytila nouzový signál Velkého Společenství stávajících čtyř od Noxů.“ Asgard se na chvíli odmlčel. Thor během této odmlky nehnul ani brvou a čekal, co se bude dít. Po okamžiku Asgard pokračoval.
„Výzvědná loď na orbitě jejich planety našla několik trosek wraithských a orijských lodí. Rada se obává, že vyrazili na Poslední cestu. Thore, musíte okamžitě lidi varovat.“
Asgardi na můstku, kteří to vše slyšeli, byli těmito informacemi zaskočeni, ale Thor byl kupodivu klidný
„Nevěřím, že by Noxové cokoliv udělali Zemi a jejím obyvatelům. Koneckonců Pozemšťané byli uznáni jako pátá rasa…“ Thor ale nedomluvil, protože Asgard mu skočil do řeči.
„Thore, za to, že jsou tady Wraithové, může Země a to ani nebyla oficiálně přijata do Velkého Společenství stávajících čtyř. Na to je zapotřebí souhlasu všech členů.“
Thor svěsil hlavu a po slabé minutě odpověděl.
„Staniž se. Lidé budou informováni.“

Poté Thor přistoupil k jedné z konzolí a okamžitě se teleportoval pryč z lodi.


V galaxii Pegasus
Ford vyšel z jeskyně a vydal se zpět na planetu, na Novou Kami.
Když dorazil na planetu, tak začal dávat nové rozkazy, které nařizovaly hromadnou výrobu nejrůznějších brnění a zbraní. Též nařídil, aby se všichni učili bojová umění.
Všechny světy, které se již přidaly, rády poslechly.
Ford si pomalu, ale jistě, budoval svou armádu pro své plány, které zahrnovaly i cestu domů.


V galaxii Mléčná Dráha
Thor se znenadání objevil v zasedací místnosti, kde se právě nacházela SG-1 s generálem.
„Zdravím.“ Pronesl Thor a udělal několik kroků ke stolu a dříve, než někdo stačil cokoli říct, tak pokračoval.
„Jménem Asgardské rady vás musím varovat.“ Všichni v místnosti zpozorněli a on pokračoval. „Noxové byli napadeni a pravděpodobně se vydali na Poslední cestu. Jistě již jsou na planetě Novissimus Ductus.“ Jeho slova nikdo v místnosti nechápal.
„Co to znamená pro nás?“ zeptal se opatrně Mitchell.
Thor zamrkal a dal se do vysvětlování.
„Noxové jsou velmi hrdá rasa, která se nesmíří s porážkou či urážkou. V jistých dobách Velkého Společenství stávajících čtyř neměli svůj pacifistický přístup. Dokonce předčili i Antiky a rozhodli se sestrojit zbraň, které by se všichni obávali, před kterou by nebylo úniku. Zbraň dokázala proniknout jakoukoliv látkou a explodovat až v místě určení, proletět všemi štíty až na jeden. Ale později zjistili, že několik věcí, jako například energetickou jednotku, sami nezvládnou, takže přizvali k projektu Antiky a s jejich spoluprácí vznikla zbraň, kterou vy nazýváte dron.
Vše se ale změnilo s příchodem dob, na které nikdo rád nevzpomíná. Po těchto dobách Noxové odložili většinu svých zbraňových technologií na tajné místo v galaxii. Na planetu bez názvu. Planetu, kterou dokáže najít jen Nox. Antikové jí později nazvali Novissimus Ductus.
Noxové si ponechali jen pár lodí a chabou výzbroj, která by stačila jen na odstrašení, ale na obranu ne.
Ale nyní byli Noxové napadeni a donuceni se stáhnout ze své planety. Asgardská rada se domnívá, že je to urážka takového měřítka, že je donutí vydat se právě na Novissimus Ductus, planetu, ze které není již návratu. Pokud tam opravdu zamířili, tak už nic nezmění jejich přesvědčení.
A rada se domnívá, že by vás mohli obviňovat za wraithský útok a následně na vás zaútočit.“
Thorovo vysvětlení všem doslova vyrazilo dech. Nikdo ani nedutal.



Někde jinde v galaxii se mezitím formovala flotila lodí, které téměř nikdo neznal. V celé soustavě bylo rušno. Planety i s měsíci se objevovaly a následně mizely a s každým objevením ke skupině lodí přibyly další. Byli to Noxové!


V galaxii Pegasus
Lidé pod Fordovým velením se nejen cvičili v bojích, ale menší, již vyzbrojené skupiny, chodily na nejrůznější mise mapovat wraithské základny a v případě nutnosti je i vyčistit.
Tyto čistky probíhaly tak, že vždy byla vyslaná menší skupina a pokud se nevrátila v daném čase, tak na celou základnu zaútočilo několik desítek ozbrojených lidí. Díky Larrin a cestovatelům byly tyto útoky mnohokrát spojené s bombardováním z vesmíru.
Ford měl téměř ze dne na den silnou armádu lidí, kteří se nebojí za svou svobodu bojovat.

V několika jeskyních po galaxii dokonce chovali Wraithy a snažili se syntetizovat látku, na které byl Ford a polovina těch nejlepších vojáků jaké měl závislý…wraithský enzym.


V galaxii Mléčná Dráha
Wraithské uskupení všech lodí v galaxii skočilo nad Chulak, první svět, který byl svobodný a následně zajatý flotilou Ori.
Ori tuto planetu byli odhodláni bránit do poslední chvíle.

Wraithské lodě nachytaly pětici Ori křižníků naprosto nepřipravenou.

Wraithové svou palbu po předchozích zkušenostech koncentrovali vždy jen na jeden cíl, což mělo za následek katastrofální dopad pro Ori, ale Ori měli eso v rukávu.
Jak si brzy Wraithové všimli, tak Ori vůbec nestříleli. Dokonce ani nikterak nemanévrovali, jen tam stáli.

Wraithové očekávali past, ale s palbou nepřestávali. Když byl zničen třetí křižník Ori, tak se to teprve stalo.

Z HP náhle vyletělo přes dvacet lodí patřící Ori. Lodě okamžitě započaly křížovou palbu.
Wraithové, rozmístění kolem poslední dvojice původních lodí Ori, které stále byly naprosto nečinné, byli pod těžkým náporem.
Wraithové se zmítali pod strašlivým nátlakem hlavních, ale i sekundárních zbraní od Ori.
Rychle se snažili přeskupit a plně zaútočit na lodě Ori a okamžitě vypustili veškeré stíhače.

Mračna stíhačů zahalila blízké slunce a neustále nalétávala na lodě Ori. Ti se ani nesnažili vypustit svoje stíhačky, protože věděli, že by stejně byly v mžiku oka rozdrceni.

V nadcházejících okamžicích se wraithské lodě s loděmi Ori promíchaly tak dokonale, že koncentrovaná palba nebyla možná ani z jedné strany. Některé Wraithské lodě se dokonce díky nastalým zmatkům dostaly mimo palebné pole hlavních zbraní Ori, ale jejich sekundární zbraně si je i tak našly.
Ale i přes promíchanost lodí stíhačky dokázaly své útoky koordinovat. Jejich výpady byly strašlivé.
Štíty Ori jen díky stíhačům byly pod obrovským náporem. Stovky stíhačů najednou bombardovalo povrch štítů každé lodi. Zastavila je jen jejich vlastní smrt.

Nikdo nedokázal odhadnout své ztráty. Každou chvíli explodovala nějaká loď a vždy, když už to pro Wraithy vypadalo nadějně, tak se z HP vynořily posily Ori, které se stahovaly z celé galaxie do této konkrétní bitvy.


V galaxii Ori
Doci klečel před jakýmsi kruhem na zdi.
„Blahoslaveni budiž Ori.“
Po těchto slovech se kruh zaplnil ohněm, ze kterého posléze vykoukla tvář Adrie.
„První lodě jsou připraveny“ oznámil Doci. Na to se mu rozsvítil krystal na hrudi a Adria i plameny zmizely.


V galaxii Mléčná Dráha
Jen pár okamžiků poté, co Doci informoval, že bylo dokončeno několik lodí, se aktivovala superbrána a z ní následně vyletěla pětice nových lodí.

Lodě měly zepředu stejný tvar, ale jinak byly mnohem protáhlejší a jejich střed byl zahalen černou září a jejich jasně purpurový štít byl stále vidět.
Zmizela i hlavní zbraň tak, jak ji známe. Byla na lodi celkem čtyřikrát v menší verzi, ale se stejně ničivou silou.
Nový zdroj energie zaručoval pevnější štíty a více energie pro zbraně a s protáhlým trupem loď pojala mnohem více sekundárních zbraní.

Když se tyto lodě vynořily kompletně ze superbrány, tak i s křižníky, které doteď hlídaly, skočily do HP směrem na Chulak.


Bojiště ale už připomínalo spíše pole trosek.
Po celém prostoru poletovaly nejrůznější trosky obou stran. Tyto trosky narážely do sebe, čímž se dál štěpily, či se od sebe jen odrazily. Každopádně trupy wraithských lodí a štíty Ori byly díky troskám neustále pod nátlakem. Navíc se trosky samovolně pohybovaly a ztěžovaly pohyblivost stíhačů, kterých též značně ubylo.

Lodě, které letěly od superbrány, byly poslední lodě Ori, které se této již nepřehledné bitvy nezúčastnily.
Wraithové měli sice značnou početní převahu, ale Ori měli na své straně velmi vyspělou technologii.

Netrvalo dlouho a poslední posily pro lodě Ori dorazily.
Křižník si to zamířil hned do bitvy, ale nové lodě to vše sledovaly jen zpovzdálí
Wraithové si nemohli nevšimnout nových lodí.

Během okamžiku všem Wraithům prolétl rychlostí blesku rozkaz od jejich královen k okamžitému stáhnutí. Dokud je co stahovat.

Všechny Wraithské lodě si to okamžitě začaly směřovat k nejbližšímu bodu, který byl vhodný na otevření HP okna a tudíž k okamžité evakuaci.
Darty ale nesměřovaly na lodě, ale obrovskou rychlostí k bráně na planetě, kterou již vytočily.



Jinde v galaxii v tajemné soustavě s planetou Novissimus Ductus bylo již připraveno několik lodí stejné třídy pro svou výpravu.
Lodě byly jehlanovitého tvaru s povrchem jako zrcadlo, jen na přídi a na zádi bylo vidět několik výstupků, které pravděpodobně sloužily jako hlavně zbraní.
Na jedné z lodí kapitán přišel na můstek.
„Nechť všechny lodě nastaví kurz…“ ale než domluvil, tak ho někdo přerušil.
„Pane, je mou povinností vám do záznamu oznámit, že jsem proti této misi, ale jdu s vámi, pane.“ Kapitán jen kývnul a pokračoval
„Kurz Země.“ A následně se usadil.
Na jeho rozkaz desítka lodí otevřela hyperprostorová okna k Zemi.


V galaxii Pegasus
Ford ve své stávající „ubikaci“ dál přemýšlel na detailech svého plánu. Až moc dobře věděl, že k realizaci bude zapotřebí víc, než jen hrubá síla, ale také hlavně moment překvapení.
Celá budoucí akce musela proběhnout velmi rychle, jinak hrozila totální zkáza celého plánu a galaxie.


V galaxii Mléčná Dráha

Netrvalo dlouho a desítka podivných lodí se objevila na okraji sluneční soustavy, ve které se nacházela i Země.
„Jsou tady.“ Oznámil jakýsi Asgard na můstku Thorova vozu.
Thor zamrkal a vydal rozkaz k pozdravení lodí a k varování pozemšťanů.
Varování se dostalo i na Atlantis.

Sheppardův stávající tým a Elizabeth se okamžitě odebrali do řídící místnosti. John po zjištění situace chtěl vyrazit k ovládacímu křeslu, ale než stačil vyrazit, tak se to stalo.
Celé město se náhle ocitlo bez energie a záložní energetické zdroje nenaskakovaly.
McKay a všichni v místnosti se snažili zjistit závadu, ale než se dali plně do práce, tak světla opět naskočila.
Rodney se dal do zjišťování situace.
„To je divný.“ Řekl po chvíli Rodney a ve tváři se mu objevil výraz hrůzy.
Než mu kdokoliv stačil dát jakoukoliv otázku, tak město sebou znenadání škublo.
„Rodney…“ začala Elizabeth, ale než stačila dokončit větu, tak kdosi zařval.
„Město vzlétá!“ a přitom ukazoval na blízký balkón.
Rodney měl ve tváři stále svůj výraz, ale když zachytil pohledy ostatních, tak se dal do opětovného zjišťování.
Následně se na Atlantis aktivoval i štít a velká obrazovka prodělala sérii změn.
„Jsme naprosto odpojení!“ zařval Zelenka, který vběhnul celý udýchaný do místností s bránou a snažil se informovat ostatní. „Energetická rozvodna je odpojená a ani vysílačky nefungují.“
Rodney zpozorněl a chtěl klást otázky, ale na velké obrazovce proběhla další změna.
„To není možný!“ zařval Rodney a běžel k jiné konzoli, od které musel odstrčit jejího operátora.
„Ze ZPM se nečerpá žádná energie.“ Oznámil všem a vyděšeně koukal na obrazovku, která se opět změnila.
Rodney na ní nějakou chvíli koukal a ostatní naprosto ignoroval. Slyšel je jen jako by na něj mluvili z velké dálky.
Město sice stoupalo relativně pomalu, ale již se nacházelo na nízké orbitě a stále mělo zapnuté motory, které město hnaly nahoru.
Když vtom město začalo vysílat
„Populus post id non possumus. Ego id cernere“ toto vysílání mohla zachytit jakákoliv loď v dosahu a také zachytila.
V řídící místnosti na sebe všichni nevěřícně koukali, když vtom McKay vyhrkl.
„Tak takhle to dělal.“ Rodney si rychle vzal svůj počítač a přenosný antický skener a dodal „Pomocná řídící místnost.“
Na to všichni okamžitě vyrazili za Rodneym. Sheppard a Ronon si již připravili své zbraně. Teyla neváhala a vyrazila s nimi. Bohužel neměla při ruce žádnou zbraň, tak si rychle vzala do ruky svůj nůž. Sheppard dal rozkaz všem vojákům, kteří tam byli, aby je následovali.
Celé skupina po chvíli dorazila ke dveřím do pomocné řídící místnosti. Sheppard dával poslední rozkazy a připravoval se s vojáky vrazit dovnitř.

Město se mezitím již dostalo do únikové vzdálenosti a vypnulo motory.

Lodě poblíž planety nevěděli, co si myslet a raději městu uhýbaly. Země se mezitím snažila Atlantis kontaktovat, ale marně.

Noxové na kraji soustavy zprávu v antičtině očividně ignorovali a dál nezměněnou rychlostí směřovali k Zemi.

Thorův vůz vletěl do cesty desítce lodí a jeden Asgard se snažil Thora informovat.
„Pane, odhadované šance průniku jsou nižší než čtyřicet procent, ale žádné zbraně nebyly nikdy…“ ale Thor ho přerušil.
„Já vím.“
„Pane, musím podotknout, že obranný systém Noxů nebyl…“ Ale Asgard opět nedomluvil. Thor se totiž zvednul ze svého křesla a procedil
„Já vím, byl jsem u toho.“

Flotila lidských lodí se opatrně blížila k desítce lodí a na radu Asgardů čekala na první krok Noxů.
Noxové ale dál nezměněným tempem letěli k Zemi a Atlantis setrvačností jim vstříc.

Na Atlantis Sheppard otevřel dveře a Ronon s vojáky vtrhl dovnitř a on sám hned za nimi.
Lidem se naskytl pohled na prostornou místnost, ve které stála jen jedna osoba v černém.
„Ihned od toho odstup.“ Nařídil Ronon neznámé postavě, která stála u konzole a cosi přes ní zadávala.
Osoba se na Ronona a spol. jen podívala a všem náhle vyletěly veškeré zbraně z rukou.
John ihned sáhl po svém noži, který chtěl hodit, ale postava jakoby jeho úmysl vycítila a i onen nůž se rychle odebral ke zbraním na druhé straně místnosti, aniž by neznámý zvedl oči od konzole, u které se právě nacházel.
Postava v klidu přešla k další konzoli a dál zadávala příkazy. Údaje na obrazovkách se měnily neskutečnou rychlostí.
Jak si po chvíli Sheppard všimnul, tak některá tlačítka se mačkala aniž by je postava stiskla.
Když se postava otočila k nim zády, tak Sheppard vyběhl dopředu s úmyslem na neznámého skočit. Ronon měl podobný nápad, jen s rozdílem, že se rozhodl skočit po vlastní zbrani.
Neznámý vetřelec si toho ale na poslední chvíli všiml.
Mávnutím ruky Sheppard, který se již nacházel v pozici pro náhlý skok, odletěl na Ronona, který již sahal po své zbrani.
Neznámý se očividně naštval, ale než cokoliv stačil podniknout, tak celou místnost zaplnilo oslepující světlo.
Když se oslepující záře rozptýlila, tak se uprostřed místnosti objevila žena.
„A dost!“ pronesla rázným hlasem.
Neznámý očividně zaváhal a připravenou ruku na Shepparda a Ronona svěsil dolů.
„Hlavně nic neříkej o překročení pravidel.“ řekl neznámý a plně odhalil svou tvář. Sheppard si všimnul, že je velmi mladý, a Mckay, který nakukoval zpoza rohu, v něm poznal vědce, který mu šel již dlouho svými názory a věčnou pravdou na nervy.
„Je sice pravda, Merline, že jsme Tě vyslali, abys pomáhal lidem, ale to neznamená, že si můžeš dělat, co chceš!“ Merlin se na ženu podíval a dal jí odpověď.
„Už dva roky pracuji na zdroji energie, který by jim pomohl. Udělal jsem spoustu užitečné práce a teď, když se blíží Noxové, tak by se o tom měli dozvědět a bránit se. Nemyslíš, Morgan?!“
Morgan uznale přikývla.
„Ale teď Tě voláme zpátky. Věci, které se tady již budou dít, nejsou naše starost.“
Merlin udělal pár kroků k ní a pak dodal.
„Ještě jednu věc musím zařídit.“a vydal se k jedné z konzolí.
„Nos Anqueetas, damus suffragium ad vestibulum positio, ad giganteus societas fiebat tetragonia .“
Morgan se na něj podívala, na okamžik zavřela oči a pak se přidala.
„Ac gigas Furlings suus sententia addo ex alienum galactini, ubi - nam uro pacifice et otium, quodam - modo pro - mereor.“
Sheppard jim vůbec nerozuměl, ale ani kdyby se jich chtěl zeptat, tak by to nestihl.
Dvojice Aniků se následně změnila totiž v čistou energii a následně proletěla zdí.
Než zmizela, tak doslova vyletěla z Atlantis tak, aby ji všichni viděli.

Lodě Noxů po vysílání Antiků, které zachytily a následně i Antiky měly dokonce možnost vidět, začaly zpomalovat až nakonec úplně zastavily.

McKayovi, který se již nacházel v pomocné kontrolní místnosti a nikoliv schovaný za rohem, se ve vysílačce ozval Zelenka.
„Rodney, město máme konečně pod kontrolou a ZPM běží, ale v jedné okrajové části města se vyskytl nový energetický zdroj.“
Mckay jeho zprávu přešel bez komentáře a odebral se zpět do řídící místnosti.


Lodě Noxů, které nyní stály na místě, otevřely veřejný komunikační kanál.
„Prosím, omluvte nás, ale my jsme přiletěli v míru už od samého začátku. Tyto lodě již dlouhou dobu nebyly používané a naše vysílače nebyly plně funkční. Ještě jednou se vám omlouváme.“
Thor na své lodi prohodil ve svém mateřském jazyku něco na způsob „já to říkal“, ale řekl to tak, aby to nikdo nemohl slyšet.
Noxové po chvíli pokračovali.
„I my, rasa Vznešených Noxů, přijímáme Pozemšťany do Velkého společenství Stávajících čtyř.“
Thor se na své lodi pousmál a sám otevřel komunikační kanál.
„Stejně jako Velicí Furlingové, Moudří Lanteané, Vznešení Noxové, dávají Obávaní Asgardé souhlas ke vstupu Statečných Pozemšťanů do Velkého společenství stávajících čtyř, čímž se měníme status na stávajících pět.“
Když Thor domluvil, tak ukončil svůj komunikační kanál a přemýšlel nad tím, co asi tak musí v současnosti prožívat lidé. Když byli již oficiálně ve Velkém společenství stávajících pěti, veškerou komunikaci, kterou započala dvojice Antiků, mohl zachytit každý živáček na planetě.


V galaxii Pegasus
Ford nebyl jediný, kdo dával dohromady své plány a on to věděl. Na jedné z planet se pomalu, ale jistě, připravovali na velkou válku, která by mohla lidstvo uvrhnout do dob temna.
Ford si to moc dobře uvědomoval. Musel zasáhnout dřív, než soupeř, a to jakýmkoliv způsobem.

Vědci a technici jeho Aliance, která se každou chvíli rozrůstala a již zabírala většinu obydlených planet v Pegasu, se snažili přijít na způsob, jak nejlépe využít wraithskou technologii ke stavbě zbraní a pokud možno, tak i lodí. Ale zatímco se oni párali nad tímto zdánlivě nemožným úkolem, tak spolu s Cestovateli jiná skupina stavěla ve velkém lodě.
Tyto lodě měly zatím stejnou technologii, jen jejich proporce se změnily tak, aby mohly nést více zbraní a do hangáru aby se vešlo co nejvíc lodí, které by se mohly použít při výsadku.


V galaxii Mléčná Dráha
Zatímco lidé a její spojenci, kterých přibývalo, řešili své problémy z nedorozumění, tak Wraithové si lízali své rány, kterých měli více než dost a čekali na dobu, až jejich virus, který rozšířili, dokončí přeměnu a jim tak přibudou nové lodě.
A jako by nestačilo, že Wraithové prohráli proti Ori, tak se objevily i menší spory uvnitř jejich rasy a to mezi královnami, které se začaly dohadovat na novým plánu a ne každý návrh se líbil všem.

Ori ale z bitvy též nevyšli beze ztrát.
Jejich ztráty byly procentuálně vyšší než u Wraithů, ale početně ztratili oproti nim jen velmi málo lodí. Bohužel pro ně tyto lodě tvořily většinu lodí v Mléčné dráze, ale na druhou stranu téměř zničili jednoho z největších nepřátel.

Replikátoři se dál kupodivu velmi pomalu šířili galaxií a zanechávali za sebou jen holou zkázu.


Na neznámé planetě, Jaffa, kterého nedávno sestřelili, byl se zavázanýma očima a polonahý odveden do velké kruhovité místnosti a posazen na židli, která byla uprostřed místnosti.
Jaffa v místnosti seděl několik minut než k němu kdosi promluvil.
„Jmenuji se Masek a ty mi teď řekneš všechny důležité věci, které se staly v okolním vesmíru.“
Jaffa se jen pousmál a nejraději by na neznámého i plivnul, ale potíž byla v tom, že neměl ani tušení, kde se právě nachází.
„Však ty ještě budeš rád spolupracovat.“ Řekl Masek a zabouchal na dveře. Dveřmi následně prošla dvojce lidí, která nesla velkou nádrž plnou podivné tekutiny.
Masek strhl Jaffovi pásku, kterou měl přes oči. Poté se mu podíval do očí ze vzdálenosti ani ne půl metru.
„Budeš spolupracovat?“ zeptal se ho.
Jaffa chvíli přemýšlel a poté mu plivnul přímo do tváře, která se mu nabízela.
„Raději zemřu!“ zařval Jaffa a pokusil se osvobodit.
Ale dvojce, která přinesla onu nádobu s tekutinou, se na Jaffu vrhla a rázně ho uklidnila. Masek si pročistil obličej a kývnul na jednoho z dvojice. Ten Jaffu pořádně chytil a udělal mu místo. Masek k Jaffovi přistoupil a se slovy:
„Zemřeš, ale pomalu, a nebudeš první.“
Mu vrazil ruku do jeho vaku, kde nahmatal zmítajícího se symbionta. Chvíli na něj koukal a poté ho hodil do kádě.
Jaffa to zděšeně sledoval a v očích měl smrt.
Masek se s velkým znechucením podíval Jaffovi do tváře a následně si sáhl do kapsy, odkud vytáhl jakýsi přístroj, který až příliš připomínal lidský zapalovač.
„Vala Mal Doran.“ Utrousil mezi zuby a na tváři se mu objevil lehký úsměv. Poté onen předmět otevřel a aktivoval. Opravdu to byl zapalovač.
Ještě naposledy se znechuceně podíval na Jaffu a poté již zapálený zapalovač hodil do tekutiny se symbiontem.
Tekutina od zapalovače vzplála a Jaffa vykřikl
„Neee!!“ Masek se na něj podíval a pobaveně ho sledoval.
„Jsme schopní ti opatřit novou larvu, pokud budeš spolupracovat.“ Ujistil ho Masek a aby dodal na vážnosti tak úmyslně v jeho blízkosti kýchnul.
Jaffa byl bílý jako stěna a bál se toho, co přijde a zároveň zběsile kýval hlavou na znamení souhlasu.


V galaxii Pegasus
„Stroje budou určitě předvídat náš útok, pane.“ Řekl jakýsi člověk v místnosti s Fordem.
„A to je to, na co spoléhám.“ Oznámil mu Ford s úsměvem. „naše lodě zaútočí z noční strany a pozemní jednotky začnou proudit bránou. Nejdříve výbušninami a silnou palbou ochromíme stráž a pak projdou naše jednotky. Rep…Stroje provedou protiútok, naše lodě rychle použijí hyperpohon a skočí na druhou stranu, kde se zároveň objeví i druhá půlka. Poté se zaměří palba na obranná stanoviště a výsadkové lodě zahájí akci.
Vše musí být provedeno s chirurgi….s maximální přesností a s načasováním.“ Vysvětlil Ford, který se několikrát musel opravit, protože nechtěl použít pro lidi Pegasu neznámá, nelogická či jinak nesrozumitelná slova a fráze.
„Jinak bude celý plán ohrožen.“ dodal jiný člověk v koutu místnosti a následně přešel ke stolu, kde začal studovat sérii nákresů a poznámek.


ještě přidávám překlad toho co říká Merlin a Morgan Smile
(Merlin poprvé)„Populus post id non possumus. Ego id cernere“
Lidé za to nemohou. Já to viděl


(Merlin po druhé)„Nos Anqueetas, damus suffragium ad vestibulum positio, ad giganteus societas fiebat tetragonia .“
My Antikové dáváme souhlas ke vstupu pozemšťanů do Velkého společenství stávajících čtyř


(Morgan)„Ac gigas Furlings suus sententia addo ex alienum galactini, ubi - nam uro pacifice et otium, quodam - modo pro - mereor.“
A i velicí Furlingové přidávají svůj hlas z daleké galaxie, kde žijí v pokoji a míru, jak si zasluhují
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 17

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:36



17


V galaxii Ori
Protioriský odboj v galaxii sílil každým dnem a zprávy o nedávných velkých ztrátách v Mléčné dráze se šířily neskutečně rychle.
Lidé si díky těmto zprávám začali klást otázku, jsou-li Ori hodni jejich uctívání, ale brzy se mělo stát něco, co mělo navždy změnit celý běh věcí v galaxii a obyvatelům poskytnout patřičnou odpověď..


V galaxii Mléčná Dráha

Atlantis z oběžné dráhy kolem Země již sestoupila a na povrchu planety, poblíž New Yorku, prozkoumávalo velké množství vědců a techniků, za doprovodu vojáků, podrobně každý metr města a hlavně se zaměřili na záhadný nový zdroj energie na druhém molu.

Obyvatelé Země byli z událostí za několik posledních dní značně dezorientovaní a zmatení, ale život na planetě neustal. Lidé dál chodili do práce a škol. IOA po celé planetě vybrala několik nejlepších továren, sléváren a několik dalších zařízení na kontrolovanou výrobu obranných satelitů nové generace, které by měly být schopny ubránit bezpečně planetu i při větším útoku.

Na orbitě Země se nacházel Thorův vůz spolu s desítkou lodí od Noxů a pozemskou flotilou, která čítala tři BC 303 a již sedm BC 304 spolu s BC 305.

Thor na palubě své lodi dával rozkazy všem lodím v galaxii a přitom udržoval kontakt se členy Velkého Společenství.
Na můstku jeho lodi se ozval jakýsi Asgard.
„Pane, máme příchozí zprávu.“ Thor se na Asgarda podíval a mrknul. Asgard pochopil a nechal jí zobrazit. Thor si jí rychle přečetl a poté se jako hologram objevil v SGC v kanceláři generála.
Nečekané objevení Thora v generálově kanceláři způsobilo, že se generál, který si chtěl právě dopřát doušek čerstvé kávy, lekl a následně se polil touto horkou tekutinou. Generál samozřejmě po polití vykřikl bolestí. Po chvíli se generál podíval zkoumavě na Thora. Ten, ale stále na něco čekal a vůbec se nepohnul. Po chvíli se z komunikace SGC ozvalo
„SG-1 do kanceláře generála.“ Generál chvíli přemýšlel, co se asi tak děje, ale z úvah ho vytrhl telefon na jeho stole. Generál stiskl tlačítko hlasitého hovoru. Volající stihl jen oslovení generála a hned se mu dostalo odpovědi.
„To je v pořádku, Waltře“ Poté se generál podíval zdlouhavě na pulzující hologram Thorovy postavy.
Netrvalo dlouho a v kanceláři se začal postupně objevovat hlavní pozemský tým, SG-1. Jako poslední dorazila Vala. Když dorazila, tak hologram mohutně zablikal a následně ožil.
„Zdravím, lidé.“ Na jeho pozdrav se mu od Daniela dostala odpověď v podobě krátkého mávnutí rukou. „…Je mi ctí vám oznámit, že Země se v blízkých dobách stane držitelem jednoho z velkým mečů.“ Po těchto slovech na Thora všichni až zírali a nikdo jeho slova nechápal. Thor to zřejmě vypozoroval a dal se do vysvětlování.
„Velké meče jsou pro Velké společenství až posvátným symbolem. Každý v tomto společenství má jeden meč. Armáda, která má meč ve svém čele, je téměř neporazitelná….“ Po těchto slovech se všichni tvářili ještě víc zmateně a tak Thor chtě-nechtě pokračoval. „…Tyto meče jsou ukuty z nejodolnějšího materiálu, který kdy naše společenství vidělo. Díky tomuto materiálu a ztracené technologii absolutna jsou tyto meče nezničitelné a jeho nositel se stává bojovníkem, který je schopen porazit jakoukoliv armádu.“ Když si dal Thor krátkou odmlku tak mu do toho chtěla skočit Vala, ale než se jí to podařilo, tak Thor navázal tam, kde přestal.
„Technologie Absolutna v mečích se skládá ze čtyř základních prvků. Je to Lomotik, který bojovníkovi pomáhá bojovat a navádí ho na jednotlivé údery a pohyby, Retor, který energii každého úderu a střely zpracuje a dodá do těla držitele, Moloj poskytující ultra štít pokrývající nositelovo tělo jednu milióntinu milimetru nad pokožkou a pak vlastní a nevyčerpatelná jednotka energie. Poté je tu spousta podpůrných a vedlejších technologií.“ Z tohoto popisu byla Carterová naprosto unešená a zajímalo jí, jak se to vše vejde do něčeho tak malého, jako je meč, ale zeptat se nestačila, protože Thor hodlal přednášku ukončit.
„Vše je vytvořené za technologie Absolutna, která byla bohužel ztracena v……temných časech. Ale naštěstí bylo před těmito dobami vyrobeno více mečů a Noxové ten váš právě označují vašimi znaky.“ Poté se hologram Thora změnil na dlouhý a poměrně štíhlý meč. Nevypadal jako středověké rytířské meče, ale spíš jako....
„Pán Prstenů.“ Řekl nevěřícně Mitchell a přistoupil blíže k hologramu. Jeho společníci se na něj dlouze podívali a on se dal do objasňováni.
„Vypadá přesně jako ten meč z Pána Prstenů.“ A dál si meč prohlížel. Všichni koukali na pomalu rotující hologram meče.
Ale Danielovi se na něm něco nezdálo, něco bylo až příliš podobné. Odstrčil Mitchella, který byl nejblíže hologramu, a zaujal jeho místo. Rychle přelétl čepel meče a očima uvízl na nápisu. Daniel si ho několikrát přečetl a poté rychle vystartoval z kanceláře. Všichni přítomní se na sebe nechápavě podívali.


V galaxii Pegasus

Na nové hlavní planetě této galaxie byla jedna z tmavých nocí, která se navíc spojila s velmi hustou a téměř nepropustnou mlhou. Ford v této noci na svém lůžku snil velmi neklidný sen. Každou chvíli sebou škubl, ale ještě než noc začala skomírat, tak se s trhnutím celý zpocen vzbudil. Chvíli se rozhlížel kolem sebe. Díky závislosti na Wraithském enzymu se mu poměrně dost zlepši zrak a tma s mlhou tak pro něj nepředstavovaly velkou překážku. Když si prohlédl místnost, ve které se nacházel, začal vzpomínat, o čem ten sen byl. Seděl na své posteli dlouhou noční hodinu, než si na vše vzpomněl. Jakmile si však vzpomněl, tak s nevídanou rychlostí a mrštností slezl z postele a zamířil si to do zdejšího archívu. Cestu znal už skoro nazpaměť, trávil tam totiž často dlouhé bezesné noci.


V galaxii Ori
Značně posílený Odboj se chystal na další velkou akci. Nikoliv sabotáž, ale velký lup. Více než sto členů tohoto odboje se pomalu pod záštitou obětního pochodu, u kterého již podle knihy Ori nesměl být přítomen žádný převor ani nikdo, kdo nebyl vybrán správcem konkrétního pochodu.
Když si byli jistí, že je vzduch čistý, tak začali rozebírat informace o postavení tábora a stráží, které chránily dělníky a nové lodě, které byly před dokončením.


V galaxii Mléčná Dráha
Netrvalo dlouho a Daniel se opět vrátil do kanceláře generála a nesl si s sebou jakýsi svitek s velmi podivnou pečetí.
Když vešel do dveří tak hologram meče zmizel, ale to Daniela nikterak neodradilo a přistoupil ke generálovu stolu, kde svitek rozevřel. Jako první reagovala Vala, kterou zaujal velký a podrobný nákres meče na zadní straně, ale Daniel svitek otočil. Na druhé straně se jim naskytl pohled na psaný text.
„Tohle bylo nalezeno poblíž městečka Salisbury v Jižní Anglii. Včera mi to přišlo spolu s mnoha věcmi na posouzení. Už na první pohled je poznat, že toto není běžné písmo, nýbrž Antičtina.“ Všichni přítomní si to prohlíželi a očekávali, na co Daniel naráží. „…podle toho, co jsem zatím rozluštil, tak je to psané v jednom velmi starém dialektu a podle všeho to je rukopis Merlina.“
„Počkej myslíš toho Merlina?“ přerušil ho Mitchell, Daniel jen kývnul na znamení souhlasu a dál pokračoval.
„Píše se tu o cestě k městu Kamelot, které pomáhal zabezpečit a o králi Artušovi, který má jen útržkovou paměť.“ Daniel se významně porozhlédl po ostatních a očekával nějaké reakce, ale žádné se mu nedostávaly, tak pokračoval. „…píše tu, že Morgan La Fay se nemusí bát o svého bratra a že se postará a zajistí, aby si trůn udržel. A…“ tady si dal Daniel symbolickou pauzu a dál pokračoval ve větším důrazu. „…A taky oznamuje zlomení Pendragonovo meče a žádá pro něj velký meč Anqueetasů, meč na jenž podle původu má právo jako každý jiný z jejich velké rasy Moudrých Anqueetas.“ Daniel si prohlédl tváře ostatních a sjel prstem o několik řádků a poté vyjmul a následně i přečetl poslední větu, kterou vybral.
„Jen Velký meč v dobách tísně může odhalit či skrýt město Kamelot.“ Po této větě se generál musel posadit a zbytek z jeho týmu dál nevěřícně koukal na pergamen plný Antického písma. Daniel ale neztrácel čas a pergamen otočil. Přes celou zadní stranu byl veliký nákres meče, jenž se tu před chvílí vznášel. Daniel sjel na jedno jediné slovo z mnoha na ostří a vyslovil ho nahlas, aniž by na něm zůstal očima.
„Excalibur!“


V prázdném vesmírném prostoru se z HP vynořilo malé průzkumné plavidlo. Plavidlo vypnulo motory a začalo vysílat. Vysílání obsahovalo krátkou zprávu o aktivitách Země, poté plavidlo skočilo opět do HP a zmizelo v modravé záři hyperprostorového okna.
Zpráva si ale bezpečně našla svého příjemce, který měl patřičné dekódovací vzory. Další akce na sebe dlouho nenechaly čekat


V galaxii Pegasus
Ford v Archívu řádil téměř jako smyslů zbavený. Všechny spisy vyndával či dokonce i vyhazoval ze svého místa na podlahu, nezastavil ho ani správce archívu, který se mu to pokoušel marně rozmluvit.
Zoufalý správce ihned zburcoval celou vesnici a hlavně lidi, u kterých věřil, že snad pomohou.
Jeden člověk se nakonec i odhodlal a přišel k Fordovi a jednu mu natáhl. Ford, který to nečekal, upadl na zem,ale jeho reakce byla až příliš rychlá. Během okamžiku útočník ležel na zemi a Ford dál v archivu řádil. Ale útočník byl odhodlaný ho zastavit a vzal z regálu první, co mu přišlo pod ruku a tím se pokusil Forda praštit. K jeho smůle to byl jen nějaký svitek jakéhosi pergamenu, ale to ho nezastavilo. Ford to na poslední chvíli postřehl a jeho úder vykryl, ale přitom si nemohl nevšimnout pětibarevné stuhy onoho svitku.
Rychle a hlavně opatrně mu svitek vytrhl z ruky a rozložil na hromadě knih a jiných svitků, které pokrývaly podlahu a jakýsi stůl.
Ford svitek zběžně prohlédl a poté se i s ním vydal do svých prostor.


V galaxii Ori
Odboj byl rozhodnut a plně odhodlán zmocnit se jedné z lodí nové generace a použít ji k útoku na další tábory, kde se lodě stavěly.
Celá skupina, která na to byla určená a která se dobrovolně přihlásila, se vydala do daného tábora jako dělníci, ale pod svým oděvem skrývali nejrůznější zbraně, od těch nejprimitivnějších až po ty, co používali vojáci Ori.
Když se přiblížili k jedné z lodí, tak spustili svůj plán naplno, nic netušící vojáci byli snadno přemoženi a odboj mohl tak bezpečně obsadit loď. Do další obchůzky stráží s převory jim moc času nezbývalo a oni to moc dobře věděli.


V galaxii Mléčná dráha

Zpráva poslaná zvědem dorazila bezpečně na loď ovládanou Pravými Jaffy, na což se věci daly ihned do pohybu. Netrvalo dlouho a jeden Jaffa se objevil před novou a oficiální radou Jaffů s toto zprávou. Jeden radní si jí ihned převzal a přečetl, poté dal psanou zprávu dál kolovat. Když si jí všichni přečetli, tak začala diskuse. Netrvalo dlouho a z jejich řad se ozvalo:
„Země je již tak silná, jestli získá ten artefakt, tak to bude náš konec.“ Tato slova rozproudila další diskusi jenž vyvrcholila menším dohadováním o tom samém, protože všichni spolu souhlasili.
Muselo se zasáhnout a k tomuto účelu bylo vybráno třicet Ha'taků, jedna mateřská loď po Apophisovi a bezmála dvacet Al-Keshů. Všechny lodě byly ochuzeny o přebytečnou posádku, aby se předešlo vysokým ztrátám a též jako zbytek flotily, byly již vybaveny nejpokrokovější technologií, včetně maskování.


Generál a spol v jeho kanceláři zatím vstřebávali nashromážděné informace. Nejen, že Artuš byl Antik s nějakou poruchou paměti, ale Kamelot opravu existoval a mapu cesty měli před sebou. Chybělo jí jen rozluštit a získat jeden z Velkých mečů pro jeho objevení.

Země přijímala spoustu zpráv o postupu Replikátorů nebo Wraithů a dokonce se již objevily i první „drby“ o velké bitvě mezi Wraithy a Ori, která málem skočila vyhlazením obou stran v této galaxii, ale na druhou stranu se šířily zprávy o podivné mutaci na mnoha planetách, mutaci, která měnila lidi a i zvířata tak, že z nich rostly podivné úponky, které se pomalu formovaly do různých tvarů. Na některých planetách se údajně začínali objevovat i podivní brouci, kteří se svým obětem přisávali vždy na krk jako parazit, kterého se nadá zbavit. Lidé na těchto planetách tedy vždy ze strachu postiženého jedince odtáhli do hlubokých lesů, nebo na jinou planetu, kde ho nechali v zapomnění.
Ale na to, aby Země či její spojenci mohli jakkoliv reagovat, měli spoustu práce s ochranou sebe sama a hrstky zbylých chráněných planet.
Tok’rové zůstávali dál v kontaktu se Zemí a občas poskytli nějakou tu informaci a Země na oplátku poskytovala potraviny a materiál, který Tok’rové nutně potřebovali pro svou obranu a svůj rozvoj.


V galaxii Pegasus

Ford ve svých soukromých prostorách zapálil svíce a dal se do čtení tajemného dokumentu, o kterém se mu zdálo. Vše zatím bylo přesně jak ve snu, pečeť, stuhy, typ písma a další.
Když se Ford začetl, tak zjistil, že je to napsáno jemu velmi známým jazykem, jazykem, který po letech školy neměl rád, jazykem, který mu připomínal jeho život před velkou katastrofou, která poznamenala na věky věků jeho život.
Ford krátce vzpomínal a v očích se mu objevily první slzy, rychle je utřel a dal se do čtení,
Když si celý dokument přečetl podruhé, tak ulehl na své lůžko a vlna vzpomínek, která se zvedla čtením toho jazyka, o kterém neměl zatím ani čas přemýšlet, vyplula na povrch pokaždé, jak zavřel oči.
Dlouhé voňavé vlasy zlatavé barvy a jasně modré oči jeho zesnulé snoubenky, kterou potkal při jednom ze cvičení na Evropské půdě, kvůli které málem odešel z armády a byl by i odešel, kdyby… Vtom uprostřed jeho vzpomínání kdosi zabouchal na dveře. Ford tedy rychle otřel oči a šel otevřít.


V galaxii Mléčná Dráha

Generál byl již s SG-1 v řídící místnosti a čekali na tolik očekávaný přílet lodě Noxů s jejich mečem. Netrvalo to dlouho a aktuální obsluha u počítačů se ozvala:
„Pane, právě jsme zachytili subprostorovou zprávu, že tu budou každou chvíli“ Generál jen přikývl a dál čekal.
Ve vesmíru se lodě Noxů zatím seřadily tak, že mezi sebou vytvořily jakousi uličku na jejímž konci byla Země.

Krátce před objevením lodě Noxů se v blízkosti Slunce objevilo jedno velké hyperprostorové okno, které následně rychle zmizelo. Z tohoto okna vyletělo uskupení mnoha lodí, které se rychle zamaskovalo a poté si to lodě zamířily k oné uličce z lodí.
Nebyl to nikdo jiný než útočná skupina Pravých Jaffů a Slunce jim poskytlo dokonalé krytí pro výstup z hyperprostoru. Navíc podle informací, co měli, obranná síť by měla být na několik pozemských dnů naprosto mimo provoz.

Po pár okamžicích lodě Noxů svorně začaly vysílat.
„Pozemšťané, již je to zde, Velký Meč se vrací na Zemi, ale nikoliv Excalibur, ale Andůril. Připravte se na jeho převzetí.“
Po této zprávě se odehrála velká řetězová reakce.
Jako první se z hyperprostoru vynořila loď Noxů, která byla větší než lodě, které dosud byly nad planetou. Loď vystoupila přesně na začátku oné „uličky“ z lodí. Zároveň s tím začala palba Pravých Jaffů na nově příchozí loď, což mělo za následek opětování palby ze všech spojeneckých lodí, ale Pravých Jaffů bylo až příliš a navíc po prozrazení své pozice změnili velmi rychle maskování na štít. Loď Noxů, která vystoupila z HP, neměla nejmenší šanci zapnout obranné prvky a byla během okamžiku zničena, poté rychle všechny lodě Pravých Jaffů skočily do HP, ale dříve, než se jejich společné okno stačilo rozplynout, tak se za ně pověsila jedna loď s odhodlanou posádkou.


V galaxii Ori

Odboj postupoval lodí bez větších problémů, loď navíc podle jejich informací byla již dokončená a čekala jen na aktivaci od převorů, která měla proběhnout zítra.
Odboj byl ale přesvědčen, že s jejich informacemi aktivaci lodě zvládnou sami. Celá jejich skupina se v lodi pomalu rozdělovala, směřujíce ke klíčovým bodům. Jedna část směřovala mimo jiné na můstek.

Když skupina otevřela dveře na můstek, čekalo je nemilé překvapení. Na můstku byla připravena dvacítka vojáků a za nimi stáli dva převorové. Jednotlivým lidem ve skupině ihned došlo, že již není naděje a jen stáli na místě.
Tohle byla zatím jediná skupina, která padla do takovéto léčky a možná i do jediné léčky na lodi. Povstalci byli již smíření s velmi krutým mučením, či dokonce s upálením zaživa, ale něco bylo jinak, něco se změnilo, něco, co mělo obrátit celý osud galaxie vzhůru nohama a vyhasínající světýlko naděje opět naplno zažehnout.
Na celé lodi vypadly energetické rozvody a zbraně vojáků se zdály být najednou nefunkční.
Velitel vojáků se podíval zmateně na jednoho z převorů, ale ten jen namířil svou hůl na povstalce, ale stalo se něco, co nikdo nečekal, něco, co by se neodvážila předpovědět ani povznesená bytost.


V galaxii Mléčná Dráha

Na orbitě Země panoval značný chaos a do toho všeho lidé postrádali jednu svou loď, svou dosavadní chloubu. Loď Xerxes se na orbitě již nenacházela.

Zatímco lidé hledali jakékoliv stopy po zmizelé lodi, tak v hyperprostoru probíhala nebývalá honička.
Veškeré lodě Pravých Jaffů byly stíhány lodí, jenž je převyšovala snad ve všech ohledech a to hned několikrát.

Velitel lodě a zároveň admirál lidské hvězdné flotily, Meg Loungen, sledoval na můstku své lodi signatury přibližujících se lodí
„Zahajte palbu na nejbližší loď.“ Rozkázal admirál s kamenným výrazem, ale nikdo se neměl k jeho uposlechnutí.
„Pane, v hyperprostoru nemůžeme střílet.“ Oznámil mu první důstojník.
„A proč ne, Pane Mileku?“ Zeptal se nečekaně rychle admirál. První důstojník Milek chvíli váhal a pak odpověděl:
„Pane, jsou dva důvody, proč nelze. Veškeré projektily by totiž po opuštění zbraní opustily nekontrolovatelně hyperprostor a při pokusu o vystřel by jsme usmažili naše obvody, které na to nejsou stavěné.“ Poté první důstojník očekával další rozkazy.
„Ale opustily by hyperpohon až po opuštění hlavní.“ Odpověděl mu admirál. První důstojník chvíli přemýšlel a pak vydal rozkaz.
„Okamžitě rozšiřte pole působnosti našeho hyperprostorového generátoru!“ A poté se opět obrátil na admirála „…Pane, ale stále je tu problém s těmi obvody.“ Admirál se podíval na svého prvního důstojníka a procedil mezi zuby.
„Je mi jedno, jestli se budete muset vyklonit z okénka, ale tu palbu zahájíte!“ První důstojník se zatvářil zaraženě, ale poté nahlas řekl.
„Loď má přece stíhače.“

Na palubě lodi se ozval během okamžiku alarm pro piloty stíhačů. Netrvalo dlouho a piloti byli obeznámeni se šíleným nápadem. Během okamžiků byly stíhačky seřazeny vedle sebe v hangárech tak, aby měly volný palebný prostor pro rakety aniž by musely vzlétnout..
Technici na lodi v té době konečně dostatečně a bezpečně rozšířili působnost jejich generátorů hyperpohonu. Nyní bylo již jen na pilotu lodě, aby se přiblížil k lodím co nejblíže a zároveň stihl uhnout. Posádka měla přinejmenším jistotu štítu, který měl svůj samostatný okruh rozvodů a mohl tak běžet i v hyperprostoru.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 18

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:37


18


V galaxii Pegasus
Ford před otevřením dveří zhasl veškerá světla a poté otevřel.
Mezi dveřmi se objevil jeho snad jediný přítel v galaxii, přítel, se kterým se před chvíli téměř popral.
„Musíme změnit naše plány.“ Vystřelil na něj Ford ještě mezi dveřmi a po jejich zavření ukázal na tajemný svitek pergamenu.
„Kvůli tomu tu jsem.“ Oznámil mu jeho přítel Melek. „…Už o tom mluví všichni.“
Ford se na něj podíval a na jazyku se mu rýsovala otázka, ale Melek byl rychlejší.
„To, že jsi našel Svitek archivářů.“ Ford se na něj opět podíval, ale tentokrát se již zeptal.
„Archivářů?“
„Ano, mnoho lidí věří, že první archivář vytvořil tajemnou místnost, do které vložil veškeré vědění spojených národů Pegasu, a poté začali po jeho vzoru vytvářet takovéto studnice vědomostí i Předkové, ale přiřítila se na ně válka, Válka s Wraithy. Ale mnohem více lidí věří v to, že Svitek a jeho příběh vytvořili Předkové, aby navedli Wraithy na falešnou stopu. A navíc je napsán v tajemném jazyce…“ V tom ho Ford přerušil.
„Není napsán v tajemném jazyce. Já ho dokázal rozluštit, píše se v něm, jak místnost najít a jak do ní vstoupit. Jen nemůžu rozluštit tu tajnou šifru.“ Melek se na Forda zaraženě podíval.
„Cože?! Rozluštil? Jak a co se tam píše?!“ začal ihned vyzvídat. Ford se mírně pousmál.
„Je to napsané v jednom z mnoha jazyků mé planety. Píše se tam: „Jen nový archivář, nebo temný cizinec z velké dálky může otevřít průchod do Černoboru. Do místa poznání…“.A pak je tam návod na rozluštění šifry k otevření dveří „….Vyslov jména tří doprovázených čtvrtým a vstup.“ Když Ford domluvil, tak Melek vstal.
„Pojď za mnou, dovedu tě ke zdi Vuko.“
Ford na něj chvíli nevěřícně koukal, ale poté rychle vstal a následoval svého přítele.


V galaxii Ori
Převor se chystal použít své schopnosti prostřednictvím své hole, ale jeho hůl se nečekaně rozlétla na desítky, ne-li stovky malých úlomků.
Druhý převor ihned reagoval, ale dřív, než stačil zakročit, tak přeletěl celou délku můstku a zastavil se až o pevnou zeď.
Členové odboje byli zmatení, ale vojáci Ori doslova propadli panice, ale nějaká tajemná síla je držela na místě a nedovolila udělat jediný krok.
Převor, který přišel o svou hůl si rychle svými schopnosti přitáhl hůl druhého převora, který byl na druhém konci můstku v bezvědomí, či dokonce mrtev.
Prsty převora se již dotýkaly hole, ale sám hůl neviděl. Můstek se totiž zalil velmi oslnivým, jasně modrým světlem.
Když záře ustoupila, tak převor již držel v ruce hůl a na můstku před členy odboje se objevila nová postava v kápi.
Převor se na postavu chvíli koukal a poté udělal rychlý a nečekaný výpad svou holí, ale nic se nestalo. Převor se zarazil a výpad opakoval, ale když se nic nestalo ani potřetí, tak svou hůl zahodil, ale dříve než stačil podniknout další kroky, tak tajemná postava zpod svého pláště vytáhla jasně bílou hůl na jejímž vrcholku svítil jasným modrým světlem krystal o velikosti pěsti.
Postava nasměrovala krystal na převora a ten se během okamžiku změnil v živoucí pochodeň. Na celém můstku bylo ticho, které narušoval jen řev převora. Jakmile převor spadl mrtev na zem, tak tajemnou postavu obklopily ohně, ale ty po chvíli zmizely.
„Nade mnou už nemáš žádnou kontrolu.“ Oznámila postava a otočila se na členy odboje. Jeden z povstalců to nevydržel a musel se zeptat.
„Kdo jste?“ Postava se na něj podívala a shodila svojí kápi, která zakrývala jeho obličej.
Postava neměla žádné vlasy, ale zato měla jasně vystoupnuté žily a tvář poznamenanou mnoha jizvami nejrůznějších tvarů, ale všichni, kteří měli tu možnost pohledět na jeho tvář, spočinuli svýma očima na očích neznámého. Jeho oči byly velmi zvláštní, tvarem byly lidské, ale bělmo, duhovka a čočka nebyly vůbec vidět, místo toho všeho měla postava celý oční důlek a jeho okolí modré barvy.
„Já byl první.“ Odpověděl neznámý.
Po jeho slovech vojáci za jeho zády klekli na kolena.
„Odpusť nám, Termofile“ zaznělo z úst velitele.
Termofil moc dobře znal úmysl povstalců a nastartoval motory lodě, na které se nacházeli, a zahájil palbu na zbylé lodě v okolí.


V galaxii Mléčná Dráha
Pilot na Xerxu se přiblížil k nejbližší lodi a nechal vyslat signál pro stíhače. Piloti ve svých strojích na všech pěti hangárech zaslechli povolení k palbě a na palebních počítačích se jim zobrazilo pole působnosti, ve kterém byl jeden Alkesh a jeden Ha'tak. Piloti nečekali ani vteřinu a okamžitě započali palbu.
Každý stroj vystřelil dvě rakety, které si to zamířily neokradší cestou ke svému cíli. Lodě Jaffů neměly žádnou možnost obrany.
Téměř polovina raket si to zamířila na Alkesh, který následně explodoval. Jeho trosky v hyperprostoru setrvaly ještě několik okamžiků a poté zmizely. Jen několik trosek se dostalo do pole působnosti pozemské lodi a narazilo do aktivního štítu.
Zbytek raket letěl na Ha'tak. Ten nápor střel unesl v celku, ale rapidně začal zpomalovat na což musel zareagovat pilot tím, že zpomalil a zároveň prudce strhl kormidlo, při čemž opět zrychlil. Štít lodě jen těsně minul konstrukci zasaženého Ha'taku.
„To se vám povedlo“ pochválil admirál pilota a přitom se otočil na svého prvního důstojníka. Ten ještě chvíli přijímal všechna data a poté se dal do hlášení.
„Zničili jsme jeden Alkesh a vážně poškodili jeden Ha'tak, který právě opustil hyperprostor.“ admirál chvíli přemýšlel
„…Okamžitě nás vezměte k tomu Ha'taku. Celé posádce nahlaste plný bojový poplach.“ Při těchto slovech se admirál zvedl a dlouze se zadíval na velkou obrazovku, na které byly světelné efekty hyperprostoru. Po krátké odmlce pokračoval. „Taky připravte několik týmů na nalodění, půjdeme si pro zajatce.“
První důstojník přikývl a spustil si interkom.
„Celé posádce, bojová pohotovost stupeň jedna, útočné jednotky se připraví na transport.“ Poté se první důstojník postavil do pozoru a čekal další rozkazy.


V SGC se objevil hologram nějakého Asgarda.
„Oznamuji vám, že na palubě lodě Noxů nikdo nezemřel, celá posádka byla včas evakuována.“
„A co náš meč?“ Zeptala se pohotově Vala. Asgard na ní okamžitě zaostřil.
„Právě je vyzvedáván z vesmírného prostotu, ale věřte, že by přežil i náraz do planety.“ Asgard mrknul a krádce před vlastním zmizením ještě pronesl. „Mimo to, není to váš meč, Vy nejste Pozemšťan.“


V galaxii Ida
Asgardské impérium bylo opět na vrcholu své bývalé slávy a dál se rozrůstalo a doslova bujelo životem beze strachu.
Rada Asgardů nechala budovat další silné lodě, které se měly v první řadě utkat s replikátory, kteří stále pomalu drancovali mléčnou dráhu, planetu po planetě.
Nové lodě měly dostat posádku hned po dokončení a po krátkém seznámení s lodí poslány do Mléčné Dráhy.


V galaxii Ori

Loď s částí odboje již vzlétla a skákala od planety k planetě, kde ničila lodě ještě na zemi a mizela dříve, než mohla být dopadena.
Adrii se to samozřejmě nelíbilo a po jednom útoku se zjevila na lodi.
Lidé se jí samozřejmě lekli a začínali se bát o své životy, ale Termofil byl dál klidný a podíval se Adrii do očí. Ta stále měla v živé paměti varování od Antiků a netroufala si přímo zasáhnut.
„Proč? Býval jsi přece jeden z nás.“ Zeptala se ho Adria. Termofilovi se ale na tváři objevil nepatrný úsměv, ale ten brzy zmizel.
„Já nebyl nikdy jeden z vás, já byl první, kdo se povznesl.“ Adria si ho prohlídla a odpověděla mu.
„Já vím, nezapomeň, že mám všechny znalosti…“ Než však domluvila, tak Termofil použil své schopnosti a jeho hůl se rozzářila a světlo z ní zastínilo i umělé osvětlení na lodi. Nešlo to sice kvůli oslnivému světlu poznat, ale loď po chvíli vystoupila z HP.
„Asi ti budu muset osvěžit paměť… Nejen, že jsem byl první, ale taky jsem byl proti zotročování a využívání lidí a vy jste mě vyhostili zpět do mého těla a poté jste ze mě udělali svého prvního převora.“ Termofil vypadal značně rozrušený a Adria těkala očima z jeho hole na jeho obličej a zpět.
„Jak to, že si to pamatuješ?“ zeptala se ho Adria. „…a vůbec, jak to, že tvé tělo nehnije v propasti Mel-Dur?
„Mé tělo bylo vyvrhnuto hlubinami planety, kde jste mě uvěznili a též mi bylo požehnáno!“ oznámil Adrii již útočným tónem a klepl svou holí do podlahy.
„Blázne, mě nemůžeš zabít.“ Oznámila mu Adria a přitom se začala smát. Termofil,byl ale opět naprosto klidný a odpověděl jí.
„Tebe možná ne.“ Z lodi následně vylétlo mnoho paprsků směrem na planetu. V tu chvíli to Adrii došlo a rychle zmizela, ale již bylo pozdě. Termofil totiž zahájil palbu na město bohů Celestus, ve kterém se nacházelo mnoho převorů a Doci. Mimoto, jeho zničení jistě vyvolá mnoho pochyb o moci Ori.


V galaxii Pegasus
Ford stál před hvězdnou bránou a čekal, než jí Melek vytočí. Když se brána aktivovala a červí díra stabilizovala, tak oba dva bez většího váhání prošli.
Na druhé straně červí díry byl jasný den. Ford se rozhlédl a v jeho mysli se objevila vlna vzpomínek. Přesněji vzpomínky na prolétávající Wraithské stíhače, tenkrát byla tma a on zůstal u hvězdné brány, aby kryl záda týmu vedeným plukovníkem Sumnerem.
Forda z vlny vzpomínek vyrvalo popostrčení jeho přítele, který mu záhy ukázal směr k nedalekému městu.

Melek cestou do města Fordovi vyprávěl.
„Kdysi to bylo veliké a slavné město, bylo považováno za centrální uzel světů a to dokonce i za Wraithských válek. Vždy, když bylo zbořeno, tak se sešlo mnoho lidí ze všech světů a celé město obnovili. S každou přestavbou se město zrodilo ze svého popelu a bylo velkolepější než dřív. Ještě než začala válka, tak se objevil míšenec předků a zdejších lidí, jménem Mosok Velký. Tento Mosok přišel s myšlenkou, že by se měl udělat jakýsi podrobný archív veškerých znalostí. Všem se tato myšlenka líbila a on začal se shromažďováním. Předkové mu pomohli s výběrem a zabezpečením místa. On navíc díky smíchané krvi měl dar vidění budoucnosti. Jeho vize byly velmi náhodné, ale vždy přesné. Díky těmto vizím předpověděl, že po jeho smrti bude mít následovníky, dokonce přišel s tím, že dlouho po jeho smrti se objeví temný a vzdálený cizinec, cizinec, který se touží dostat domů a jen on a jeho následovníci, kteří znají tajemství, může najít cestu do Černoboru. Pro tohoto dalekého cizince vytvořil řadu stop a vodítek, ale jak jsem již řekl, mnoho lidí věří, že příběh o Mosoku Velikým je jen zmateční stopa pro Wraithy.“
Ford se na něj podíval, ale nic neřekl a šel dál. Po pár minutách došli do města. Z celého města nezbylo zdánlivě víc, než jen popel a prach s mnoha zdevastovanými budovami. Město vypadalo jako by ho několik dní v kuse bombardovalo těžké dělostřelectvo, podporované bombardováním ze vzduchu.
Melek Forda vedl zdevastovaným městem až do jeho samotného centra. Když měli centrum města téměř na dohled, tak Melek dál pokračoval ve vypravovaní.
„Podle pověstí Mosok určil zeď Vuko jako vstup do Černoboru. Wraithové se toho samozřejmě chytili a pokoušeli se zeď zničit, ale ani přímá palba z orbity ji nedokázala zničit, přestože očití svědkové tvrdili, že viděli, jak se zeď v oblaku prachu bortí, ale když prach usedl, tak zeď opět stála. Jednou dokonce k jejímu zničení použili křižník jako beranidlo. Zeď se bez většího odporu sesunula, ale druhý den opět stála neporušená na svém místě. To dalo popud ke vzniku další legendy a mýtu.“ Ford se na něj zvědavě podíval a Melek ukázal na tyčící se zeď uprostřed velkého a rozlehlého náměstí. Zeď byla obklopena troskami jakési budovy, ale sama zeď byla nedotčená.
Dvojice se tedy vydala jejím směrem a Melek dokončil své vyprávění.
„Povídá se, že Mosok Veliký tu od své smrti obchází a dohlíží na své dílo a chrání tuhle zeď.“ Ford si celý příběh ze svých zkušeností v hlavě několikrát převyprávěl a snažil se z něj dostat informace, které by mohly odpovídat, ale než stačil cokoliv z vypravování vyjmout, tak již
byli u zdi.


V galaxii Mléčná Dráha
Noxové úspěšně z oblaků trosek své lodi dostali zpět svůj meč a okamžitě vyslali malé plavidlo na Zem, k SGC, kde si jej měli lidé před hvězdnou bránou převzít.
Plavidlo Noxů doprovázela letka pozemských stíhačů F 302, a v atmosféře se k eskortě přidalo několik stíhačů pro lety v atmosféře a trojice těžkých bojových vrtulníků

Lidé se mezitím smířili s tím, že pro jejich loď Xerxes nemohou nic udělat. Celý její osud svěřili do rukou jejího velmi schopného velitele.

Xerxes sám zatím vystoupil z HP poblíž Ha'taku. Ten měl velmi velké poškození, které šlo rozpoznat i bez většího zkoumání.
Jeho posádka se očividně nechtěla tak snadno vzdát a zahájila z posledních sil palbu na silný štít lidské chlouby.
Pevný Anticko-asgardsko-lidský štít Xerxa držel bez větších problémů.
První důstojník na palubě Xerxa se ujal mezilodní komunikace, která byla na hlasitý odposlech.
„Okamžitě přerušte palbu a připravte se na naše nalodění.“ Jak všichni na můstku očekávali, tak se z nepřátelské lodi nikdo neozýval.
„Jak jsou na tom jejich štíty?“ zeptal se admirál bez většího zájmu.
„Jejich poškození je příliš velké a podle senzorů jsou pod dvaceti procenty.“ Odpověděl první důstojník po obdržení příslušných údajů. Admirál se na něj podíval a on očekával, co bude následovat.
„Opravte poslední údaj na štíty mimo provoz.“ Rozkázal Admirál a čekal na reakci svého prvního důstojníka. Ten po chvíli váhání a přemýšlení, jak to admirál myslí, vydal rozkaz k okamžitému útoku na nepřátelský štít.
Z lodi se po jeho rozkazu ozvala poměrně slabá palba ze sekundárních zbrání, které se slabým štítem neměly mnoho problémů.
„Opravuji předchozí. Nepřátelský štít mimo provoz.“ Oznámil po pár okamžicích první důstojník.
Admirálovi se na tváři objevil letmý úsměv a vydal další rozkaz.
„Transportujte na nepřátelské plavidlo plnou naší útočnou jednotku a pošlete na Zem naše souřadnice. Hlavně jim nezapomeňte sdělit, že jsme zahájili obsazování nepřátelské lodi a chystáme se na zajetí co nejvíce zajatců.“ Poté se admirál zvedl a pomalu začal odcházet z můstku.
„Pane Mileku, můstek je váš.“ Po těchto slovech admirál skutečně odešel z můstku. Jeho první důstojník okamžitě začal plnit předchozí rozkazy.


V galaxii Pegasus
Ford stál před zdí a s úžasem si jí prohlížel. Na zdi bylo mnoho nápisů ve stejném jazyku jako byl napsán svitek. Tento jazyk ve Fordovi opět vyvolal vzpomínky, ale než je stačil naplno vnímat, tak se ho jeho přítel zeptal.
„Co tam stojí?“ Ford ještě jednou přelétl celý text očima a poté odpověděl.
„Vyslov jména tří doprovázený čtvrtým a vstup.“ Jeho přítel spolu s ním na tu zeď několik dlouhých minut koukal, když v tom Melek cosi zahlédl.
Melek tedy přistoupil k východní straně zdi a ukázal na velmi drobný nápis. Ford rychle přikročil a začal číst nahlas.
„Cizinče toto je pro tebe: Věř, že tento text je napsán v tomto jazyce úmyslně a že na jméně prvního se nacházíš.“
Ford chvíli přemýšlel, ale z jeho úvah.ho Melek rychle vytrhl svojí otázkou.
„A co je to vůbec za jazyk?“ Ford ho chtěl ignorovat, ale to mu nepřišlo jako nejlepší volba a radši odpověděl
„Francouzština, kdysi jsem…“ Vtom se Ford zarazil a místo toho, aby domluvil, tak položil otázku.
„Kde se nacházíme? Co to je za město?“ Melek neváhal a hned mu odpověděl
„Athol, tedy tahle část. Město se jinak jmenuje Athonland.“ Ford se na něj podíval a doplnil jméno planety.
„A planeta Athos.“ Melek přikývl a Ford ustoupil několik kroků od zdi. Melek chvíli váhal, ale poté raději udělal to samé.
„Tři mušketýři….vyslov jména tří doprovázených čtvrtým…přesně jako v tom filmu.“ Oznámil Ford svému příteli a poté vyslovil patřičná jména.
„Athos, Porthos, Aramis…“ poté Ford pár okamžiků váhal, ale jelikož se nic nedělo, tak rychle dodal. „…D´Artagnan.“ Po tomto dodatku se veliká zeď jasně rozzářila a před ní se objevila tajemná a průsvitná postava.
„Kdo jsi, že žádáš o vstup?“ Ford se ale ničeho nezalekl a pohotově odpověděl.
„Já jsem daleký a temný cizinec. Cizinec, jenž má vstup dovolený a toto je můj věrný přítel Melek.“ Po těchto Fordových slovech postava zmizela a Ford i se svým přítelem byl okamžitě a bez světelných efektů přenesen nějakým teleportačním zařízením.


V galaxii Mléčná Dráha

Loď Noxů přistála poblíž SGC a vylezla z ní jediná postava. Postava byla zahalená do tmavého pláště s kápí a ruce měla schované kdesi za pláštěm.
Postava si to okamžitě zamířila před hvězdnou bránu. Nikdo jí nemusel doprovázet, ona znala cestu sama velmi dobře. Doslova její přítomnost cítila.
Když došla ke svému cíli tak tam již stál generál Landry. Postava k němu tedy jako k veliteli zdejších lidí přistoupila a s nesmírnou rychlostí a obratností se z pod pláště vynořily její ruce a v nich onen Velký meč, meč pro lidstvo.
Sedm Stran Ss35v
Generál ho pomalu a opatrně vzal do ruky, ale jeho lehkost ho nanejvýš překvapila.
„Andůril, veliký meč lidí. Použijte ho proti svým nepřátelům, ale nikoliv proti přátelům či spojencům.“ Pronesla krátce postava, a velice náhle a beze stopy zmizela.


V galaxii Ori
Celestus se již nacházel v ohni a pomalu, ale jistě, se hroutil, již nebylo nic, co by ho mohlo zachránit.
První se začal mstít. Adria již věděla, že nastanou kruté časy a že bude muset riskovat i přímou konfrontaci s ostatními, aby si zachránila alespoň nějakou moc a hlavně, aby zastavila Termofila. Prvního, kterého jistě budou lidé následovat bez větších zábran.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 19

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:38


19




V galaxii Pegasus
Forda a jeho přítele Meleka obklopila mohutná záře, podobná Wraithské transportní technologii, kterou používali při svých honech na lidi.
Tato transportní technologie Forda a jeho společníka přenesla do tmavé místnosti bez kousíčku světla.
Oba dva měli sice díky enzymu lepší zrak, ale ani to jim nepomohlo.
Ford udělal jeden nejistý krok neznámem a okamžitě po jeho činu tmavou místnost vyplnila vlna světla.
Dvojici se naskytl pohled na místo větší, než si byli oba dva schopni představit. Místnost skrývala nejrůznější poklady, svitky či celé knihy, a dokonce již zhotovené kusy technologií, ale celému místu vévodila věc, která se skrývala uprostřed místnosti. Byl to obří, na pohled lidský mozek, několik metrů veliký. Ale když Ford přistoupil blíže, tak zjistil, že se skládá z nejrůznějších krystalů, jaké viděl na Atlantis.
Najednou po jeho boku Melek ukázal kamsi doprostřed onoho mozku a padnul na kolena.

Ford se na něj zaraženě podíval a poté se koukl na místo, kam Melek ukazoval.
Malou průrvou mezi jednotlivými krystaly bylo vidět lidské tělo, které se pomalu otáčelo v jakési záři, která jej zároveň udržovala nad úrovní podlahy. Ford po chvíli spatřil i tvář onoho člověka.
„Mosok,“ pronesl téměř neslyšitelně Ford. Ještě chvíli si to celé prohlížel a poté se vydal na další „průzkum“.


V galaxii Mléčná Dráha
Xerxes se nacházel v blízkosti bezbranného Hataku. Milek, který v současnosti velel na můstku, rozkázal přenos několika oslepujících granátů na místa, kde se měl výsadkový tým objevit s tím, že samotný výsadek bude v těsném závěsu.

Úderné jednotky byly přeneseny do strojovny, do místnosti s hlavním počítačem a na hangárovou palubu.
Úkolem jednotek bylo omezit možnosti nepřítele a pomalu získávat kontrolu nad celou lodí a bude-li to možné, tak brát zajatce.
Celá akce probíhala podle plánu a co víc, úderné jednotky při postupu lodí nenarazily na žádný odpor.
Lidem vše hrálo do karet, Jaffská minimální posádka se obráncům již nevyplatila. Nic již nemohlo zastavit lidi od cesty k můstku.
Čím víc se úderné jednotky ze tří směrů blížily k můstku, tím víc se začínala ozývat palba.
Ale lidští vojáci byli doslova vyškoleni pro tyto typy útoků či obrany a znali velmi dobře možnost nepřítele.
Jaffové to již měli prohrané…loď padla a autodestrukce byla odpojena. Každý třetí Jaffa, který šel k zemi, byl jen neschopen boje, nikoliv zcela mrtev.
Vojáci takovéto Jaffy okamžitě podle svých možností odzbrojili a označili malými přenosnými lokátory a následně byli přeneseni na palubu lidské lodi na ošetřovnu, pod dohledem několika mariňáků.


V galaxii Pegasus
Ford byl zcela unesen z toho, co vidí, a v hlavě začal spřádat další plány na dobytí Asuru.
Jak Ford pomalu procházel velkou místnost, spatřil na zdi nějakou rytinu, která ho zaujala. Byl na ní vyobrazen člověk, jak Wraithům jakýmsi nástrojem, připomínajícím nůž, prořezává ruku v místě, kde mají vak s enzymem. Vyobrazený člověk byl navíc podle rytiny prokazatelně tmavé pleti.
Vedle rytiny byl ještě nápis, který ale již bohužel Ford nedokázal přečíst, byl totiž již poznamenán časem.


V tom se ústřední „mozek“ jasně a intenzivně rozzářil a vzniklé světlo, které zalilo celou místnost, chvilkově oslepilo oba dva návštěvníky. Když záře zmizela, tak se jim pomalu jejich zrak začal vracet.
Ford se podíval ještě jednou na rutiny s tím, že potom radši hned rychle zmizí, ale k jeho údivu byla nyní rytina zcela kompletní a kousek od ní byly naznačené dveře.
Nápis u rytiny byl opět ve francouzštině.
„Tout sec pour lointain étranger [size=75](Pouze pro dalekého cizince)[/size]“
Ford si ho párkrát rychle přečetl a pak se odhodlal a zatlačil na naznačené dveře, ale jako by tam všudypřítomná skála nebyla.


V galaxii Mléčná Dráha
Na palubě Hataku zbývala už jen jedna místnost, jen jedny dveře dělily úderný tým od dokončení úkolu a zatím s nulovými ztrátami.

Ovládací panel byl zničený, ale to lidi nikterak neodradilo. Každý měl u sebe nemalé množství výbušnin, výbušnin, které právě umisťovali na dveře.

Když se všichni stáhli do ústraní a připravili se k odpalu, tak nastalo hrobové ticho.
Velitel, který držel v ruce detonátor, si znechuceně odplivl a následně odpálil nálož.
Výbuch změnil sektor k nepoznání, dokonce i můstek byl značně poškozen a na jeho podlaze se nacházeli všichni jeho obyvatelé, kteří tam v době výbuchu byli.


V galaxii Pegasus
Ford chvíli přemýšlel, pak zamával na svého společníka, který se nacházel na mluvené slovo příliš daleko, a posunky mu ukázal, kam jde. Ten jen přikývl a Ford prošel skrze na pohled pevnou skálu.


V galaxii Mléčná Dráha
Když pozemské jednotky vtrhly do místnosti, tak první, co je zarazilo, bylo, jak toho málo dveře můstku vydrží a až potom věnovali pozornost zcela odzbrojeným Jaffům na můstku.
Velitel jednoho z týmů přišel k nejbližšímu Jaffovi, znechuceně ho nohou otočil tváří nahoru.
Jaffa nejevil žádné známky života, tak se k němu velitel otočil zády, ale v ten moment Jaffa vyskočil na nohy s úmyslem probodnout velitele svým nožem, což by se mu i povedlo, kdyby si ho nevšimnul mladičký člen jeho týmu.
Voják neváhal a strhl velitele k zemi, ale Jaffa, který se chystal již udeřit, nehodlal svůj úmysl změnit a místo velitele bodnul obětavého vojáka, ten padl na místě mrtev. Ostatní vojáci neváhali a důsledně Jaffu nakrmili olovem. Když zjistili, že mladičký voják zemřel, tak věnovali kulku do hlavy každému Jaffovi, který byl po ruce.
Poté si vyžádali transport na mateřskou loď.


Když byl transport kompletní, tak velitelé jednotlivých týmů podali neprodleně admirálovi předběžné hlášení o misi. Když si ho admirál ve své kajutě vyslechl, tak okamžitě zavolal na můstek, ať se posádky dělostřeleckých baterií připraví, poté se vydal na můstek.

Jakmile admirál vkročil na můstek, tak Milek oznámil
„Admirál na můstku.“ Přičemž se on a všichni, kdo mohli, postavil do pozoru. Admirál šel pomalu ke svému křeslu, přičemž rozkázal všem pohov, ale sám neusedl, zůstal stát před svým křeslem a sledoval značně poškozený Hatak.
„Ať posádky dělostřeleckých baterií zaměří Hatak a vyšlete salvu na počest padlého.“ Rozkázal admirál.
Nikdo na můstku neváhal a jeho rozkaz okamžitě splnili.
Všechny dělostřelecké baterie vyslaly jednu salvu směrem na Hatak.

Bezbranná loď se pod náporem střel téměř okamžitě rozpadla a zbylé trosky pohltily sekundární výbuchy, které je rozptýlily ve vesmírném prostoru.
Pár okamžiků po kompletním rozpadu Xerxes skočil do hyperprostoru směrem k Zemi.


V galaxii Ori
Po zničení Celestu se Termofil vydal na další cestu, tentokrát měl v plánu kontaktovat zbytek galaxie a dělat své vlastní kázání, které by bylo proti Ori.

Mezitím měla Adria hodně práce, aby v troskách mohla alespoň trochu pomoci a přitom aby to nebylo přímé vměšování. Z celého obyvatelstva Celestu navíc přežil jediný Doci, který byl chráněn silou, kterou mu propůjčila Adria.


V galaxii Mléčná Dráha
Na planetě, kde sestřelili a následně i zajali Jaffu, probíhaly mohutné přípravy na obranu planety před nepřítelem, jemuž není rovno.
Sám zajatý Jaffa měl již nového symbionta a podával veškeré informace, na které se ho zeptali. Obzvlášť když to měly být informace o nepřátelích Pravých Jaffů.
Do jedné z řídících místností klusem vtrhnul jakýsi mladičký voják
„Pane Maseku, váš transport do Singenu je již připraven.“ Oznámil příchozí, na což se Masek vydal ke dveřím. Když z nich vyšel, tak se ohlédl…za jeho zády jeho vlastní lidi zazdívali kryt ze železa betonem a již se chystali i na dveře.
Masek šel jakoby bez duše a přemýšlel o tom, jak to asi může dopadnout. Můžou vůbec ubránit planetu před tak strašlivým protivníkem? Před samotným zhmotněním zla a krutosti?
„Za jak dlouho dorazíme do Singenu?“ zeptal se Masek, když nastupoval do své transportní lodi. Pilot neváhal a pohotově odpověděl.
„Singen je vzdálený jen pár okamžiků, ale do Singenu -PN- je pomalá cesta, pravděpodobně tam dorazíte až během útoku.“ Masek jen kývnul, což si pilot vyložil jako pokyn ke startu a vzlétnul.
[img][./images/thumbs/845481224447422_1240065820.jpg]http://behance.vo.llnwd.net/profiles/84548/projects/138246/845481224447422.jpg[/img]
Masek se cestou koukl na zem pod nimi. Na mohutné přípravy na invazi. Nejmodernější energetická děla byla rozebírána a nahrazována primitivními zbraněmi, které pálily nejrůznější projektily.


V galaxii Pegasus
Jakmile Ford prošel skrze zdánlivě pevnou stěnu, tak se ocitl v malé místnosti. V jednom rohu bylo jakési brnění a na zdi proti dveřím zařízení, které v životě neviděl, ale byly tam také i zbraně. Jak se pomalu rozhlížel a byl unesen tím, co vidí, tak si ani nevšimnul, že po jeho boku se objevila postava.
„To vše je tvé.“ Pronesla postava jakoby nic. Ford, který o ní nevěděl, se s leknutím otočil a provedl rychlý výpad s nožem a zastavil se těsně u krku neznámé postavy.
„Mě poručíku nemůžete zabít.“
„Na to bych nevsázel a vůbec, odkud mě znáš?“ zeptal se neznámé postavy Aiden. Postava se jen usmála.
„Já jsem Mosok Veliký, tvůrce tohoto místa a tvé naděje.“ Ford byl nadmíru zmatený a dříve než stačil položit jakoukoliv otázku, tak Mosok prošel skrze jeho nůž, ale nikoliv jako hologram tak, jak je znal. Mosok se v místě narušení rozplynul jako plyn na neurčitý tvar a posléze se opět ucelil.


V galaxii Mléčná Dráha
Nad Zemí se objevil Xerxes a na palubě přítomný admirál okamžitě začal po rádiu podávat hlášení o tom, co se událo a následně nechal do zadržovacích místností v SGC přenést veškeré zajatce pod sedativy a pevně spoutané.

Netrvalo dlouho a lodě Noxů se po zjištění útočníků vydaly na vlastní lov. Lov na Jaffy, kteří svým činem dali Noxům další důvod vrátit se ke starým způsobům a činům.
Když odběžnou dráhu opustila poslední loď Noxů, bez toho, aby sdělili souřadnice, tak si admirál na palubě Xerxa pomalu začal uvědomovat, že to už asi horší být nemůže, ale k jeho velké smůle se již víc plést nemohl.
„Pane, na naší pozici se blíží malé plavidlo o velikosti nákladní lodě.“ Oznámil jeden z důstojníků konající službu na palubě vlajkové lodi.
Admirál se podíval na senzory
„Pravda,…ať se všechny jednotky připraví a vyšlete stíhače hlídat atmosféru planety, kdyby chtěli zaútočit.“ Jak admirál přikázal, tak se i stalo a stále přítomné lodě Asgardů spolupracovaly.


V galaxii Ori
Termofilovo kázání proti Ori mělo veliký účinek, zvlášť, když své tvrzení podkládal usmrcováním ostatních převorů, kteří se mu postavili do cesty, či zničením Celestu, sídla Ori.. A jako by to nestačilo, tak navíc na jeho straně byl fakt, že on byl první, což bylo napsáno i v knize Počátku, spolu s tím, jak ho ostatní „bohové“ vyhostili z jejich ráje.
Čím větší měl Termofil úspěch, tím víc Adria slábla a co víc, již i cítila, jak jí její síla pomalu opouští.
Musela něco udělat, byla jen jediná možnost, ale prozatím se musela spokojit s tím, že nechala znásobit výrobu nových lodí. Každý kdo mohl, musel pracovat na výstavbě nových lodí.

To Termofilovi ovšem dost zkomplikovalo situaci a musel začít používat jiný dopravní prostředek než loď, která by takové přečíslení nemusela vydržet.


V galaxii Pegasus
Ford ohromeně spustil ruku, ve které držel nůž a čekal, co se bude dít dál.
„Jak jsem řekl, mě nemůžeš zabít, já jsem totiž už mrtev.“ Oznámil Mosok jakoby nic a udělal kolečko kolem Forda, kterému se již na jazyku pomalu rýsovala vlna otázek.
„Mnoho let jsem čekal na tento den, den, kdy budu moct pokojně odejít do vyšších sfér a zanechat tu jen mé dílo. Každý den jsem na tebe a tvého společníka čekal. Pokaždé, když se někdo snažil zbořit zeď, tak jsem jí vlastním tělem chránil, opravoval jsem na ní každou prasklinku, jen abys jí ty mohl najít.. Ty, jenž vyvolen jsi.“ Oznámil Mosok Fordovi, ten byl ale již tak zmatený, že se nezmohl na kloudnou otázku. Dostal ze sebe jen jednu větu.
„Co bude dál?“
Mosok se pousmál a ukázal na neznámé zařízení, které bylo upevněno na zdi naproti vstupu. To se znenadání aktivovalo a následně z něj vylétla dvě dlouhá chapadla, která se omotala kolem Fordova těla a pevně stiskla. Posléze ze zařízení vyletěl jakýsi předmět. Předmět letěl nezvykle pomalu, Fordovi to připadlo jako věčnost, než se k němu předmět přiblížil. Očekával mnohé, dokonce se již připravoval na vlastní smrt, když vtom neznámý předmět bezmála půl metru od jeho hlavy explodoval. Síla exploze uvolnila mechanická chapadla, ale on stál nehnutě dál, vůbec nic necítil, ale přesto se nemohl pohnout.
Předmět se po explozi změnil na jakousi hořící kouli, která vydávala až oslepující světlo a téměř nesnesitelné teplo.

Exploze byla slyšet i skrze zeď a dostala se až k uším jeho společníka. Melek sebou při explozi trhnul a očekával okamžitý zával, ale nic se nedělo. Chvíli zmateně stál, když vtom si to uvědomil.
„Aidene!“ Zařval z plných sil Melek a zároveň se rozeběhl směrem k místu, kde jeho přítel a současný vůdce Pegaského obyvatelstva zmizel.


V galaxii Ori
Termofil i přes veškeré nástrahy, které mu Adria připravila, dál pokračoval ve svém kázání a likvidování doků, ve kterých se stavěly lodě.
Adria při každém úspěchu z jeho strany strašlivě zuřila, její síla byla čím dál tím menší. Musela něco udělat, musela zasáhnout, ať už to bude obnášet cokoliv.


V galaxii Mléčná Dráha
Jakmile transport s Masekem usedl na místo určení, tak samotného Maseka jeho čestná stráž o počtu dvaceti vojáků začala odvádět do cílové destinace. Do nejchráněnějšího místa na celé planetě.

Nepřítel byl již blízko a všichni to moc dobře věděli. Velitelé nejrůznějších oddílů dělali vlastní proslovy na zvednutí morálky. Žádný z proslovů nebyl připravovaný a každý projev se od sebe lišil jak nejvíce mohl.


Wraithské jednotky v této galaxii se po nedávné prohře stáhly do kouta a vysílaly opět na lovy jen Darty, ale brzy se vše mělo změnit.
Planety, které v minulosti nakazily svým virem, již dozrávaly. Každá živá bytost byla změněná na něco Wraithského, od Dartů po Hive Ship. Dokonce již přicházeli noví vojáci, vojáci, kteří se vyvíjeli z Eratuských Brouků a několik dokonce i z toho viru.


V galaxii Pegasus
Melek se snažil dostat skrze pevnou stěnu s nadějí, že snad nějak bude moct pomoci, ale jeho snažení bylo marné. Zdí mohl projít jen vyvolený a tím byl pouze a jen Ford, Ford, který je na druhé straně.

Zatímco se Melek snažil dostat skrz, tak na druhé straně Ford brzy poznal, že levituje nad zemí. V jeho očích se začaly objevovat známky strachu z neznámého. Molok to celé s úsměvem pozoroval a těšil se na velké finále.
Brnění, které bylo dosud v rohu místnosti se náhle zvedlo a přilnulo na jeho tělo, jako by to byla jen látka. Brnění bylo z nanovláken, ani nic nevážilo, ale i přesto pociťoval neskutečnou pevnost tohoto sytě černého materiálu. Během okamžiku měl na svém těle celé brnění, tedy až na helmu, která se vznášela kousek od jeho těla, spolu s několika zbraněmi. Poté hořící koule uhasla a Ford dopadl na podlahu, chtěl něco udělat, nebo alespoň říci, ale v hlavě začal slyšet cizí hlas.
Ford se tedy podíval na Moloka, ale ten jen zakýval hlavou a otočil se k průchodu skrze pevnou skálu, ale těsně před tím než prošel, tak ještě něco Fordovi sdělil.
„Vše, co je tady, patří Pegaskému lidu.“ Poté zmizel.
Aiden to ještě chvíli vstřebával a poté se chopil helmy a zbraní, které se stále vznášely poblíž jeho osoby a prošel do hlavní místnosti, kde narazil na Meleka.
Po chvilce vyprávění a vysvětlování z obou stran se vydali zpět na planetu, ze které přišli.



Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 20

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:38


20

V galaxii Mléčná Dráha
Téměř celá planeta byla v každodenním ruchu, jen nemnoho míst na planetě bylo v klidu a jedno z těchto míst se rozhodla navštívit jistá osoba. Proporce oné postavy odpovídaly na mužské tělo, ale všude v okolí byla až hrůzostrašná tma. Osoba se totiž nacházela v místě, kam sluneční paprsky dopadaly jen zřídkakdy. Navíc osoba byla celá zahalena v černém plášti s kápí a byla neustále v nějakém pohybu.
Náhle celou oblast zahalilo na okamžik jasné světlo.
„Očekával jsem Tě.“ Pronesla suše postava, která na onom místě byla již dlouho. Během okamžiku se mu ale dostalo odpovědi
„To mě nepřekvapuje.“ Pronesl tentokrát zjevně ženský hlas.
„Řekni, Morgan, proč jsi tady?“ zeptala se nepřítomným hlasem první postava.
„Ostatní mě vyslali, abych Tě zastavila.“ Odpověděla Morgan a očekávala reakci druhé postavy.
„Zastavila? Co podle tebe dělám?“
„Ostatní si myslí, že bys mohl toto místo aktivovat a prozradit tak jeho pozici.“
„Nikoliv, Morgan, ostatní Tě sem poslali, protože je čas oživit paměť. Musíš si vzpomenout.“ Oznámila stále nepřítomně první postava.
„Vzpomenout? A na co?“
„Pověz mi, Morgan, co víš o tomto místě a o životě, který jsi strávila na této planetě poté, co jsi sestoupila?“
„Merline, vůbec netuším, o čem mluvíš.“ Odpověděla až uraženě Morgan a chystala se odejít, ale Merlin na ní ještě vykřiknul.
„Pozměnila sis totiž paměť a dala pokyny za jakých okolností ji chceš oživit! A ty okolnosti nastaly.“
Morgan se okamžitě na místě zastavila a Merlin pokračoval.
„Sám jsem byl u toho, když sis měnila paměť, znám body, které Ti ji oživí. Jsou to malé úlomky tvé pravé minulosti, ale v tvém podvědomí jsou ukotveny hluboko jako ohromná stavidla, která drží tvé pravé vzpomínky v pozadí.“
Morgan to očividně zaujalo a udělal několik kroků směrem k Merlinovi, ten tedy pokračoval.
„Poté, co byl tvůj bratr Artuš svržen ze sféry povznesených, jsem se vydal, abych ho na této planetě ochránil a pomohl mu. Sám jsem si ponechal mnoho znalostí a schopností, ale poté, co se ostatní dozvěděli, že tajně pracuji na zbrani, která je schopná zničit veškeré povznesené, tak vyslali Tebe, abys vystopovala zbraň a následně zničila a mě samozřejmě zastavila. Poté co jsi tak učinila, tak tvůj bratr i přes mojí veškerou snahu v minulosti padl v bitvě, ani mocný Excalibur mu nedokázal pomoci. Tvůj žal a hněv neměl konců, sama jsi vytrestala celou nepřátelskou armádu a nechala vyklidit velké město Kamelot. Posléze jsi vybudovala monumentální hrobku pro svého bratra a jeho věrné rytíře. A jakožto Jezerní paní jsi měla opět velký meč, který naposledy držel tvůj bratr. Ten jsi položila na hruď svého bratra, ale již jsi netušila, že jsi do hrobky nevědomky přidala i tabulku, kterou on sám hlídal vlastním životem. Jeho poznatky o hledání tohoto města.“ Merlin svoje vypravování zakončil a vyčkával, zde to vše funguje tak, jak má.
„Ano, již si vzpomínám, ale pověz mi, jak jsi mohl být u mého přepsaní vzpomínek, když jsi byl tou dobou již zmražen?“ Merlin se na otázku, která přišla z úst Morgany jen nepatrně pousmál a následně odpověděl.
„Probudila jsi mě z mého ledového spánku a vše mi pověděla.“
Morgan chvíli uznale kývala hlavou a neustále vzpomínala. Proces vzpomínání fungoval.


V galaxii Ori
Termofil se dál svobodně a takřka neohroženě pohyboval po galaxii z planety na planetu. Jeho kázání, která byla často doplněna popravami převorů, měla značný úspěch.
Termofil byl zrovna uprostřed kázání, když byl nucen usmrtit dalšího převora. Žádný převor se nemohl silou rovnat síle, kterou disponoval Termofil, bývalý povznesený.
Po usmrcení převora chtěl Termofil dál pokračovat, ale opět byl přerušen. Přímo před ním ze země náhle vyšlehl plamen, ze kterého vyšla sama Adria.
Vesničané okamžitě poklekli, ale Adria si jich ani nevšimnula.
„Mě nemůžeš zastavit.“ Oznámil jí suše Termofil, ale Adria jen zavrtěla hlavou.
„Tvé kázání je u konce, zrádný Termofile. Poklekni u nohou své bohyně a bude ti odpuštěno.“ Reagovala Adria na jeho výrok, že jej nemůže zastavit.
Termofil ovšem nereagoval a i přes přítomnost Adrie chtěl pokračovat, ale dříve, než tak uskutečnil, Adria mávla rukou a všichni, kteří pochybovali o její moci, kromě Termofila, náhle zmizeli.
Nad celou planetou se okamžitě začala objevovat velmi hustá oblačnost.
„Jdou si pro tebe ostatní!“ zaburácel Termofil pln radosti
„NIKDY!“ odpověděla mu Adria a prudce se na něj rozeběhla, přičemž se cestou změnila na obrovskou energetickou kouli.
Krátce před jejich střetem oba dva náhle zmizeli a s nimi i ona oblačnost.


V galaxii Pegasus
Ford a Melek se bezpečně vrátili na svou planetu, kde je již čekala celá vesnice, která se nějakým způsobem dozvěděla o jejich malém výletě.
Ford se tedy podíval na svého přítele a vydal mu jednoduchý příkaz.
„Shromáždi radu a připrav shromaždiště deset.“ Poté sám odešel, jen Melek chvíli přemýšlel, co má asi v plánu a poté odešel plnit jeho příkazy.


Jen o několik hodin později byla celá rada již plně nastoupená ve svém novém sídle. Čekalo se několik minut, než se konečně dostavil i Ford, zahalený do pláště. Ford si to ovšem nezamířil na svoje vrchní místo, ale rovnou předstoupil před radu.
„Nechal jsem tuto radu založit, aby mohla později plnohodnotně a spravedlivě vládnout. Nyní se obávám, že se ten čas přiblížil. A nyní před vámi nestojím jako váš vůdce, ale jako pouhý člověk, který se chce dostat domů na rodnou planetu v daleké galaxii.“ Rada ze zájmem poslouchala a očekávala, co se bude dít dál. „za dobu mé vlády se mezi lidmi šířilo hodně zpráv, bohužel jich bylo dost pravdivých…“ Ford na chvíli svěsil hlavu, ale poté v něm cosi ožilo a náhle se narovnal a ruce zkřížil za svými zády. „Ano! Je pravda, že jsem vás chtěl všechny jen využít a klidně i obětovat, abych se dostal domů, ale pan Molok, veliký archivář, mě přesvědčil. Proto s okamžitou platností rezignuji na svou funkci vašeho velitele a sjednotitele!“ V radě o celkem jednadvaceti členech to začalo hučet jako v lese při večerním větru. Ford nehodlal čekat a pokračoval.
„Žádám vás jako člověk. Pomozte mi dostat se domů. Stačí mi jen několik lodí a lidí pro krytí mého útoku, než se dostanu i s nějakou lodí do bezpečí!“
Do toho se postavil jeden z radních.
„Podle toho, co jsi tu řekl, soudím, že jste s Melekem objevili velký archív.“ Ford jen kývnul a radní pokračoval. „Jistě tam bude i řešení toho, jak vás dostat domů…“ ale než stačil domluvit, tak mu do řeči skočil jiný radní.
„Navrhuji ho umístit do vězení než se dohodneme, zda ho vůbec budeme posílat domů, nebo ho popravíme za velezradu, ke které se sám přiznal!“ během okamžiku byly v místnosti i stráže. Dotyčný radní jen ukázal na Forda a přikázal, aby ho stráže odvedly do vězení. Několik dalších radních jen souhlasně přikyvovalo, ale i přesto se strážím nechtělo zajmout svého sjednotitele a dosavadního vůdce.
Ford se na stráže podíval.
„Konejte, co musíte.“ S těmito slovy odpažil a očekával, že se ho stráže chopí a odvedou ho.
Přesně jak Ford předpokládal, tak stráže učinily. Začaly se přibližovat a připravovat na jeho okamžité odvedení, ale jakmile se Forda dotkly, tak si to on sám rozmyslel a dal to zřetelně najevo. Okamžitě ze sebe strhnul plášť, pod kterým se nacházelo ono černé brnění. Nedlouho poté se všichni strážní v místnosti ocitli na podlaze.

Ford vyběhnul ze sálu rady a ještě mezi dveřmi prudce sklouznul, aby se mohl chopit své helmy, kterou si tam před vstupem do síně schoval.
Stráže na rozkaz již většiny radních začaly na Forda střílet vším, co měly, ale veškeré střely se jen neškodně odrážely od jeho brnění.
Ford si nasadil helmu, ale to, co se mu naskytlo, v životě nezažil. Zařízení dokonale četlo jeho myšlenky a v helmě zabudovaný displej mu poskytoval veškeré informace, dokonce i takové údaje, jako rychlost objektů, nebo jejich vzdálenost. Stačilo jen pomyslet a brnění to vykonalo.
Poté, co zjistil, že je téměř nezranitelný, vyběhnul z budovy a zamířil si to doprostřed náměstí zdejšího města.


V galaxii Mléčná dráha
Nedaleko planety Země se vynořila z hyperprostoru malá nákladní loď, která okamžitě začala vysílat specifický signál.
„Jsou to Tok’rové, pane.“ Oznámil jakýsi člen posádky přímo admirálovi. Ten se jen porozhlédl a následně nechal zrušit poplach. Během okamžiků Tok’rové započali své vysílání pro všechny lodě.
„Lidé ze Země. Přinášíme vám vzkaz od té nejvyšší.“ Po těchto slovech hodně lidí započalo svůj myšlenkový pochod, ve kterém odhadovali, co je tím myšleno, mezitím ovšem Tok’rové pokračovali. „Země je v očích nepřátel slabá, nemají již vůči vám žádný respekt. Neustále se skrýváte za nějakými spojenci. Ale sami neuděláte nic! Pokud to tak půjde dál, tak nejenom že se na vás všichni nepřátelé sletí, ale naše královna Egérie bude nucena rozvázat naše spojenectví.“
Po této zprávě nákladní loď okamžitě odlétla do hyperprostoru. Admirál ještě chvíli vše vstřebával a poté se nechal transportovat na Zemi, kde chtěl sám a osobně předstoupit před jeho velitele a možná se i k této situaci vyjádřit.

Opravdu netrvalo dlouho a o zprávě od Tok’rů již věděl celý svět.

V chodbách SGC se náhle rozezněl naštvaný hlas.
„Ne! Vy mi nerozumíte! Pokud hned něco neuděláme, tak se od nás Tok’rové odtrhnou a nebude trvat dlouho a další spojenci budou následovat!“
„Doktore, radím vám, abyste se okamžitě uklidnil, nebo vás nechám ze své kanceláře vyvést!“
„Dobře, generále, tak takto.“ Pokračoval dál již mnohem klidnější Daniel. „i Goauldi z nás měli strach, neustále se nás báli a to je drželo na uzdě. Ale teď se nás nikdo nebojí, a jak řekli Tok’rové, tak nebude trvat dlouho a plnou silou na nás zaútočí a věřte, ani jeden z nás to nechce zažít. Dokonce i Tok’rové se raději trhnou, než abychom je strhli s námi a věřím, že celá aliance učiní taktéž!“
Generál chvíli mlčel…. „Přednesu vaše slova prezidentovi….a vám radím, abyste si odpočinul.“
Po těchto slovech generál již oblečen v parádní uniformě vstal a zmáčkl tlačítko na svém telefonu.
„Waltře, můžete.“ Po těchto slovech se ještě na poslední chvíli upravil a poté ho pohltil transportní paprsek.


V galaxii Pegasus
Ford stál uprostřed náměstí a mlčel, mezitím se k němu začali slézat ozbrojenci, kteří ho chtěli zatknout.
Ale on měl jiné plány.
„Lidé Pegasu. Dnes jsem já, Aiden Ford, váš sjednotitel, rezignoval na svoje postavení! Proto před vámi stojím jen jako jeden z vás. S rozdílem, že jsem tu cizincem! Cizincem, co se chce dostat domů!“ Ford se krátce rozhlédl kolem sebe na lidi, kteří se shromáždili a poté pokračoval. „Proto potřebuji dobrovolníky! Potřebuji vás jen na odlákání pozornosti, zatímco já sám ukradnu strojům jednu loď! Poté se každý z vás vydá svou cestou.
Nyní běžte a všem to oznamte! Za dvě otočení na stanovišti deset!“ poté Ford rychle odběhl k bráně a prošel skrz. Ale nikdo ho nepronásledoval.


V galaxii Mléčná dráha
Masek byl spolu se svou eskortou téměř u Singenu –MO- když se země otřásla.
„Už je to tady.“ Pronesl Masek a dál pospíchal do cílové destinace. Na povrchu planety se mezitím rozhořely kruté boje.

Replikátoři z orbity ostřelovaly pevnými bloky sídla planetární obrany. Ta na oplátku střílela vším, co měla, jak do vesmíru, tak na dvě přistávající lodě replikátorů. Ale na planetě se ozýval i jiný typ zvuků.
Kromě mechanických zvuků od replikátorů se na planetě začal rozléhat křik lidí a střelba z lehčích zbraní, a nakonec se po obloze začaly hnát i nejrůznější letouny, které na povrch planety shazovaly různé výbušniny, nebo povrch kropily ustavičnou kulometnou palbou.
Ovšem replikátory již nic nemohlo zastavit. Již byli téměř nad povrchem a jejich lodě neutrpěly větší poškození, jen se několik jednotlivých bloků odtrhlo, či shořelo v atmosféře, ale pokud dopadly na povrch, tak se většinou zformovaly do nějakého mechanického brouka, který vše začal okamžitě napadat.

Na planetě se dokonce i aktivovala hvězdná brána, která již byla otočena východem nahoru. Téměř okamžitě bránou začali procházet jednotliví brouci, kteří okamžitě padali zpět do horizontu událostí. Jen několik brouků, kteří přes bránu vyskakovali dopadli na její okraj, ale téměř okamžitě byli zničeni trojčlennou posádkou.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 21

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:39



21


V galaxii Ori
To, co se událo mezi Termofilem a Adrií, se šířilo po celé galaxii neskutečnou rychlostí. Vzniklo mnoho teorií o tom, co se mohlo stát, ale nikdo tu svojí neventiloval veřejně. Věřící se báli odboje a odboj se bál věřících. Zdálo se, že jsou všichni v patové situaci.

Zatímco smrtelníci odhadovali, co se stalo, tak Adria a Termofil bojovali v nekonečném boji. Oba byli bojem natolik zaneprázdnění, že si nevšímali přihlížejících Antiků, kteří se připravovali zasáhnout v případě nutnosti.
Termofil totiž na sebe během útoku ze strany Adrie vzal svou pravou podobu, podobu povzneseného, přičemž porušil svůj vlastní závazek, že nebude zneužívat lidi. On sám totiž přešel na stranu Ori a začal čerpat veškerou energii z lidí obdobně jako Adria, která byla nyní nucena se o tuto energii dělit se svým soupeřem.


V galaxii Mléčná dráha
Zatímco se vůdci světa dohadovali o budoucnosti planety, tak se personál v SGC připravoval na všechny možné rozkazy od nečinnosti po rozsáhlý útok či obranu. Ale SGC nebyla jediná, která se připravovala.
Po celé Zemi několik základen začalo provádět mohutnou přípravu a kontrolu vybavení.


Na druhé straně galaxie mezitím jedna nicotná planetka patřící Lucianské Alianci sváděla svůj boj o přežití.
Replikátorské lodě již přistály a přetransformovaly se do několika druhů mechanických brouků.
Střelba planetární obrany ustala, ale o to více se začala ozývat střelba z menších zbraní. Dokonce i křiku ubylo. Vojáci si totiž nechávali poslední kulku. Kulku, která byla pro ně, aby nemuseli snášet obrovské bolesti.
Nicméně brouci se dál šířili a začínali se již i množit. Přibývali rychleji, nežli je mohl kdokoliv ničit, dokonce ani neustálé letecké bombardování a odstřelování celých broučích zástupů příliš nepomáhalo.
Jediné, co veškerým obyvatelům planety zbývalo, byla naděje, že posily přiletí včas a broučí postup zastaví.
Již sama přítomnost jejich nejvyššího velitele Maseka jim dávala naději a víru, která je držela na nohou.


V galaxii Pegasus
Nikdo již otázku Forda neřešil. Rada se rozhodla mu ponechat cestu s jedinou překážkou. Zveřejnila totiž to, k čemu se sám Ford přiznal.
To ale jen málokoho odradilo, ba naopak, díky tomuto se hlásilo víc a víc lidí. Čirých šílenců. Přesně takové reakce Ford ale potřeboval. On sám se chtěl dostat domů a osud této galaxie mu již byl naprosto ukraden.


V galaxii Mléčná dráha
Ve zdánlivě prázdném vesmírném prostoru se vznášel značně poničený Hatak.
Tato loď neustále vysílala na jedné a téže frekvenci stejný signál, který byl zvlášť kódovaný tak, aby ho zachytil a rozluštil jen ten, pro koho je určen.
Loď se již v prázdném prostoru vznášela bezmála hodiny, než se konečně něco změnilo.
Z hyperprostoru vyletěla náhle malá nákladní loď. Chvíli se obě lodě vznášely ve vesmírném prázdnu, ale posléze nákladní loď opět zmizela v hyperprostorovém okně. Chvíli se nic nedělo, ale posléze to přišlo.
Celý prostor v jednu chvíli zaplnily nejrůznější lodě Goa'uldského designu.
Jedna z nově příchozích lodí náhle otevřela komunikační kanál, jak audio, tak i video.
„Já jsem Kentůrin. Vůdce pravých Jaffů,“ pronesl Jaffa a přitom svou levou rukou dodal všemu na důrazu a na konci s ní udeřil o svou hruď.
Na druhé straně komunikačního kanálu se objevila tvář jiného Jaffy, který se poklonil a pronesl
„Je nám všem velkou ctí, že jste se po dlouhé době ozvali právě vy.“
Kentůrinovi očividně chování Jaffy zalichotilo. Sám povstal a povýšeným hlasem pokračoval.
„Ticho! A raději nám povězte, jak jste se dostali k našemu kódu a co chcete, nebo vás všechny zničíme!“
Jaffa na druhé lodi nevypadal příliš mohutně a statně, ale i on se postavil a podíval se přes obrazovku Kentůrinovi do očí.
„Přijít na ten váš směšný kód nebylo nic těžkého.“ Odpověděl Jaffa a obličej mu již cukal do mírného zlomyslného výrazu, který se smíchal s prožitkem radosti.
S Kentůrinem to ale příliš nehnulo a již se chystal ke svému rozkazu, ale Jaffa pokračoval.
„Ještě jsi se ptal, co chceme?“ Chvíli byl na obou stranách klid, který symbolicky přerušil až Kentůrin svým kývnutím hlavy, což si neznámý Jaffa vyložil, že má pokračovat.
„Chceme tebe a ty tvoje poskoky!“
kód:
 http://www.youtube.com/watch?v=_lYwcaJKiBA&feature=related
Sám Kentůrin nemusel vydávat žádný rozkaz a všechny lodě v okolí neznámý Hatak okamžitě zasypaly plnou palbou. Ale ve spojení mezi loděmi se nic nestalo. Neznámý Jaffa byl stále na obrazovce a začal se ledově smát. Jeho temný a ledový smích nahnal strach všem. Dokonce i Kentůrina polil ledový pot.
Všechny lodě dál střílely na neznámý Hatak, ale on stále setrvával na své pozici.
Kentůrin se již chtěl ptát, ale jiný Jaffa na jeho můstku byl rychlejší.
„Veliteli! Nepřátelská loď odolává naší palbě!“
„Nemožné!“ odpověděl nevděk Kentůrin „Okamžitě stáhněte všechny lodě!“
„Pane, všechny lodě hlásí problém s hyperprostorovými generátory!“ odpověděl pohotově již vystrašený jaffa.
Jaffa na neznámé lodi, který stále držel otevřené spojení náhle promluvil.
„Zničili jste naší loď a nyní je řada na vás….jdeme si pro vás!“ po těchto slovech jaffa na okamžik sklopil hlavu, ale když jí opět narovnal, tak se již Kentůrin nedíval do tváře Jaffy. Stála před ním postava, která byla oděna do zvláštních materiálů a v očích se jí zrcadlila čirá nenávist, s jakou se ještě nikdy on sám nesetkal.
Chvíli si koukaly do očí, až nakonec neznámá postava nesmírnou rychlostí vytasila jakýsi dlouhý meč, který okamžitě zvedla nad svoi hlavu. Hned poté se spojení přerušilo.

Během okamžiku Hatak, na který Jaffové doteď stříleli, náhle zmizel, místo do lodi náhle jejich střely létaly do prázdna a mnohem dál.
Místo Hataku se ale jen kousek od jeho pozice objevila další loď, která měla ovšem do Goa'uldského designu hodně daleko. Na povrchu nové neznámé lodě se dokonale zrcadlil jakýsi odraz zbytkového světla, které se v těchto místech vesmíru nacházelo. Onen odraz netvořil samozřejmě nic jiného než obraz lodí Jaffů.

Všechny lodě okamžitě přesunuly svou palbu na neznámou loď, ale dříve, než se nějaké střely přiblížily k jejímu povrchu, tak se kolem celé flotily Pravých Jaffů objevila odnikud další dvacítka neznámých lodí podobného designu jako první neznámá loď.

Když se první jaffské střely dotkly štítu jedné z lodí, tak veškeré lodě jako na rozkaz okamžitě započaly vlastní destruktivní palbu.
Střely neznámých měly obrovskou sílu a se štíty jaffů si hrály jako by byly jen z papíru, ale to nebyla jejich jediná zbraň.
Z několika lodí neznámých vylétly jakési žluté střely, které si to velkým obloukem směřovaly k těm největším lodím flotily. Tyto střely prošly skrze štít jakoby tam nebyl a s absolutní přesností zasáhly svůj cíl.
Zasažené lodě okamžitě přestaly se svou palbou a do prostoru vypouštěly vzduch.
Zatímco velké lodě byly jen vyřazeny z boje, tak menší lodě, jako Alkeshe a Hataky byly bez milosti likvidovány.
Pokud nějaká loď neznámých byla více ohrožena, tak jednoduše zmizela. Během minut byly, ale veškeré menší lodě jaffů zneškodněny. Zbyly jen tři velké lodě.

Jedna loď neznámých náhle otevřela komunikační kanál ke svým spřízněným lodím.
„Noxové! Nadešel okamžik naší odplaty jako za starých časů!“ tato krátká zpráva dorazila ke všem lodím Noxů. Sám autor oné zprávy po vypnutí komunikačního kanálu ještě pronesl
„Víte, co máte dělat“


Mezitím na Zemi
Již se rozhodlo. Země měla přejít od řečí k činům.
Celá SGC se připravovala na mohutné proudění vojáků a techniky.
Několik třistatrojek dokonce do svých hangárů a skladovacích prostor, ale i do větších chodeb, začalo přenášet nejrůznější techniku a vybavení. Jejich poslání bylo jasné, dopravit náklad na planetu označovanou jako Mauley, odkud bude probíhat lidský útok na vybranou planetu přes hvězdnou bránu.

Zatímco se vojáci a technika nejrůznějšími způsoby přenášeli do cílových destinací, tak v SGC probíhalo sdělování plánu jedinému spojenci. Jaffům s Bra'tacem v čele.

„Naši vůdci rozhodli, Země bude bojovat.“ Oznámil generál Landry Bra’tacovi.
„Meg Loungen, velitel naší flotily, navrhl jako cíl Chulak.“ Pokračovala přítomná Carterová
„Zasáhneme nepřítele tam, kde to ucítí.“ Pronesl uznale Bra’tac a přitom kýval souhlasně hlavou. „naši špióni zjistili, že brána na Chulaku slouží jako most mezi galaxiemi.“
„Ano, a to, že Ori na orbitě planety podle posledních zpráv od Tok’rů mají stále formace a bez podmětu se z ní nehnou, nám hraje do karet.“ Pokračoval dál Landry.
„Po vás se očekává toto…“ začal Mitchell „…skočíte jejich lodím u planety za záda a soustředěnou střelbou na povrch a do jejich lodí jim rozhodíte obranu. Ori budou nuceni otočit své lodě proti vám. Jak se to povede, tak všechny vaše lodě skočí na orbitu Země, kde případně pomohou s její obranou, naše lodě se mezitím vynoří u Chulaku a započnou boj. Naše lodě provedou výsadek, který vyčistí okolí brány…“ Mitchell se ale zarazil, jeho pohled totiž sklouznul na tvář Bra’taca. „…něco se vám nelíbí?“ zeptal se Mitchell.
„Žádný jaffa nenechá za sebe bojovat někoho jiného.“
„Hele, my vás potřebujeme zde. Naše obrana je sice hotová, ale bez podpory lodí je k ničemu.“ Pokusil se mu to vymluvit Mitchell, ale marně.
„A co Asgardé? Ti už vám tu nepomáhají? Hmm?!“oponoval Bra’tac
„Právě jsem je požádal, aby opustili naši soustavu!“ to se ozval všem velmi známý hlas, který se k nim do zasedačky blížil po schodech. Však dříve, než někdo plnohodnotně stačil reagovat, tak se ještě zpod schodů ozvalo.
„Pohov.“ A až poté se na schodech objevil O’Neill.
Teal’c pozvedl nechápavě jedno obočí a jako ostatní očekával nějaké vysvětlení.
„Bylo rozhodnuto, že jestli se má Země postavit na vlastní nohy, tak se vší parádou.“ Oznámil jen jako na okraj Jack.
„Budiž.“ Odpověděl Bra’tac a chystal se odejít.
„Bra’tacu, ty vaše lodě moc nevydrží, tak žádné velké riskování!“ houknul na odcházejícího Jaffu ještě Mitchell.
„Ou, to je další změna plánu.“ Oznámil O’Neill a přitom si sednul. Na to se ovšem všichni i sám Bra’tac na něj otočili a on směrem k Bra’tacovi pokračoval.
„Vaše lodě by naše planeta ráda vylepšila.“ Při těchto slovech si Jack začal mnout koleno.
„Jak?“ zeptala se pohotově Vala, která tomu příliš nechtěla věřit.
„Energie, štíty, zbraně a tak“ odpověděl O’Neill, jako by to byla samozřejmost a svým pohledem utkvěl na hlavě Teal’ca.
„Myslel jsem, že jsi říkal, že to shodíš?“
Teal’c ale jen povytáhl obočí a šel doprovodit Bra’taca k hvězdné bráně.


mezitím na planetě Luciánské Aliance
kód:
 http://www.youtube.com/watch?v=oyFOISoKbTA&feature=related
Na celé planetě pomalu utichávaly všechny zvuky až na jeden , který dál a dál sílil.
Lidé totiž přišli na to, že pokud chtějí přežít, tak musí vyčkávat, ale na všechny se chystala zrada nehorázných rozměrů.

„Pane, záchranný tým dorazil!“ řval jakýsi člověk, který běžel za Masekem,
„Záchranný?“ podivil se Masek „Já čekal naši plnou sílu na obranu této planety!“
„Okamžitě mě spojte s loděmi na orbitě!“ rozkázal rozzuřený Masek.
„Ale pane, to, to, to zachytí.“ Snažil se mu oponovat jakýsi člověk, který měl zřejmě na starosti komunikace.
„To je mi jedno!“ zařval Masek.
Obsluze tedy nezbylo nic jiného než kanál otevřít.
„Mohli jsme tuhle planetu evakuovat už dávno! Ale všichni jsme se shodli na tom, že nesmíme couvnout a teď děláte co?!“
Masekovi se dostalo okamžité odpovědi.
„Jediné místo, odkud můžeme pomoc s evakuací, je v okolí Singenu.“
„Na to vám kašlu!! Osobně jsem se zavázal k záchraně co nejvíce lidí a k osvobození této planety!!“
„Pane, uklidněte se a jednejte rychle. Podle našich senzorů se k vaší pozici přibližuje velké množství…..“ ale než stačil dokončit větu, tak si Masek opět vzal slovo.
„Jak si mě můžete dovolit POUČOVAT! Okamžitě zahajte palbu na nepřátelské jednotky, nebo jestli toto přežiji, tak vás osobně nechám popravit!!!“ odpověď na sebe nenechala dlouho čekat.
„Je mi líto pane, máme své rozkazy.“
„CO?!! …“ Začal řvát Masek
„Pane, ukončili spojení.“ Oznámila obsluha komunikace. Masek na dotyčného hodil až vražedné pohledy a začal vyřvávat.
„Okamžitě na ty zrádné psy zaměřte všechny zbraně, které máme!!“

Jak rozkázal, tak se i stalo. Z okolí Singenu začala znít mohutná palba. Projektily z baterií si razily cestu skrze naprosto zničenou orbitální obranu až k lodím Luciánské Aliance.
Posádka lodí, která to nečekala, okamžitě reagovala přehodnocením situace.
Velitel jejich uskupení ke konečnému rozkazu ještě přidal rozkaz ke krytí jeho lodi.

Ze všech lodí Luciánské Aliance, které se v prostoru nacházely okamžitě začaly vylétávat rychlé a smrtící střely.

Střelba z obou směrů byla vyrovnaná, ale přesto téměř bezvýznamná. Nicméně střelba lodí pomohla k dokončení úkolu.

Jedna z jejich lodí se totiž přiblížila ke slunci a vrhla do něj hvězdnou bránu.
Poté okamžitě všechny lodě opustily soustavu. Netrvalo dlouho a hvězdná brána učinila své dílo.
Slunce se během chvíle začalo nesmírnou rychlostí rozpínat a stávat více a více nestabilním.
Již se přiblížilo k prvním planetám. Na všech planetách ohromnou rychlostí začalo přibývat na teplotě.
Ty nejbližší se dokonce začaly měnit v rudé koule na obloze. Posléze se ale slunce velmi prudce stáhlo zpět a následně explodovalo.

Během sekund přestaly existovat celé planety.


V galaxii Pegasus
Ford se náhle objevil na shromaždišti deset. Sám byl celý v černém brnění a oběšen nejrůznějšími zbraněmi…sám dokonce skrze hvězdnou bránu táhnul jakýsi vozík, který byl pln nejrůznějších zbraní a jiných vymožeností.
„Dar od velkého archiváře a centra výzkumu!“ zařval Ford, když ho začal obklopovat dav lidí, kteří se ho chystali podpořit a oplatit mu tak jeho snažení.

Ford všechny zbraně až na jednu rozdělil mezi lidmi, kteří stáli za svým a chtěli ho podpořit přímo na planetě.
Těchto lidí bylo samozřejmě mnohem více, nežli zbraní, ale nikomu to zdánlivě nevadilo. Spousta lidí by se k němu přidala i s prázdnýma rukama už jen z principů, které chápal málokdo, nehledě pak na to, že on sám osobně zachránil mnoho lidí před jistou smrtí. Většina těchto zachráněných byla a je spřízněná rodinným poutem s některým z vojáků.

Ford měl silné zastání, proti kterému ani samotná Rada nechtěla zasáhnout, jelikož se bála rozpadu celé aliance Pegaských světů.


V galaxii mléčná dráha
kód:
 http://www.youtube.com/watch?v=_hbx378ndsc&feature=related
Trojice lodí patřících Pravým Jaffům patřila ke třídě velkých mateřských lodí, ale ani fakt, že disponovaly ohromnou sílou a na začátku stály v čele velké flotily nemohl zastavit rasu Noxů. Rasu, který slova jako válka, pomsta a další chápe v celém rozsahu možností. To oni v temných časech velkého společenství nejčastěji používaly tato slova. Ne Antici, Asgardi či Furlingové, ale oni!

Na lodích Jaffů probíhalo hned několik úkonů.
V první řadě se každý, kdo mohl nějak pomoci, podílel na obnově nadsvětelných motorů, zbraní a štítů. Ostatní se připravovali na již jasný výsadek ze strany Noxů.

Z šesti vybraných lodí se měl onen výsadek rozběhnout. Těchto šest lodí vypustilo veškeré lodě, které měly. Jak výsadkové, tak podpůrné lodě.
Ostatní lodě, které nebyly vybrány, se mírně stáhly od lodí Jaffů a celé dění svou přítomností obklíčily.

Bezmocné lodě Jaffů jen bezmocně sledovaly, jak se k nim blíží smršť nejrůznějších strojů. Jen jeden velitel lodě, a to sám Kentůrin, nechal okamžitě vyprázdnit celý svůj hangár. Bohužel komunikace patřila mezi nefunkční systémy a nemohl tudíž vydat obšírnější rozkaz. Mohl jen doufat, že nebude jediný.
Stroje z jeho lodě okamžitě začaly napadat nejbližší lodě, které se k nim přibližovaly.

Stroje Noxů ale byly vybaveny štíty a jejich transportní lodě vybavené drony Noxů, ale překvapivě tyto zbraně dokonce ani štíty použity nebyly.
Doprovodná plavidla se okamžitě vrhla na kluzáky Jaffů k jejich likvidaci používaly výhradně energetické impulsy, které nebylo takřka vůbec vidět. Každý impuls se pohyboval ve spirále a šel vidět jen za jistých okolností.
To, že nešel vidět, ale ovšem nikterak nemělo vliv na jeho smrtící účinky.
Každý impuls byl sám o sobě velmi smrtící. Zasažený kluzák okamžitě explodoval na přetížení energetických jednotek.
Ovšem účinnost zbraně byla omezena schopností pilotů. Paprsek nešel nikterak zaměřit. Na trupu jejich stroje nebyla zbraň upevněna rovně, nýbrž šikmo směrem nahoru nad trup stroje, a jako by to nestačilo, tak na každém stroji byl úhel mezi zbraní a trupem jiný. Toto ovšem nebyla konstrukční chyba, ale cílené řešení. Každý stroj měl mimo tohoto paprsku ještě i jiné zbraně, které již měly i dokonalé zaměřování. Noxové měli téměř vždy nejlepší stíhače a dosáhli toho jen díky cvičení v akci právě touto zbraní, kterou bylo téměř nemožné přesně a cíleně zamířit. Jen cvičený pilot dokázal provést takto náročný úkon, při kterém musí pilot sám odhadnut vzdálenost a rychlost obou strojů a přitom i pozice ostatních, aby se nestalo, že při minutí ohrozí vlastní, což samozřejmě má vliv na počet výstřelů a tudíž i na dobu, jakou je pilot vystaven nebezpečí, tudíž musí lépe manévrovat a více pozorovat dění kolem sebe, nikoliv se spoléhat na titěrné obrazovky a ukazatele svého stroje. A tomuto všemu kraloval fakt, že veškeré stroje Noxů měly záměrně vypnuté štíty.
I přes tuto nevýhodu rychle Noxové získaly nadvládu prostoru a stíhači byli nuceni opustit bojiště. Na jejich pronásledování se již ale nikdo nevydal. Všichni je ponechali svému krátkém osudu, který nalezl konec jejich existencí v tomto prostoru již zanedlouho. Stíhači se dostali do rány několika mateřským lodím Noxů. Nikdo nesměl opustit bojiště.

Výsadkové lodě Noxů se bezpečně dostaly až k lodím Jaffů. Ti ale svoje hangáry měli uzavřené. To ovšem Noxe neodradilo, pomocí pár střel okamžitě udělali do hangárových dveří dostatečný otvor na průlet.
Náhlá dekomprese způsobila vysátí velké části strojů a Jaffů, kteří tam drželi hlídku. Lodě Noxů mohly nyní bezpečně vletět na palubu. Jakmile byly všechny lodě na palubě, tak poškozený trup lodě obalil štít generovaný z lodí Noxů.
Okamžitě, jak byl jejich výsadek kompletní, tak započalo dobývání. Až do této fáze vše probíhalo velmi spořádaně, ale jakmile bylo vše dokončeno, tak velitelé výsadků zařvali jakési heslo.
„Furééés!!“
Po tomto heslu, které zaznělo ve starodávném jazyce Noxů, se všichni Noxové jakoby zbláznili.
kód:
 http://www.youtube.com/watch?v=xvXCgJUVtN8&feature=related
Zdánlivě až sebevražedně vtrhli do různých částí lodi. Nepohybovali se jako oddíl válečníků, ale jako smečka zvířat.
Noxové plně využívali své schopnosti. Znenadání mizeli a objevovali se jen o pár metrů dál, nebo dokonce nepřítelovi v zádech.

Každého nepřítele čekala smrt, ale přesto se každý zásah lišil od toho dalšího, jak jen nejvíce mohl. Někteří se řídili taktizováním a nepřítele z dálky pomocí svých schopností odzbrojili tím, že jim nechali zmizet své zbraně a poté se na ně vrhli pěst na pěst. Jiní dokonce po těch, co zabili, brali zbraně a napodobovali jejich taktiku. Ale někteří zašli mnohem dál. Na své schopnosti se naprosto vykašlali.
Hlava nehlava běželi i přes dlouhé chodby vstříc svým nepřátelům, kteří tak měli dost času na to, aby několikrát vystřelili. Noxové se ale ničeho nezalekli, byli velice obratní. Člověk by řekl, že museli znát dopředu trasu výstřelu, jak jinak by mohl Nox přeskočit paprsek z tyčové zbraně, nebo těsně před ním lehnout a jet na podlaze chvíli po břiše? Někteří jedinci dokonce dokázali na krátký okamžik vyskočit na stěny chodby a utíkat po nich, či s různými přemety se mezi nimi odrážet.
Jakmile se tito Noxové dostali ke svému cíli, tak až s uši trhajícím řevem vytáhli odněkud ze svého úboru dlouhý, zahnutý a velmi hubený nůž, se kterým pohotově svou oběť až rituálně podřízli. Ale zatímco se někteří spokojili s obyčejným zaříznutím, tak jiní jaffy velmi ostrým nástrojem doslova jedním tahem rozřízli od kotníku ke krku.
Někteří se dokonce na Jaffu pověsili a svou dýku mu zabodli do srdce, přesně mezi kostmi. Dýka byla natolik ostrá, že bez problémů prorazila i tuhý pancíř, který jaffové nosívají. Poté už se jen překulili přes záda a rychle pospíchali k další oběti.

Tyto masakry probíhaly na všech lodích, ale na jedné se mělo něco změnit.
Kentůrin na své lodi nechal okamžitě odvzdušnit celou loď kromě můstku.
Všichni Noxové, kteří se pokoušeli loď dobýt a vycvičit si tak své smysly a schopnosti, ale též i jaffové, kteří onu loď bránili, během okamžiku začali dopadat na podlahu pro nedostatek kyslíku.

Noxové na svých lodích pomocí senzorů pozorovali, jak si jejich útok vede. Nikdo tudíž nemohl přehlédnout zmizení drtivé většiny známek života téměř ve stejném okamžiku.

Nox, který na začátku všeho dřímal v ruce meč se sám bez jakýchkoliv verbálních projevů odebral do hangáru své lodě a pohotově se s jedním výsadkovým člunem sám vydal přímo na danou loď.

Zatímco na ostatních lodích dál probíhaly boje, tak on přistával na hangárové palubě.
Nox se postavil před dveře svého výsadkového člunu a strčil si to úst jakousi trubici. Poté pevně sevřel svými prsty rukojeť meče a otevřel dveře onoho člunu.

Jak šel po lodi, tak potkával těla jaffů, kteří byli usmrceni různými způsoby. Někteří byli doslova umláceni, někteří měli zlomený vaz a jiní byli zabiti onou dýkou či zbraní jaffů, kterou držel Nox. Ale jak šel dál a dál, tak začal potkávat mrtvá těla Noxů, kteří zemřeli na nedostatek kyslíku. Čím více takovýchto těl bylo, tím více se mu ve tváři zobrazoval výraz šílenství.
Nakonec konečně došel na chodbu, která přímo vedla k můstku.
Volnou rukou si strhl trubici, pomocí které dýchal a zařval.
„Já jsem Esnak a vy jste zbabělci!!“ poté si přiložil opět trubici k ústům, aby se mohl nadechnout a pokračoval. „Přikazuji vám, otevřete dveře, nebo je otevřu já!“ poté opět sevřel trubičku mezi svá ústa.
Ale žádné dveře se neotevíraly. Esnak tedy natáhl svou paži s mečem do vodorovné úrovně směrem ke dveřím a zavřel oči. Netrvalo dlouho a po tiché chodbě se ozval zvuk, který značil povolení zámků dveří.
Ti, co byli na druhé straně nyní museli ovzdušnit celou loď, pokud se sami nechtěli udusit.
Opravdu netrvalo dlouho a po celé lodi byl slyšet sykot proudícího vzduchu.
Esnak znechuceně vyplivnul z úst dýchací trubici.
kód:
 http://www.youtube.com/watch?v=2Y9NMHFr6DI&feature=related
„Vyzývám vás na souboj! Pokud mě porazíte, bude vám umožněn odchod!“ po těchto slovech přiložil meč před svůj obličej a uchopil ho oběma rukama.
Po této výzvě se dveře opravdu plně otevřely, ale místo bojovníků z druhé řady vylétlo několik střel z tyčových zbraní a ze zatů.
Esnak pohotově reagoval a mečem veškeré střely vykryl. Několik okamžiků meč jasně zářil, ale poté se celá záře přenesla do rukojeti odkud přes jeho ruce proudila do celého jeho těla kde postupně začala mizet
„Blázni! Toto je meč mečů!…“
Dříve, než však domluvil, tak se vyřítila další salva střel. I tuto salvu Esnak vykryl, ale místo řečí se rozhodl konat.
Velkou prudkostí udělal výpad mečem do prázdna směrem k můstku. Z meče okamžitě vyšlehl energetický výboj, připomínající blesk, který zasáhl příčku mezi ním a jaffy. Esnak dlouho zbytečně nečekal na další reakce a vyběhl osazenstvu můstku naproti.
Během mžiku byl již na můstku. Překvapení jaffové reagovali útokem pomocí svých tyčových zbraní, ale Esnak vše bezchybně vykrýval. Doslova cítil, jak mu meč radí kdy a jaký výpad má udělat a jeho ruce poslouchaly.
Kentůrin se chopil zatu a několikrát zezadu na Esnaka vystřelil.
Přes Esnakovo krytí mečem prošel jen jeden výstřel, ale výstřel neměl žádný účinek. Zastavil se totiž o velmi těsný štít, který pokrýval jeho pokožku.
Během pár dalších okamžiků na můstku zbyli jen Esnak, Kentůrin a asi pět mrtvých Jaffů.
„Nezabiješ neozbrojeného.“ Prohodil Kentůrin a odhodil svou zbraň. Esnak se jen pousmál.
„Já jsem Nox.“ Jaffa, který to zřejmě nepochopil, se jen pousmál, ale záhy se jeho výraz změnil v zobrazení bolesti.
Esnak totiž Kentůrinovi vrazil svůj dlouhý meč přímo do břicha a velmi pomalými pohyby ho posouval směrem nahoru. Ostří meče krájelo kosti jako by tam vůbec nebyly, a sám Esnak, posílen několika energetickými střelami, něco jako kost vůbec nevnímal.
Když dorazil na úroveň srdce, tak meč velmi prudce vytáhl a dalším rychlým výpadem Kentůrina téměř sťal. Jediné, co drželo jeho hlavu a tělo pohromadě, byla kůže.

Esnak se s výrazem naprostého znechucení podíval do mrtvé tváře Jaffy a poté odešel z můstku.

Na chodbách již bylo mnoho jiných Noxů, kteří odnášeli mrtvé a posléze je připravovali na rituál života.
Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 22

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:41


22



V galaxii Mléčná Dráha
Poté, co Noxové opustili poslední loď Jaffů, se stáhli do ústraní hyperprostoru. A Praví Jaffové již existovali jen ve vzpomínkách…ze všech Jaffů v galaxii nyní zbyli již jen ti poslední, kteří zůstali věrní Zemi.

Mezi tím vším děním se lodě Luciánské Aliance vrátily do svého kotviště a předaly smutnou zprávu o úmrtí jejich vůdce Maseka. Netrvalo dlouho a o jeho post se ucházelo mnoho uchazečů.

Největší zbrojení v celé galaxii ale probíhalo dlouhá léta takřka bez povšimnutí.
Všechny války světa, které kdy modrá planeta zažila, lidstvo adekvátně vyzbrojily a velmi účinně vycvičily. Tyto války též vycvičily i skvělé piloty a stratégy. Teprve nedávno bylo obrovské zbrojení Země postřehnuto i z vesmírných hlubin.
Flotila několika velkých a smrtelných lodí, které byly podporovány patnácti menšími loděmi pod vedením obrovského kolosu, který příhodně získal své jméno po velkém panovníkovi, dobyvateli a krutovládci zemských dějin Xerxovi. Tato silná a smrtelná flotila se spolu s pozemními jednotkami připravovala na velké tažení. Plán dobytí byl zdánlivě jednoduchý a počítal s přesnými informacemi spojenců, kteří měli boje začít a Země dokončit.
Na jedné vybrané planetě se již nacházelo velké množství pozemních jednotek spolu s velkým množstvím všelijaké techniky od džípů přes obrněné transportéry až k lehkým tankům.

Na lodích, které měly zaútočit, se též nacházelo velké množství vojáků a techniky. V nákladových prostorách lodí se dokonce našly i těžké tanky a několik bojových a transportních helikoptér.
Vše se zdálo být připravené. Dokonce i jaffské lodě hlásily plnou připravenost a maximální odhodlání. Mnoho jejich vojáků se dokonce nacházelo na lidských lodích, odkud se měli vylodit do blízkosti brány a jiných klíčových míst.
Čekalo se pouze na rozkaz k úderu.


V galaxii Pegasus
Ford na shromaždišti dával poslední rozkazy a údaje o jeho plánu všem dobrovolným jednotkám.
Nad planetou se pohyboval bezpočet lodí, které převážně patřily Cestovatelům, ale i tak se tam našlo několik lodí, které byly již vyrobeny Aliancí Pegaské galaxie.

V okamžiku, kdy nastala ta ona očekávaná chvíle, se veškeré lodě z orbity přesunuly do hyperprostoru, pozemní jednotky se začaly seřazovat u hvězdné brány a připravovat na průchod skrze červí díru.


Po uplynutí jisté doby Ford aktivoval hvězdnou bránu a následně k ní přistoupilo několik lidí a do utvořené červí díry vhodilo několik neznámých balíčků. Ford několik sekund vyčkával a poté vběhl do brány, jeho stoupenci ho okamžitě následovali.
Když Ford vyšel z brány, tak se mu naskytl pohled na zdevastovanou kontrolní místnost a na těla replikátorů, která bylá silou exploze rozházena po celé kontrolní místnosti.
Všichni, kteří prošli hvězdnou bránou, se okamžitě přesouvali dál od ní, aby mohli další projít. Ale ještě dříve, než mohli všichni projít, se Ford vydal ke dveřím z místnosti. Hluboko v sobě pociťoval nesmírný strach a nejistotu, ale na povrchu nedal vůbec nic znát.
Jeho malá armáda se nyní začala dělit do skupin.
První a podstatně větší skupina následovala dál Forda, ale druhá skupina okamžitě začala zabezpečovat okolí. Lidé, kteří nyní přicházeli bránou, byli nicotně ozbrojeni, ale i pro ně bylo ve Fordově plánu místo. Jejich úkol byl na pohled jednoduchý, ale přitom nesmírně složitý a důležitý, měli se totiž nabourat do poškozených konzolí a informovat všechny o nepřátelském pohybu a pokud možno znesnadňovat nepříteli postup. Jedním z prvních z důležitých úkolů bylo vyřazení, nebo alespoň zpomalení, planetární obrany. Jejich lodě totiž byly na cestě.

Fordova skupina se mezitím posunovala velkým městem čím dál tím blíže ke svému cíli.
Problémy byly ale nevyhnutelné. Už kousek od řídící místnosti narazili na skupinku pěti Asuranů.
Asurané byli ozbrojeni svými klasickými pistolemi, ale Ford a několik lidí v předních řadách měli speciální zbraně na energetické bázi, které získali z velkého skladu, který nedávno objevili.
Asurané vystřelili jako první, ale většina střel zasáhla Forda, který byl oděn ve svém brnění. Ostatní jednoduše minuli. Sám Ford šel na okamžik do kolen, ale téměř okamžitě se narovnal. Ostatní z jeho skupiny mezitím vystřelili na Asurany několik salv ze svých zbraní.
Jejich zbraně měly podobný účinek jako zbraně Asuranů na Forda, jen s tím rozdílem, že jich bylo o mnoho víc. Nakonec je výstřely ze zbraní vyřadily a oni se nečinně sesunuli na podlahu. Poté Fordova skupina pokračovala dál.

Skupina v řídcí místnosti se mezitím snažila dostat do počítačů a pochopit jejich ovládání dříve, než přiletí tolik očekávané lodě.
„Mám to!“ zařval náhle jeden člověk ze skupiny, který se prodíral informacemi. „odpojuji energii z ovládacích křesel.“

Ford tato slova ve své vysílačce poslouchal s velkou radostí. Dokonce i na okamžik zapomněl na vlastní situaci, která byla velmi proměnlivá.
Zrovna se nacházel na chodbě, kde nečekal žádný odpor, ale velmi dobře věděl, že to se může během okamžiků změnit.

Nad planetou se náhle otevřelo několik hyperprostorových oken, ze kterých vylétlo hned několik lodí, které patřily Alianci.
Na lodě se okamžitě zaměřila jediná loď, která byla na orbitě, ale reakce Asuranů byla příliš pomalá. Alianční lodě totiž nabíjely zbraně už v hyperprostoru, aby šetřily čas na jejich náhlý útok.
Štít na asuranské lodi zadržel první vlnu střel a poskytl dostatek času na to, aby mohla sama vystřelit. Sotva se tak stalo, tak její štít selhal a trup se ocitl pod nelítostivou palbou aliančních zbraní. Během okamžiků se celá asuranská loď proměnila v ohnivou kouli.
Alianční lodě se následně začaly rozmisťovat nad planetou a díky přeposlaným souřadnicím začaly s přesnou palbou na veškeré ovládací prvky, které mohly odpálit vlnu dronů jejich směrem. Palba ale též směřovala i na energetické uzly. Vedlejší a vítaný, ale i nežádoucí vedlejší efekt tohoto bombardování, byl, že veškeré lodě, které se nacházely na planetě, byly odříznuté, zablokované na svých místech a to jen díky střechám či jiným upevňovacím mechanismům, které držely lodě a původně je i měly chránit.
Vše šlo zatím podle těch nejoptimističtějších plánů. Fordova skupina se stále víc a víc blížila ke svému cíli a díky bombardování z orbity se i zvyšovaly šance na jejich úspěch. Jen výjimečně narazili na středně početné skupiny replikátorů, kteří se jim jejich úmysly snažili všemocně překazit, ale lidé, odmalička velmi tvrdohlavá rasa, dál postupovali. Byli ochotni pro sen, který snil Ford už mnoho let, i zemřít, jen aby se mu odvděčili.
Bombardování z orbity se po zničení všech primární cílů zaměřilo na cíle sekundární, tedy na „civilní“ cíle. Jako první mělo být zničeno vše, kolem čeho musel Ford se svými lidmi projít, ale tak, aby mohl projít. Pro střelmistry na lodích to byl těžký úkol. Bombardovali totiž místa, která byla v těsné blízkosti vlastních lidí.

Na planetě díky nečekanému útoku z orbity zavládl naprostý chaos. Asurané, kteří již byli na cestě k Fordovi v plné síle, byli doslova rozprášeni palbou z lodí. Buď jim ona palba jen zamezila cestu, nebo se do nich přímo opřela.

Zatímco se Ford probíjel ke svému cíli, tak v řídící místnosti též zavládly boje. Skupina v řídící místnosti ale nebyla tak dobře vyzbrojená a replikátoři měli jak palebnou, tak početní převahu. Několik lidí proto podminovalo veškeré ovládací panely, zatímco další bojovali o čas…byl nejvyšší čas na stáhnutí se skrze bránu a odpálení ovládacích panelů, když se hvězdná brána aktivovala zvenčí.
Lidé byli v pasti a jakoby to nestačilo, tak se na orbitě planety zformovalo mnoho hyperprostorových oken.
Zatímco brána byla aktivní, tak se nad orbitou objevilo několik desítek Asuranských lodí, které se vrátily ze svého průzkumu. Lodě chvíli monitorovaly situaci a posléze započaly svou palbu na lodě Aliance. Ty se ale rozprchly do hyperprostorových oken. Již se zdálo, že je po boji, ale opak byl pravdou.
Lodě Aliance se během okamžiku objevily za asuranskými loděmi a soustředěnou palbou se daly do likvidace jedné lodi po druhé. Vždy, když se k nějaké lodi přiblížily drony, tak skočila do hyperprostoru a objevila se někde jinde. Při troše štěstí zavírající se okno smetlo i několik dronů. Ale ani s touto taktikou se alianční jednotky nevyhnuly ztrátám. Dosud byly největší ztráty na planetě, ale nyní je ztráty ve vesmíru předčily.

Ford na planetě stále postupoval, i když jeho skupinka byla značně prořídlá, ale pokračoval. Stejně tak i Asurané, jak jeho směrem, tak směrem k řídící místnosti.
Lidé v řídící místnosti uvažovali o tom, že se vzdají. K samotnému činu již neměli příliš daleko, když vtom se slova ujala aktivní brána.
Nejdříve se objevily kruhy jako na vodní hladině a poté skrze ní začali procházet lidé, kteří okamžitě začali pálit na Asuranské jednotky.
Lidé, kteří byli na planetě už od začátku, nevěřili vlastním očím, když jeden z příchozích vykřikl jejich směrem.
„Rada změnila svůj názor!“ a dál se věnoval boji.
V následujících okamžicích se strhnul krutý boj o řídící místnost. V tomto boji se nikdo nevyhnul ani ručním soubojům, které logicky vždy vyhrávali replikátoři, ale díky silné palbě a stále příchozím jednotkám byli Asurané donuceni k vlastnímu ústupu, na domácí půdě.
Po opětovném zabezpečení a podminování řídící místnosti a přístupů do ní se opět trhlo několik lidí, kteří se klusem vydali za Fordem v naději, že jej dostihnou.

Na orbitě zatím Asuranské lodě pomalu ale jistě likvidovaly lodě Aliance bez větších ztrát na své straně. Již bylo rozhodnuto, Alianční lodě byly odsouzeny ke zkáze. Jednotliví kapitáni dokonce začali přemýšlet i o ústupu z bojiště, ale dříve, než kdokoliv stačil myšlenku převést do činů, tak se z hyperprostoru vynořily další Alianční lodě, ale nikoliv několik lodí, ale veškerá flotila Aliance.
Karta se otočila. Nyní začali prohrávat Asurané.
Aurora v čele flotily vypálila jako první, čímž na sebe strhla největší pozornost a proto byla nucena se dočasně přemístit do hyperprostoru.
Ostatní lodě Aliance nadále používaly již zaběhnutou taktiku náhodných hyperprostorových skoků, přičemž lodě, které skočily blízko planety, vypustily jakési výsadkové letouny, které si to zamířily k dokům, ke kterým měl namířeno i Ford a jeho skupina.

Ford se svou skupinou ale uvízl v bezvýchodné situaci. Přímo v jeho cestě se usídlilo několik Asuranů, kteří je očekávali. To se ovšem neobešlo bez přestřelky, která přinesla mnoho ztrát a to převážně na Fordově straně. Nejhorší na tom pro Forda byla skutečnost, že byl již kousek od cíle a jeho vlastní řady slábly, zatímco řady nepřátel byly čím dál tím větší. Sám dobře věděl, že je to jen otázka času, než je nepřítel obklíčí a dočista eliminuje.
Ford si letmo prohlédl tváře těch nejbližších. Zhluboka se nadechl a ve vlastním přesvětlení vydal svůj poslední rozkaz.
„PALTE!!“
Palba z jejich strany se z dávkované palby změnila na zběsilou palbu, ve které nemá nikdo co ztratit a může jen získat.
Po chvíli byli ale všichni překvapeni. Zpoza jejich zad se ozvala téže střelba směřující na Asurany. Druhá skupina je dohnala.
„Pane,“ začal vedoucí druhé skupiny směrem na Forda, když se k němu dostatečně přiblížil.
Ford se na něj nevěřícně podíval.
„Co tu děláte?!“ zařval Ford v hluku vybuchujících granátů.
„Rada změnila názor. Přišli jsme vám pomoci.“
„Co? A máte snad nějaký nápad jak z tohohle ven?“ zeptal se Ford, ale už nečekal na odpověď a začal se dál věnovat palbě ze své zbraně.
Velitel druhé skupiny ho palbou podpořil a přitom mu s úsměvem odpověděl.
„Ano pane! Jednoduše je obklíčit.“ Ford to raději nekomentoval, protože si nebyl zdaleka jist, jestli slyšel dobře a pokud ano, tak kdo z nich je větší blázen. Ale k jeho vlastnímu velkému překvapení se do zad Asuranů opřela další palebná linie. Byli to vojáci, kteří se předtím vylodili v nedalekých docích.
Asurané, i když byli stále v početní převaze, díky nečekanému útoku do zad ztratili rozvážnost a jejich doposud klidná a soustředěná palba se změnila na učebnicovou lekci chaosu. Asurané, kteří byli paradoxně zatlačováni, se začali shromažďovat do jednoho místa. Velitel druhé jednotky dal okamžitě signál flotile.
Aurora, která byla nejblíže k planetě, okamžitě zaměřila danou pozici a seslala oním směrem pětici dronů a další desítku na místa odkud se blížili další Asurané a sama se dál plně věnovala pomalu utichajícímu, ale stále krutému boji na orbitě planety.
Jakmile byli Asurané na daném místě eliminováni, tak se lidé okamžitě vydali směrem k dokům.
Přestože byly v porovnání s ostatními doky na planetě jen malé a téměř i zanedbatelné, tak jejich maximální kapacita byla až šest velkých lodí.
Doky již byly jednou vyčištěné výsadkovým týmem, ale i přesto lidé opětovně pro vlastní bezpečí zabezpečili požadované prostory.
V docích se nacházely čtyři lodě třídy Aurora a jedna loď doposud neznámé třídy (Asuranský křižník).
Lidé se prioritně rozdělili do lodí třídy Aurora, ale i tak měli málo lidí, proto si zažádali o další podporu, která přišla téměř okamžitě. S touto podporou bylo i dost lidí na obsazení poslední lodě.
Ve všech výsadkových týmech byli převážně lidé, kteří měli nějaké zkušenosti s antickými technologiemi a měli tudíž největší šanci na to, aby lodě dostali do vzduchu. Jejich výhodou bylo i to, že Asurané nedisponovali antickým genem a tudíž veškeré technologie, které měli, byli bez této pojistky, čímž ještě víc lidem usnadnili krádež veškerých lodí.
Ale i přes to všechno byl stále problém s pootevřenou střechou, která nešla pro nedostatek energie nikterak otevřít. Ale Ford neztrácel hlavu, tuhle část měl totiž naplánovanou. Jediné, co zbývalo, bylo provést jeho plán a modlit se.
Všech pět lodí nahodilo okamžitě svoje štíty, které posílily přesměrováním energie a následně nahodily svoje motory.
Ford na palubě jedné z Auror vydal rozkaz k palbě na vrata, která je omezovala ve volném pohybu. Z jeho lodě vylétlo hned několik dronů, které příslušná vrata zničily na co nejmenší kousíčky, aby lodě pod nimi nebyly zasypány hromadou velkých kusů, které by mohly i přes přítomnost štítů některak ohrozit loď.
Jakmile byly lodě volné, tak se okamžitě celá pětice lodí vznesla na orbitu, kde stále ještě probíhal boj s posledními loděmi Asuranů. Velitelé lodí neváhali ani vteřinu a vydali rozkaz k palbě na nepřátelské lodě.
Během pár okamžiků bylo po bitvě, již zbývala jen jedna věc.
Veškeré lodě Aliance se stočily směrem k planetě a zahájily devastující palbu. Jejich cílem bylo totální vyhlazení Asuranů, ale s tím, že to musí udělat lépe, než před lety Antikové.
Bombardování Aliance mělo dvě etapy. V první etapě se mělo zničit vše, co se dalo, tak aby Asurané nemohli nikterak reagovat, zatímco druhá etapa se skládala z úkladného bombardování každého kousku. A to i neobydleních prostor. Vše muselo být vybombardováno. Nikdo…nic nesmělo přežít!


Kdesi v prázdném prostoru
Kdesi na hranicích lidmi známého prostoru se aktivovala jedna z miliard sond, jen jedna, která přežila. Poslední posel neděje, ale i zkáza v jednom.
Aktivovaná sonda okamžitě vyslala unikátní signál, který oznamoval možný začátek nevyhnutelného. Strašlivé zkázy, utrpení, krve a smrti, ale též i zrod něčeho nového. Jeden z nejsledovanějších koloběhů se chýlil ke svému pravděpodobnému konci.
Největší naděje končí a vezme sebou většinu toho, co stvořila, aby udělala místo pro nové. Ale zatím, co všude končí někdy nějaký koloběh, ať života a smrti, stvoření a zániku, či celých planet, galaxií nebo dokonce koloběh celého vesmíru, tak tento je jedinečný. A to pro tři velké rasy, které byly, jsou a vždy budou součástí onoho koloběhu.
Ten, kdo zachytí signál ze sondy, bude pozorovat a možná i zasáhne do věcí přítomných a budoucích.
Začátek konce začíná tímto okamžikem!


Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty díl 23

Příspěvek  Dragon 28.11.09 18:42


23


V galaxii Mléčná Dráha
IOA se konečně rozhodla. Spojené armády Zemské za doprovodu Jaffů se vydávají na svůj první opravdový boj mimo vlastní planetu.
Jako první z prostoru sluneční soustavy do hyperprostoru zamířili Jaffové s velmi jednoduchým úkolem…rozhodit obrannou linii Ori. Jejich vpád na budoucí bitevní pole musí působit chaoticky. Jen tak můžou rozhodit pevné linie jejich křižníků.

Hodnou chvíli po Jaffech do hyperprostoru zamířily veškeré dostupné lodě Země. Nedlouho potom z hyperprostoru poblíž Chulaku, přímo za zády lodí Ori, vystoupilo na dvacet lodí třídy Hatak a třicet lodí třídy Al‘kesh.
Lodě Jaffů okamžitě zahájily bombardování planety na místech, kde se shromažďovaly síly Ori. Smrtonosnému bombardování se nevyhnula ani jedna z lodí Ori, která se nacházela na planetě. Díky momentu překvapení byla jedna loď zničena dříve, než převor na palubě stačil aktivovat štíty.
Lodě Ori ve vesmíru ale nezahálely a okamžitě spustily svou palbu. Všech dvacet lodí Ori, mezi kterými byla i pětice lodí nové třídy, okamžitě zahájilo palbu na nejsilnější lodě ze všech zbraní, které měly nepřítele v palebné linii. Lodě se též začaly natáčet, aby se do palebného úhlu dostaly i jejich hlavní zbraně. To ale neplatilo pro lodě nové třídy, které měly hned pět hlavních děl. Tato děla již byla zaměřena na nepřátelská plavidla. Během následujících okamžiků z lodí Ori vyšly smrtící žluté paprsky, které si to neomylně směřovaly na lodě Jaffů. Hlavními zbraněmi byl zasažen každý Hatak, ale jen několik se jich změnilo v ohnivou kouli. Ostatní okamžitě ustupovaly do hyperprostoru.

Lodě Ori i přes Jaffský ústup stále setrvávaly ve svých pozicích čelem k planetě a zády k okolnímu vesmíru.
V okamžiku, kdy zmizela poslední loď Jaffů, se objevily lodě lidí. Jako první vlajková loď Xerxes, a za ní hned Apollo, Odyssea, Deadalus, Freedom, Independence a Konfucius. Za těmito loděmi následovalo ještě dalších patnáct lodí třídy Prométheus.
Všechny lodě okamžitě využily toho, že nepřítel se nacházel zády k nim a spustily palbu ze všeho, co měly na palubě, ať z primárních či sekundárních zbraní a dokonce i ze zbraní, které byly určeny převážně na obranu lodí.

Lidské lodě se během palby nadále přibližovaly, aby se dostaly na plný dostřel všech zbraní a minimalizovaly rozptyl.
Lodě Ori postupovaly stejně jako lidé a jako by to nestačilo, tak z povrchu planety začaly vzlétávat další dvě lodě a desítky stíhačů. Během několika okamžiků začaly lidské štíty na některých lodích selhávat a to převážně na Bc-303, které ke vší hrůze převážely pozemní jednotky, které měly být transportovány co nejdříve na planetu. Ostatní lodě i přes vlastní ohrožení všelijak kryly tyto nejslabší lodě, ale to se neobešlo beze ztrát.
Odyssea, která vletěla do cesty hned šestici paprskům, aby zachránila nespočet životů, okamžitě explodovala. Síla exploze její trosky vrhla všemi směry. Oslabené paprsky na štíty zachráněných lodí poté už měly jen minimální dopad.

Zatímco na orbitě probíhaly kruté boje, tak se na planetě podle plánu aktivovala hvězdná brána a z ní začaly vycházet postupně první pozemní jednotky spolu s lehkou technikou, která byla schopná projít skrze bránu.
U samotné brány se díky bombardování Jaffů z orbity nenacházely žádné jednotky Ori.
Pozemšťané se okamžitě dali do budování kulometných hnízd . Bránou ovšem stále procházely pozvolna další jednotky, které se postupně začaly vydávat do hustých lesů.
Několik desítek metrů od brány ovšem pozemní jednotky pozemšťanů narazily na jednu přeživší hlídku Ori, která okamžitě začala palbou krýt svůj vlastní ústup, aby mohla kontakt s nepřítelem nahlásit.
Z následující přestřelky skutečně unikl jeden příslušník Ori, kterého jeho spolubojovníci kryli. Všem již bylo jasné, že jejich doposud klidná invaze končí a brzy započnou opravdové boje.
Opravdu trvalo jen několik okamžiků a lesy Chulaku se hned z několika stran začaly „valit“ tóny Jaffských rohů.
Pozemské jednotky na hrozbu útoku z více stran reagovaly okamžitým přeskupením a utvořením jakési formace, ve které si všech více než dvě stě vojáků krylo záda. Všichni moc dobře věděli, že další jednotky jsou od nich vzdáleny několik minut.. Velitel jednotky, který se nalézal uprostřed této formace, okamžitě nechal zavolat vysílačkou posily a sám se začal připravovat na blížící se útok.
Jednotliví vojáci by i přísahali, že už cítili dech svých nepřátel, když se v dáli ozvalo několik tlumených výbuchů a nepřetržitá střelba pozemských zbraní.
Když střelba utichla, všem bylo jasné, že ať už to byl kdokoliv, tak podlehl. Klidu nikomu nepřidala ani skutečnost, že utichly veškeré zvuky, které vydával jejich blížící se nepřítel. Během okamžiku ale měli všichni jasno. Nad jejich hlavou totiž přelétla trojice Ori stíhačů, která započala s okamžitým ostřelováním jejich pozice.
Vojáci se kryli za vším, co jim prostředí nabízelo, přičemž opětovali palbu, ale jejich střely kvůli štítům nezpůsobovaly žádné poškození. Během okamžiků bylo opět po boji a stíhačky Ori se vydaly hledat další skupinu.

U hvězdné brány se lidé mezitím opevnili pomocí pytlů s pískem a těžkých kulometů. Na obou stranách brány se dokonce nacházely i dva protiletadlové flaky, které byly teprve montovány dohromady. Ale největší překvapení pro jednotky Ori měl být malý přenosný štít, který před pár dny opustil oblast 51. Jeho výdrž proti útoku z orbity byla zanedbatelná, ale pro pozemní jednotky byl již téměř neprostupný.
Hvězdná brána se ale také nezastavila. Každých třicet minut byla deaktivovaná a ihned aktivovaná znovu. Neustále skrze ní procházeli vojáci nebo nějaká technika dle pořadí, tak jak bylo určeno před útokem.


Na orbitě zatím byly ničeny další pozemské lodě, ale ztráty nebyly jen na straně lidí ze Země, Ori již ztratili téměř polovinu lodí a to převážně díky vlajkové lodi lidí, která vydržela nesrovnatelně více zásahů a svojí palebnou silou převyšovala naprosto všechny lodě v držení pozemšťanů.
Zbylé lodě Ori se ale držely poblíž lodí nové třídy, které svou výdrží a silou naprosto dominovaly dění nad planetou. Navíc Ori naprosto znemožňovali poskytnout lidem alespoň leteckou podporu. Každý stíhač, který by byl lidmi vyslán, by byl zničen dříve, než by vstoupil do atmosféry. Stejný problém byl i s loděmi BC-303, které nebyly určeny pro boj, ale pro hromadnou přepravu jednotek a techniky s jasným úkolem - vpadnout nepříteli do zad, ale lodě Ori je nepouštěly na dosah transportní technologie a za každý pokus o přiblížení lidé zaplatili tu nejvyšší cenu.

Admirál lidské hvězdné flotily, Meg Loungen, který se na celý ten masakr již nemohl dívat, se rozhodl k dalšímu kroku.
„Pilote! Vezměte nás k nejbližší nové lodi Ori.“ Na to okamžitě reagoval admirálův pobočník.
„Pane, to nemůžou naše štíty vydržet….“ Admirál ho probodl svým pohledem a okamžitě reagoval.
„Pokud se nemýlím, tak štíty této lodi jsou takřka nepřemožitelné.“
„Za normálních okolností ano, jsme totiž vybaveni hyhoklomickým vyvažovacím doplňkem pro generátor štítů, který vyvažuje hodnotu a energii štítů, takže pokud na nás střely budou dopadat jednotlivě minimálně s půlminutovými rozestupy, tak štíty za několik hodin neklesnou pod 30%, ale pokud vletíme mezi výstřely, tak se šance na úspěšné fungování onoho doplňku rapidně snižují a ve výsledku budeme mít stejný štít jako základní generátor štítů pro BC-304.“
Admirál nevěřícně zavrtěl hlavou.
„Pilote. Vezměte nás k té lodi a udělejte nám tu radost a snažte se manévrovat.“
Pilot na znamení přijetí rozkazu kývnul hlavou a začal loď směřovat přímo mezi veškeré lodě Ori, kde se nacházely ony nové lodě a tudíž i jejich cíl.
Admirál se podíval na svého pobočníka a potichu prohodil: „Někoho mi připomínáte.“
Pobočník se usmál a přistoupil blíže k admirálovi.
„Myslíte plukovníka Carterovou?... Popravdě to byla její řeč z představování, na kterém jste vy osobně nebyl a poslal tam mě.“ Admirál se pousmál a potichu spíše sám pro sebe řekl: „A udělal jsem dobře.“

Zatímco ostatní lodě bojovaly o linii, tak se Xerxes neustále blížil ke svému cíli.
„Pane, mohu mluvit otevřeně?“ Admirál se ohlédl a spatřil za sebou důstojníka, u kterého si nemohl vzpomenout na zařazení Po chvíli přemýšlení na znamení souhlasu kývnul.
„Pane, tohle je naprosto šílený nápad, jestli to přežijeme, tak byste měl navštívit psychiatra, pane“ Admirál dotyčného probodl svým pohledem a opět přemýšlel.
„To mi říkáte jako lodní psychiatr?“ zeptal se admirál, který se rozpomenul.
„Ano pane!“ odpověděl pohotově dotázaný.
„Jestli to přežijeme, tak si u vás dá sezení celá posádka, mě nevyjímaje, to vám slibuji…a teď si dejte odchod!“ rozkázal admirál a začal se opět věnovat celé situaci.

„Pane, podle těchto údajů, se na nás právě zaměřily veškeré lodě Ori……zahájily palbu!“ zavolal přes celý můstek důstojník pro obsluhu senzorů.
„Palte na cíl všemi zbraněmi hned jak budeme v dostřelu, nechci ani jeden výstřel mimo náš cíl!“ rozkázal admirál.

Pilot provedl ještě několik pokusů o manévrování ale i přesto byl Xerxes zasažen většinou Ori střel.
Xerxes během sekund začal s palbou na vybraný cíl všemi bateriemi, které měl na palubě. Pilot Xerxa se ale neustále blížil k nepřátelské lodi, zatímco obsluhy baterií pálily vším, čím mohly, dokonce i zbraně, které byly umístěny u hangárů, aby kryly přistávající stíhače, se zaměřovaly na nepřátelskou loď.
Nepřítel ale stál téměř nehybně a spolu s ostatními loděmi pálil po Xerxovi.
Xerxes udělal velmi blízký přelet nad štíty svého cíle a okamžitě se vracel zpátky ke svým lodím.
„Energie štítů na 50 procentech, nepřátelská loď bez zjevného poškození.“ hlásil pobočník admirála.


V neznámé Galaxii
Na jednom z mnoha přístrojů a panelů v jakési prázdné a tmavé místnosti se jasně rozblikalo jakési světlo a pod ním se rozzářil nápis v neznámém písmu.
Vše v místnosti bylo gigantické, jako by ono místo patřilo samotným obrům mezi obry. Během několika okamžiků se do místnosti otevřely jakési dveře a místnost se zalila světlem. Dveře se zavřely stejně náhle, jako se otevřely.
Na jednom z panelů, který byl osvětlen blikajícím světlem, se bez jakéhokoliv zjevného působení pohnulo několik prvků jako tlačítka a různé páky. Poté světlo přestalo blikat a nápis se rozjasnil ještě více. Poté se opět otevřely a následně uzavřely dveře, během čehož se místnost na chvíli opět zalila světlem.
Jen několik málo chvil potom se opět otevřely ty samé dveře, ale tentokrát místnost nezalilo žádné světlo. Ve dveřích stály dvě obrovské postavy, ze kterých šel vidět jen hrubý obrys, který se překrýval.
Obě dvě neznámé postavy vstoupily do místnosti a dveře se opět uzavřely. Místnost byla opět osvětlovaná jen nápisem.
Postavy se přiblížily k nápisu, chvíli mlčky postávaly až nakonec jedna z nich zahájila verbální komunikaci. Následující hovor probíhal ve stejném jazyce jako byl onen nápis. I přes nedostatek světla bylo poznat, že jedna z těch postav musí být jakýsi velitel, protože hlas druhé postavy obsahoval jakýsi respekt. Jakmile hovor skončily, tak se obě postavy rozešly.
Nedlouho po této rozmluvě z téže planety vzlétla loď gigantických rozměrů. Loď byla samý výběžek, oblouk a křivka. Pravý úhel by na něm oko hledalo marně, loď spíše připomínala jakýsi předmět, který vznikl nerovnoměrným kupením materiálu.
Když se loď vzdálila od planety, tak aktivovala jakýsi mezihvězdný pohon. Po jeho aktivaci se před lodí objevila tajemná záře, která velmi připomínala vesmírnou bouřku v plné síle. Loď do této zářící bouře pomalu vletěla a poté zmizela a bouře spolu s ní.


V galaxii Mléčná Dráha
Boj o Chulak neměl konců. Když se lidem podařilo konečně zničit další lodě Ori, takže se v temnotě vesmíru, kde se odehrávaly boje, objevila jiskra naděje na vítězství, tak veškerá naděje uhasla v momentě, kdy Ori obdrželi další posily.
Navíc pětice lodí nové generace, které měli Ori ve svém středu, byla o mnoho odolnější a takřka nezničitelná. Po posledním pokusu o přímý útok na ně, který vykonal Xerxes, se žádný velitel lodě neodhodlal k opakování akce, asgardské paprsky na ně nepůsobily stejně tak jako další zbraně, které se doposud účastnily bitvy na straně lidí. Lidé byli opět na začátku a už i téměř bez lodí. Z patnácti lodí třídy Prometheus úspěšně provedlo výsadek jen pět lodí, ostatní se musely na planetu nouzově evakuovat, nebo byly úplně zničeny. Zbyly již jen dvě lodě této třídy, které braly na svou palubu ty, kteří byli nuceni se evakuovat a poskytovaly jen minimální podporu.
Též byly zničeny lodě Konfucius, Freedom a Apollo. Ostatní lodě byly méně nebo více poškozené.
Již bylo jasné, že se musí stáhnout nebo ani ti zbývající lodě nedožijí dalšího úsvitu, ale žádnému veliteli lodě či členu posádky se nechtělo opustit bojiště, jelikož by to znamenalo smrt všech na planetě a to si nikdo nechtěl vzít na svědomí.



V galaxii Pegasus
Poté, co byla Asuranská planeta zničena a vybombardována, mezi loděmi propukla živá diskuze.
Všichni děkovali všem za pomoc, ale zároveň i nadávali, že do bitvy zatáhli i doposud jedinou loď třídy Aurora, kterou Aliance disponovala. To ani sám Ford nechtěl podniknout, protože moc dobře věděl, že její ztráta by byla nevyčíslitelná a dal to samozřejmě okamžitě najevo, ale přitom nezapomněl poděkovat za pomoc. Po pár minutách dohadování, jaké lodě si může Ford vzít, se celá flotila rozdělila na dvě části.
Ta větší část odletěla jedním směrem hlouběji do galaxie Pegasus, druhá část, kterou tvořily jen tři lodě třídy Aurora s posádkou dobrovolníků, si to zamířila okamžitě do Mléčné Dráhy a to plnou rychlostí


V galaxii Mléčná dráha
Všichni, kteří se účastnily bitvy nad planetou Chulak se postupně smiřovali s nadcházející smrtí, když obdrželi nouzové volání ze Země. Nikdo více neváhal a okamžitě veškeré lodě zamířily k Zemi….Blaho všech je nad blaho skupiny.
Lodě Ori je až na dvě následovaly.´
Lidé na planetě byli okázáni na vlastní dovednosti a štěstí.


Kdesi jinde v galaxii
Ve volném, ale přesto jinak rušném prostoru, se znenadání objevila tajemná záře, která vypadala jako vesmírná bouřka z které pomalu „vyplouval“ obří kolos.
Celou tuto scenérii pozorovala právě prolétající zásobovací flotila Tok’rů s doprovodem. Jednalo se o dvě mateřské lodě, několik Hataků a mnoho Alkeshů a nákladních lodí s jakýmisi přívěsy.
Neznámá loď se pomalu soukala z oslepující záře, kromě toho nejevila žádné jiné známky aktivity. Během několika okamžiků loď kompletně opustila neznámou záři a ta zmizela. Poté se z neznámé lodě doslova odloupl jeden kus o velikosti mateřské lodě Tok‘rů a sám si to zamířil do hyperprostoru. Sama loď setrvala na místě bez aktivity.
Loďě Tok‘rů se daly velmi pomalu na vlastní ústup, aby oznámily ostatním, co viděly. Naštěstí již byly jen pár minut od svého cíle.


V oblasti Země
Nad planetou se z hyperprostoru vynořily zbídačené lodě, tehdejší chlouba Zemské flotily.
Nedlouho poté se z hyperprostoru vynořily i lodě Ori. Všechny přítomné lodě, ať lidské, nebo Jaffů se daly do zuřivé palby. Nedlouho poté se přidal i právě dokončovaný obranný systém, který nyní již měl své pevné základny na několika planetách či měsících sluneční soustavy.
Lodě Ori se ocitly pod nepříjemným tlakem a okamžitě volily ústup.
Admirál flotily si okamžitě, stejně jako všichni kapitáni lodí, žádal důvod, proč byl spuštěn nouzový poplach, ale vysvětlení, které dostal, bylo na něj už moc…
K zemi se blížila celá Wraithská flotila.

Do plných příprav, do kterých patřilo i stahování veškerých týmu a vůbec vojáků z ostatních planet včetně Chulaku, kde se nacházelo již jen čtyřicet procent „výsadku“, ale ne všichni měli to štěstí a nacházeli se u brány. U té se nenacházela ani pětina těch, co přežili. Do toho všeho vletěla nákladní loď patřící Tok‘rům přímo do středu testovací palebné zóny obranných satelitů, veškerá palba byla okamžitě zastavena a střely, které byly již na cestě loď minuly jen tak tak.
Ihned, jak se posádka nákladní lodi vzpamatovala, tak zahájila vysílání. Jednalo se o jeden celiství soubor, ihned po odeslání loď opět odletěla.
Jednalo se o video zprávu.
Zprávu obdrželo pouze SGC. Na obrazovkách se objevila tvář, kterou dosud neznali.
„Naše ctihodná Rada rozhodla, že plníte své závazky, a proto vás prosíme o pomoc. Naše flotila cestou domů narazila na neznámou loď, která je jen pár minut od našeho nového domovského světa.“ obraz se náhle změnil na záznam z jejich lodí, kde je i ona loď.
Generál Landry se pousmál a okamžitě rozkázal, aby zprávu vypnuli, přičemž si ještě něco říkal o bláznech. Poté se odebral do své kanceláře, kde ho již čekal Daniel.
„Doktore?“ Prohodil zaraženě generál, když spatřil Daniela.
Daniel neztrácel čas a okamžitě reagoval.
„Vím, jak zastavit Wraithy.“
Generál šel najisto ke svému stolu a ještě cestou utrousil.
„To my víme taky.“ Generál si sedl a pokračoval. „Mají na palubách naše výbušniny.“
„Ale to bylo ještě předtím, než proběhla velká bitva mezi nimi a Ori.“ prohodil Daniel a doslova hodil jakousi knížku na generálův stůl. Okamžitě knížku otevřel na dané straně, následně knížku otočil směrem ke generálovi a ukázal na jedno jediné slovo „Kamelot“.
Generál se na Daniela dlouze podíval a očekával Danielovu řeč, kterou si jistě připravoval, ale místo, aby Daniel započal, tak do místnosti vešel Mitchell a ostatní z jeho týmu.
„Pane? Co Tok‘rové chtěli?“
„Chtěli, abychom jim pomohli s nějakou lodí.“ prohodil jakoby nic generál.
„Jsme jim potřební jen, když něco od nás potřebují.“ dodal ještě generál a přitom si za svým stolem stoupnul a následně se o něj opřel.
„Vskutku“ Dodal Teal‘c.
„Ale teď by mě zajímalo, na co jste doktore přišel.“ oznámil generál a mírně se naklonil přes svůj stůl. V místnosti bylo okamžitě ticho.
„Podle všeho, co víme, Merlin, Artuš a jeho sestra Morgan byli Antici a právě Kamelot bylo tehdejší centrum veškerého dění, dokud nezmizel a proto věřím, že když ho najdeme, tak tam bude něco, co nám pomůže. Navíc vím, kde by mohl být.
„Ale?“ zeptal se krátce generál.
„Budeme potřebovat Andůril a pravděpodobně i O’Neilla
Generál jim dal gestikulací najevo, aby odešli. Poté, co se za nimi uzavřely dveře, tak zvedl svůj červený telefon.


V galaxii Ori
Celá galaxie byla na nohou. Termofilovo tažení nahlodalo víru každého věřícího v Ori, ale na druhou stranu to, co předvedla Adria byl jasný důkaz její moci. Její vliv stále sílil i bez její přímé přítomnosti. Lidé se dál drželi rozkazů, které měli.
Stavěli lodě s ještě větší vervou a každý, kdo mohl, se přidával ke křižákům. Jejich svatá válka se blížila ke svému vrcholu.


V galaxii Ida
Asgardské impérium bylo již na úrovni, které dosahovalo před mnoha lety. Již byla osídlena celá galaxie, jejich flotila již nebyla úzce specializovaná, byla schopna se postavit všem, kteří by chtěli klást odpor.
Asgardi navíc již byli rozhodnuti bránit své spojence podle posvátných pravidel Velkého společenství, mezi které patřila i věta: „Válka jednoho je válkou všech.“
Třicítka těch nejlepších lodí již byla na cestě do Mléčné dráhy, aby splatila dluh Asgardů vůči celé galaxii.
Kovový mor, jak někteří Asgardé začali nazývat Replikátory, musí být za každou cenu zastaven


V galaxii Pegasus
Lodě Aliance, které opustily prostor Asuru, již byly opět mimo bojový stav, nacházely se totiž nad orbitami mnoha planet, které již patřily k Alianci a uspokojovaly se i přes své ztráty dobře odvedenou prací, ale co netušily bylo to, že jejich takzvaná dobře odvedená práce je jednoho dne dostihne a nakopne do jejich nic netušících zadků.

Nad orbitou Asuru se nacházelo mnoho trosek, některé velké, jiné menší. Mezi troskami poletovaly ať už části nebo i celky již nečinných Asuranů,, které při pádu do atmosféry čekal stejný osud jako většinu vesmírného odpadu. Každý nanit okamžitě žárem zanikl.
Planeta též nebyla hodna života. Veškeré vodní toky se změnily v lávové řečiště. Velká města byla zničena na prach, který se nepřetržitě šířil do atmosféry.
Větry na planetě sílily. Prach, který již obklopoval téměř celou planetu, zamezoval slunečnímu záření dopadat na povrch. Díky tomu se planeta ochlazovala, nicméně na místech, kde byly prachové vrstvy slabé, nebo dokonce nebyly žádné, sluneční žár měnil krajinu na ohnivou výheň.


V galaxii Mléčná Dráha
V Salisbury uprostřed zelené louky se náhle objevilo transportní světlo. Jeho záře schovávala celý tým SG-1 s O‘Neillem, který ve svých rukách držel Velký meč. Kousek od nich se objevila asi dvacetičlenná skupina mariňáků.
„Danieli?“ zeptal se Jack, ale ten jen ukázal směrem dál od blízkého města.
Ušli asi sto metrů, když meč v Jackových rukách zavibroval a před nimi se objevily mnoha metrové městské hradby.
Nikdo z přítomných nevěřil vlastním očím. Navíc náhlé zjevení města začalo přitahovat lidi z okolí.
„Myslím, že budeme potřebovat víc lidí.“ Prohodil Jack a udělal několik kroků vzad.
„Ty hradby mají nejmíň dvacet metrů“ oznámil z údivem Mitchell. Ale za jeho zády se ozval Daniel.
„Spisy hovoří o pětadvaceti metrech v nejnižším místě.“
Po několika dalších momentech, kdy město z povzdálí sledovali, se vydali k jeho velké bráně, která se sama před nimi otevřela.
Když vstoupili do legendárního města Kamelot, tak stále nevěřili tomu, že je to celé pravda, ani po tolika letech v SGC.
Celá architektura města odpovídala dávné kultuře, naprosto nic nevybočovalo z řady. Po krátké obhlídce se Daniel rozeběhl ke knihově.
„Typické.“ prohodil Jack a následoval ho.
Daniel došel ke knihově a chystal se do ní vkročit, když v tom…

Jack se od Daniela odpoutal před několika metry a směřoval si to k jakési zdi, která ho nesmírně přitahovala.
Vala, která ho následovala, ho předběhla a o onu zeď se opřela s tím úmyslem, že si upraví tkaničky, ale celou oblast okamžitě zalil šílený jekot ženského hlasu. Všichni byli během okamžiku v hrozivé agónii na zemi. Jen Jack šel v klidu v nezměněném tempu dál ke zdi.
Když k ní během několika okamžiků dorazil tak si jí dobrou půl minutu prohlížel a posléze na ní se skloněnou hlavou přiložil svou ruku.
Jekot zmizel stejně náhle, jako se objevil, a vystřídaly ho srozumitelná slova.
„Rozum. Mysl, která žne jako oheň.“

Dragon
Dragon
Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 348
Join date : 16. 11. 09
Age : 34
Location : Kdesi v dáli...

https://osudovy-skok.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Sedm Stran Empty Re: Sedm Stran

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Strana 1 z 2 1, 2  Next

Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru