Rozhodnutí, to je být či nebýt

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Rozhodnutí, to je být či nebýt

Příspěvek  Dark Angel za 29.11.09 0:39

Původ na adrese
část 1
Rozhodnutí, to je být či nebýt, část 1
Pegasuská galaxie, místo, kde se zrodil technický život snad až na hranici svých možností. Dvě nejvyspělejší civilizace, schopné technicky téměř čehokoliv, bojují nerovný boj s technicky slabým nepřítelem, který se jim může rovnat jen díky své početnosti.
Ano, takováto idyla, jak by se tento jev dal nazvat, panovala dlouhá staletí, než.....dlouho kované přátelství dvou nejvyspělejších civilizací se ukázalo tak chatrné, jak jen může být... Incident Kalmeios, sousloví, které Lanteanům zaznívá s hněvem v myslích každou sekundu. Hloupá nerozvážnost a zbabělost mladičkého kapitána způsobila nedozírné změny pro celou galaxii. Válka s Eolany byla nevyhnutelná, veškeré diplomatické styky bylo již dávno zbytečné zachraňovat. Krev si žádá krev.
Kapitán Kalmeia však nezůstal bez trestu. Soudní vojenský tribunál, kterému předsedal sám admirál Lanteanské flotily, netrval ani jeden den Atlantského času. Oficiální vyjádření tribunálo znělo : „Za rozpoutání celogalaktického válečného konfliktu se kapitán Timidus odsuzuje k nejvyššímu trestu.“ V praxi to znamenalo jediné, Timidus byl zbaven cti a odsouzen k doživotnímu vyhnanství z Atlantis, bez možnosti se po smrti povznést.
Byl to naprostý převrat v dějinách Lanteanů. Tento nejvyšší trest byl sice ustanoven již před více než 150 lety, Timidus byl však jeho prvním „hrdým“ nositelem.
O soudním tribunálu byli informováni i Eolané, byla to vlastně poslední možnost, jak zastavit válku, ale minula se účinkem.
Eolanské válečné lodě útočily na Lanteanské světy, aniž by tušily, že si na sebe šijí pověstný bič. Bič, který ale nešlehne od Lanteanů, bič, který přijde díky jejich neopatrnosti.
Všechny wraithské síly, které, tehdy ještě spojenci nedokázali zničit, se shromáždily na jednom místě. Tato do značné míry impozantní flotila se chystala ke zdrcujícímu útoku na eolanský hlavní svět. Sněm královen byl tentokrát jednohlasný, což bylo za celou dobu války úplně poprvé.
24 Hive ship v doprovodu 59 křižníků, téměř celá wraithská flotila, skočila na souřadnice Eolany, sídlo krále Udrona III. Kořist se stala lovcem a lovec obětí.
Deset, pouze tolik válečných lodí hlídalo Eolanu v době tohoto útoku. Většina eolanských bitevníků a křižníků právě sváděla kruté boje na orbitách více či méně chráněných Lanteanských planet. I přesto by tyto lodě při troše štěstí mohly splnit svůj úkol, ochránit za každou cenu krále.


Atlantis

Atlantská brána si v těchto dnech nezadala se ZPM. Oba dva tyto přístroje pracovaly téměř neustále. Každou chvílí totiž přicházela zpráva z Lanteanských světů. Vždy z jiné planety, ale vždy žádali to samé. Pomoc při obraně před přilétajícími Eolany.
„Přijímáme subprostorovou zprávu od pozorovatele 5,“ zpráva, která nikoho nezajímala. Tedy – nezajímala není to pravé slovo, ale vždy šlo o to samé. Setrvalý stav, nic nového. Případně žádost o vystřídání. Přesto se dva členové rady zvedli ze svých sedadel a došli až k tomuto muži. „Ve zprávě stojí :Wraithské lodě právě zahájily útok na Eolanu. Eolané jsou přečísleni více než 8:1.“
V celé kontrolní místnosti toto vyvolalo zvláštní stav, kdy se nepohnula ani jedna klávesa, nikdo ani nehlesnul. Mysle Lanteanů zaplavovaly kacířské myšlenky o konci války. Sice bylo bláhové myslet si, že by Wraithská flotila mohla něco změnit, ale přesto, takto masivní útok téměř jistě alespoň trochu podrazí morálku eolanské armády. Přinejmenším by se mohla stáhnout a přestat útočit v takto masivním měřítku.
Za poslední dny totiž ztráty Lanteanského impéria začaly být astronomické. Za dob míru a přátelství mezi Eolanským a Lanteanským národem ovládala Lanteanská flotila a vláda na 2 tisíce planet, z nichž byl sice chráněn hvězdnou flotilou jen zlomek, přesněji číslo blížící se k jednomu stu planet. Každou takovouto planetu hlídaly minimálně dvě lodě třídy Aurora. U strategicky nepostradatelných center Lanteanské moci hlídkovalo minimálně 30 vojenských lodí. Celý systém fungoval více než 200 let a v momentě, když na hranicích území začali zvedat Wraithové hlavu, byli rychle spojeneckou Eolansko-Lanteanskou flotilou zatlačeni zpět.
Jak se ukázalo záhy, válka neničí jen fyzicky a psychicky ale ničí i zaběhlé systémy. Hlídkující 2 Aurory mohly zadržet Wraithy i jiné civilizace, ale Eolany ne. Bylo zbytečné nechávat Aurory likvidovat. Ve válce se hodí každá loď.
Eolany tedy nic nedrželo na uzdě a proto každým dnem dobývali nové a nové planety, denně desítky. Na větší ozbrojený konflikt s ozbrojenou Lanteanskou mocí si však netroufali...zatím. Všichni na Atlantis věděli, že první bitva se blíží a nic ji nedokáže odvrátit...nyní už ne, už je pozdě.


Planeta Eolana, královský palác

„Pane, útočí na nás Wraithská flotila. Váš nouzový transport je připraven.“ Vychrlil ze sebe nejvyšší královský rádce ve věcech společenských. Nyní nebyl čas na to rozlišovat, kdo to králi oznámil, nyní bylo třeba jednat rychle. Tento fakt si velmi dobře uvědomoval i Udron a na nic nečekal.
Cestu k transportu znal nazpaměť. Ne, že by se bál o sebe a svůj život, bylo to jednoduše proto, že tento palác dokonale znal, již od dětství prolézal ty nejzazší kouty a tajné chodby.


Hlavní Hive ship, orbita

„Má královno, z královského paláce míří na odvrácenou stranu planety transport bráněný několik desítkami stíhačů.“
„Ať všichni, směřují svůj útok na tuto formaci,“ řekla tradičné zastřeným hlasem královna.
„Má královno, již nyní jsme přišli o 7 hive ship a 15 křižníků, pokud se vydáme zaútočit na tu formaci, nebudeme schopni se tak účinně bránit. Již nyní naše senzory ukazují, že štíty 2 jejich křižníků jsou skoro bez energie.“
Tato připomínka by možná v dobách klidu znamenala vězení. Nyní ale ne. Vzepřít se královně a navíc pochybovat o její taktice? Ne, to nemohlo ujít trestu. Wraithský zbraňový technik již nestojí na svém místě, byl odvlečen před královnu. Trest byl vykonán velmi rychle a stráže odnášejí jen další ze seschlých mrtvol. Okamžitě byl nahrazen jiným, který na nic nečeká a plní rozkazy královny.
Již zdecimovaná bojová flotila Wraithů mění svou pozici, čímž pouze Eolanům usnadňuje práci. Jediní, kdo by mohli dělat problém, jsou Wraithští stíhači. Vysokou rychlostí vyrazili vstříc novému úkolu, ve kterém je eolanské bitevní lodě ani křižníky nebyly schopny zastavit. Naopak Wraithské lodě byly nyní zastavovány ve velkém. Změnou taktiky a tím i změnou směru odkryli Wraithové svá nejzranitelnější místa. Každou chvílí je proto trhána další a další loď. Nyní by možná královna uvítala poslechnutí té rady, ale bylo již příliš pozdě. Velitelská Hive se stala hořící pochodní oblohy mezi prvními.


Transportní loď Scendur se pomalu přibližovala k místu bezpečného skoku, chráněná ze všech stran desítkami stíhaček. Přibližující Wraithské síly ale zapříčinily změnu tohoto stavu. Z původních 132 stíhaček jich zbylo pouze 22, případná poslední obranná linie transportu. 110 stíhačů se pustilo do zdánlivě nerovného souboje s Wraithskou přesilou. Pravdou však bylo, že ač v početní nevýhodě, v přesile byly síly Eolanů.
Jejich nejmodernější stíhačky převyšovaly Wraithské v rychlosti, obratnosti, palebné síle a zejména ve vlastní obraně. Malý generátor štítu, umístěný hned vedle motorů, poskytoval nepopiratelnou výhodu.
Eolanské útočné stíhačky se brzy dostaly k Wraithům na dostřel. Ani jedna strana nechtěla promeškat ani jedinou sekundu, ve které může střílet. Ještě dříve, než stíhačky kolem sebe proletěly, byly na obou stranách ztráty. 32 Wraithů našlo smrt v přesných eolanských střelách, naopak síly Wraithů zlikvidovaly 14 stíhaček a dalším 29 shodily štíty. Toto Eolany ale nezastavilo a bojovali i bez štítů. Po prolnutí Eolanů a Wraithů se bitevní pole stalo nepřehledným a právě v tuto chvíli se pořádně projevila technologická převaha Eolanů. Jejich obratnost se stala pro Wraithy katem.
Část Wraithských sil však směřovala stále k transportu, což byl signál pro zbylých 22 stíhačů. Transport již dorazil téměř na místo hyperprostorového skoku a proto nebyla potřeba další silná obrana. Scendur, aby dokázal tuto pravdu, otevřel hyperprostorové okno, do kterého záhy vletěl.
22 stíhaček, odpoutavše se od transportu, se zapojilo do bitvy s přilétajícími silami Wraithů. 22 stíhaček si s přesilou 50 dartů poradilo relativně lehce, jen za cenu ztráty 8 strojů. Zbylých 14 stíhaček v přímé návaznosti na to letělo pomoci již lehce vyčerpaným druhům ve zbrani. Bitva již potom dlouho netrvala. Ze 132 stíhaček již zbylo necelých 50, ale piloti splnili svůj úkol a jistě budou odměněni až se vrátí král. Tito stíhači už se ale do bitvy nezapojili, stejně by neměli s kým bojovat, stíhači byli zničeni, křižníky a Hive ship byly decimovány.
10 minut na to bylo bitevní pole čisté, bez nepřítel. Veškeré Wraithské síly byly zničeny, nikdo neutekl. 24 Hive, 59 křižníků, stovky stíhačů, to vše zemřelo při touze zabít krále, a naopak při touze chránit krále byly zničeny 2 křižníky, 1 bitevní loď a 85 stíhačů. Jaký to nepoměr...


Atlantis

„Admirále, ztratili jsem sektor Delta 3. Eolanské síly zaútočily o síle 8 mateřských lodí s doprovodem. Všechny naše lodě se naštěstí stihly stáhnout k Aoronu,“ podával Maccius Titus hlášení admirálovi lanteanské flotily. Admirál byl na Atlantis kvůli projednání jeho, na Lanteanské poměry velmi revolučního plánu. Bylo již dlouho jasné, že současné vojenské metody a postupy jsou velmi zaostalé a proti Eolanům krajně neúčinné.
Nový plán spočíval v koncentrování lodí na určitých důležitých planetách a v cílených výpadech formou znič a uteč.


Po třech měsících dostali Lanteané zapravdu. Touto taktikou dokázali získat zpět několik planet. Z celogaktického hlediska však stále na plné čáře prohrávali. Eolané měli stále početní i technologickou převahu.


Semiramis, můstek

Admirál právě seděl na můstku jednoho z lanteanských bitevníků, Semiramis, když se k němu donesla zpráva o první skutečné obranné bitvě. Eolanské sbory zaútočily na dvou místech, na pro Lanteany klíčové planety. První z nich byla Nisea, planeta, kde se vyráběly drony pro všechny lodě i pro Atlantis. Lanteané sice měli stroje pro výrobu dronů i jinde, takže zničení této planety by neznamenalo zničení obrany Lanteanských světů, přesto ale by bez této planety obrana značně zeslábla. Podle propočtů totiž 68% dron pocházelo z této planety.
Druhá planeta byla Korondus, planeta, kde stály loděnice pro výrobu bitevníků třídy Semiramis. Bitevníky třídy Semiramis byli v Lanteanské flotile novinkou, ale přesto si okamžitě vydobyly velkou oblibu díky své síle. Jako jedny z mála nebyly lodě této třídy odkázány jen na plné sklady dron, ale měly také sekundární energetické zbraně. Ano, sekundární, protože tyto lodě vznikly jako přímý důsledek způsobu boje Wraithů. Drony byly v bitvách pro Lanteany příliš důležité, než aby je plýtvali proti všudypřítomným stíhačkám.
Svůj plný potenciál ale ukázaly tyto lodě až s příchodem války. Války, která obrátila naruby celou galaxii.Války, která změnila i způsob boje Lanteanů. Ze sekundárních zbraní se rázem staly primární a z primárních se rázem staly sekundární. Každá z desítek polokoulí pokrývající trup Semiramis byla vyzbrojena vlastní energetickým dělem. Toto dělo pálilo krátké zelená pulzy s vysokou kadenci a také s vysokým účinkem.
2 bitvy s různým výsledkem. Nisea byla chráněna obrovským kolosem, jedinou lodí svého druhu, která by v téměř všech ohledech mohla zastínit samotnou Atlantis. Aragus, vznešené jméno vznešené lodi nejvyšší účinnosti. 4 Eolanské bitevníky a 11 křižníků zaútočilo na Niseu, což se stalo jejich posledním činem. Velkokomandér Vius v křesle velitele lodi vydával rozkazy. „Nabijte Praetorii na 6% a palte po bitevnících.“
Dlouhodobé záznamy a zkušební střely ukázaly, že 6% stačí k proražení jakéhokoliv štítu, včetně štítu Atlantis a v tomto ohledu to pro Araga nebyl žádný problém. Díky modulu ZPM, který se nacházel na jeho palubě a pomáhal zásobovat sekundární energetické zbraně, drony a štíty, dokázal 6% dosáhnout během 13 pozemských sekund a poté již stačil jen přesný zásah. Tato bitva dlouho netrvala a Eolanské útočné síly byly rozprášeny. Přesto stihly zničit jednu loď a další tři tak těžce poškodit, že posádka v záchranných modulech musela opustit loď. Obrovským paradoxem, který cítili i Lanteané, byla totožnost zničené lodi. Kalmeios, důvod proč bojují.

Korondus byla planeta, na kterou byl zacílen hlavní útok. 9 bitevníků a 17 křižníků zaútočilo na 26 bitevníků třídy Semiramis. Po událostech nad Niseou byl další útok předpokládán a proto byly mobilizovány všechny lodě. To, že útok bude poveden na loděnici nikdo nečekal. Eolané měli na své straně moment překvapení a sílu zbraní. Lanteané se ale nenechali zahanbit, započali pro tak velkou loď, jako lodě třídy Semiramis byly, neočekávaně obratné úhybné manévry a otevřely vlastní palbu. Zelené pulzy se tu míhaly spolu s červenými, doprovázené žlutým světlem dronu.
Lanteané ve snaze vyhnout se co nejvíce pulzům udělali osudovou chybu, kterou ale nemohl nikdo předpovídat. 6 křižníků vyrazilo v ústrety planetě a nechávajíce za sebou velkou bitvu započali orbitální bombardování loděnic. Jednotlivým komandérům došla jejich chyba okamžitě, ale již nebyli s to něco s tím udělat. Zničení loděnic by již nezabránili.
Po rozbombardování se Eolanské jednotky stáhly do hyperprostoru, nechávajíce za sebou bezvýznamnou planetu. Bitva stála Eolany pouhé 3 lodě. 3 lodě byly obětovány, aby Lanteanům zbylo jen 21 lodí třídy Semiramis, poslední lodě třídy, která mohla změnit válku.

Nastal den D, pomyslel si admirál, první bitvy byly svedeny. Psal se 3. den podzimní rovnodennosti, roku 848 po vytvoření Aliance, nebo podle neoficiálního letopočtu, který se rychle ujal, prvního roku po Pádu.


O 3 týdny později, Atlantis, zasedání Velké rady

„Admirále, proč jste si vyžádal audienci u Velké rady?“ zeptal se Omok, jako předseda Rady.
„Jsem tu, abych přednesl svůj návrh, se kterým můžeme vyhrát tuto válku. Žádám o stažení Araga z orbity Nisey. Abych předešel vaší otázce, více než 70% dronové výrobny bude moci být přeneseno na Aragus a tam zapojeno.“
„Ale nemůžeme zanechat tuto planetu bez ochrany. Aragus je to jediné, co od této planety drží Eolany dál. Pokud jej stáhneme, zaútočí. Na té planetě je více než 8 miliónů lidí a je nemožné je všechny evakuovat. Nemůžeme se dopustit takovéto genocidy,“ vybuchla radní Seunus.

_________________
Je vážně tak těžké říct, jestli je to skutečnost nebo sen? A je nutné to oddělovat? Není prostě jednodušší se utéct z jednoho do druhého, když jedno nebo druhé je nad naše síly?
avatar
Dark Angel
Autor
Autor

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 16. 11. 09
Age : 27
Location : Desná

Návrat nahoru Goto down

Re: Rozhodnutí, to je být či nebýt

Příspěvek  Dark Angel za 29.11.09 0:40

část 2
Rozhodnutí, to je být či nebýt, část 2
Atlantis, zasedání Velké rady

„Admirále, proč jste si vyžádal audienci u Velké rady?“ zeptal se Omok, jako předseda Rady.
„Jsem tu, abych přednesl svůj návrh, se kterým můžeme vyhrát tuto válku. Žádám o stažení Araga z orbity Nisey. Abych předešel vaší otázce, více než 70% dronové výrobny bude moci být přeneseno na Aragus a tam zapojeno.“
„Ale nemůžeme zanechat tuto planetu bez ochrany. Aragus je to jediné, co od této planety drží Eolany dál. Pokud jej stáhneme, zaútočí. Na té planetě je více než 8 miliónů lidí a je nemožné je všechny evakuovat. Nemůžeme se dopustit takovéto genocidy,“ vybuchla radní Seunus.

Po tomto emotivním výlevu radní se začalo hlasovat. Všichni si uvědomovali, že radní Seunus
má pravdu a ocitli se mezi dvěmi mlýnskými kameny. Mají ji poslechnout a dost možná prohrát celou válku, nebo dát tichý souhlas ke genocidě svých lidí. Admirál Cornilius Furmis již v minulosti dokázal, jak geniálním stratégem je a pokud tvrdí, že dokáže vyhrát válku, nevidí jediný důvod mu nevěřit.
Při hlasování Rady byl ze zasedací místnosti admirál vykázán a byla na něm, dost možná poprvé v jeho životě, vidět známka strachu. Obával se toho, co přijde. Obával se toho, že řeknou ne. Obával se, že nedokáže tuto říši, svou říši, zachránit od zkázy.
Po více než 37 minutách vydala Rada své prohlášení. V historii Rady neexistovalo delší hlasování než toto, což jen podtrhovalo jeho důležitost a složitost. Přesto poměrem 6:5 odhlasovala stažení Araga za podmínek stanovených v dodatku – tedy, že dronová výrobna bude přemístěna na Aragus a okamžitě započne evakuace všemi možnými prostředky.
Přesto bylo jasné, že se nestihne evakuovat ani desetina obyvatel....


Nisea, 17 dní po rozhodnutí Rady

Přípravy na odlet již byly téměř hotové, již brzy měly vzlétnout poslední evakuační lodě a spolu s nimi i Aragus, který se měl prozatím zařadit na Atlantis po bok bitevníků třídy Semiramis. Velkokomandér Vius byl nyní nahrazen, velení nad Aragem se ujal sám admirál Lanteanské flotily, Cornelius Furmis. Vius to nesl velmi těžce. 5 let služby na Aragu ho k němu přilnulo víc, než si možná připouštěl. Všichni, veškerá posádka věděla, že Vius by pro tuto loď třeba dýchal, kdyby věděl, že to pomůže a nyní měl odejít, jen tak. Samozřejmě, v době takovéto války nebyl propuštěn, protože jeho zkušenosti byly obrovské, ale byl přeřazen na místo velitele lodí třídy Semiramis, na místo, o kterém se zdá všem velitelům lodí, všem mužům a ženám Lanteanské flotily. Pro Via to ale bylo něco, co nemohl přijmout jako dostatečnou záplatu, něco, co mu nemohlo nahradit jeho posádku, něco, co ho nemohlo těšit....
Laceanus Vius byl vždy hrdým mužem, vždy dělal jen to, čemu věřil, což ho zprvu postavilo do nemilosti u členů Velké rady. Přesto byl tak schopný, že se mu dostalo obrovské kariéry, jeho hvězda nezadržitelně stoupala ke hvězdám, o kterých snil již od svých 3 let, kdy se rozhodl, nutno podotknout, že k nelibosti otce, že se jednou stane kapitánem lodi. Velitelské místo střídalo velitelské místo až se zastavil na Aragu, chloubě (a není pochyb o tom, že právoplatné) Lanteanské flotily. S touto lodí i posádkou se sžil téměř okamžitě, netrvalo dlouho a pamatoval si všech 1200 členů své posádky. Znal veškerá zákoutí své lodi, zajímal se o vše a teď, teď ho admirál Furmis posílá jinam a sám dosedá na jeho místo, na místo velitele lodi, kterou zná jen z nákresů a posádky, kterou zná jen z interních spisů.
Posádka však na „svého“ velitele nezapomněla. Jejich rozloučení s tímto velkým mužem se neobešlo bez slz, ale všichni viděli, že je něco špatně. Laceanus byl vždy usměvavý, vždy dokázal své lidi podržet. Nyní však jen potřásl každému rukou a rozloučil se, jakoby bez emocí, jakoby bez duše. Posádka ho ale chápala, věděli, že mu bude tato loď chybět. Netušili však, co se ve skutečnosti skrývá za očima Laceana.
5 dní na to se posádka dozvěděla zdrcující zprávu. „Jejich“ velitel byl nalezen mrtvý ve svém pokoji. Neunesl tu ztrátu....

Aragus se mezitím zařadil na orbitě po bok ostatních lodí a pomáhal s planetární obranou a rozmisťováním obranných satelitů. To se však již brzy mělo změnit, admirál začínal vypracovávat plány finálního úderu.


Zpráva o tom, že Aragus se nachází nad Atlantis se však velmi, velmi brzy donesla i na Eolanu. Udron III neváhal a vyslal na tuto pozici okamžitě převážnou část přepadové flotily. 15 bitevníků s doprovodem zaútočilo na Niseu. V ústrety již vyšly vstříc okamžitě drony ze všech lodí, které Niseu chránily, stejně jako z povrchu planety. Tisíce dronů mířící na pozice lodí, které již nyní věděly, že takovému množství dronů se neubrání ani při maximální snaze. Protidronová obrana nemohla snést takový nápor, ale přesto Eolané neustoupili. Vyslali dopředu 5 křižníků, které odsoudili k smrti. Křižníky měly za úkol schytat co nejvíce zásahů z první vlny. Eolané moc dobře věděli, že toto jsou dost možná všechny drony, které Lanteané mají.
Křižníky splnily svou práci dokonale a byly zničeny téměř okamžitě. Přesto se jim podařilo zastavit více než polovinu dronů. Zbytek dronů dostaly na starost ostatní křižníky, masivně podporované stovkami stíhačů. Bitevníky se oproti tomu zdržovaly celou dobu vzadu, čímž se bránily hlavnímu náporu dron.
Nyní však, když už byla většina dronů první vlny zničena, se bitevníky plnou rychlostí začaly přibližovat k planetě a spustily těžkou palbu na všechny lodě strážné flotily. Lodě třídy Aurora neměly proti takovémuto náporu sebemenší šanci, navíc s téměř vyčerpanými dronovými sily. Proto se pomalu začaly stahovat do hyperprostoru a zanechali téměř 7 milionů Lanteanů napospas Eolanům.
Eolanské skeny se po konci bitvy, ve které přišli o 7 křižníků a na 50 stíhaček, zaměřily na planetu, která je stála velké množství ztrát. Skeny odhalily pro Eolany překvapivou populaci. Původní plán byl obsadit planetu a pokusit se zjistit co nejvíc o výrobě dronů, ale po zjištění takového množství lidí na povrchu bylo všem jasné, že kdokoliv, kdo by byl poslán na povrch, by byl okamžitě zlikvidován.
Eolané tedy neměli na výběr a započali s masivním bombardováním povrchu planety. Rudé pulzy dokonale rozryly povrch planety a pod povrch pohřbily nejen budovy ale i všechny Lanteany, kteří měli tu smůlu, že se nevešli do evakuačních lodí.


Aragus, orbita Atlantis
„Pane, Pozorovatel 9 právě oznámil, že Eolané vybombardovali Niseu. Podle senzorů nikdo nepřežil,“ řekl naštvaně senzorový důstojník, poručík Tismeus. Pro něj to bylo obzvláště těžké, jeho rodina i přátelé po generace žili na Nisee.
„To se dalo čekat,“ oznámí absolutně klidně admirál. Absolutně bez emocí.
Senzorový důstojník ale nedokáže držet jazyk za zuby. Přeci jen, mnoho jeho známých nemělo to štěstí dostat se do evakuačních lodí.
„Pane, jak můžete být tak klidný. Na té planetě zemřelo na 7 miliónů našich bratří!“
„Poručíku Tismee, jestli jste si ještě nevšiml, tak jsme ve válce a válka si žádá své oběti, válka si žádá svou daň odváděnou v krvi. My už jsme zaplatili, nyní budou platit Eolané.“
Admirál ani netušil, jaké má štěstí, že podle kodexu Lanteanské flotily nesmí žádný muž ani žena posádky mít u sebe zbraň, když není loď v přímém ohrožení výsadku cizích jednotek. Kdyby toto pravidlo nebylo, nebyl by nyní mezi živými již ani admirál.


10 dní po tomto okamžiku začal Osud odvíjet své plány směrem admirálových slov. Jak admirál sám řekl, nyní budou platit Eolané a k tomuto účelu byly vypracovány dva bojové plány. Oba vypracoval sám admirál a ani nejvyšší důstojníci posádky neměli žádnou možnost, jak se k nim dostat, plány měly být předloženy přímo Velké radě.
První plán, který měl krycí jméno Leanescen, spočíval v totálním zničení planety Cordeanor, hlavní loděnice a opravně bitevních lodí Eolanů. Tato planeta je nejvíce hlídanou planetou Eolanů a útok na ní by měl velký dopad na Eolanskou flotilu. Aragus by se poté slétl s celou flotilou na neutrální půdě a odtud by koordinoval útoky na klíčové uzly Eolanů, mezi nimiž by na prvním místě figurovala planeta Eolana – sídlo krále. Byla však velká pravděpodobnost, že král stihne uprchnout. Tento plán počítal se ztrátami asi 35%.
Druhý plán měl krycí jméno Esineamus. Tento plán byl také závislý na Aragu a počítal se zničením Eolany, sídlem krále Udrona III. Tento plán se řídí podle citátu starého filosofa a slavného válečníka, Camulose Sedriga Pesetuse, který řekl : „Usekni derriu hlavu a zabiješ celé zvíře.“ Nyní se to akorát nevztahuje jen na jedno zvíře ale na celou populaci – Zabij krále a zničíš národ. Aragus chtěl poté skočit na souřadnice planety Cordeanor a zničit loděnice. Tento plán byl střízlivější, počítal jen s 15% ztrátami.


Zasedání Velké rady
Na zasedání bylo tentokráte podezřele živo. Admirál se snažil všemi možnými prostředky prosadit první plán, s čímž ale mnozí zástupci Rady nesouhlasili kvůli počítaným ztrátám. Přesto se admirál nevzdával a nadále argumentoval ale sama čísla byla dost velký argument, který na Radu platil. Po zničení loděnic na Korundu by se 35% ztrát mohlo neblaze obrátit v Lanteanský neprospěch.

_________________
Je vážně tak těžké říct, jestli je to skutečnost nebo sen? A je nutné to oddělovat? Není prostě jednodušší se utéct z jednoho do druhého, když jedno nebo druhé je nad naše síly?
avatar
Dark Angel
Autor
Autor

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 16. 11. 09
Age : 27
Location : Desná

Návrat nahoru Goto down

Re: Rozhodnutí, to je být či nebýt

Příspěvek  Dark Angel za 29.11.09 0:40

část 3
Rozhodnutí, to je být či nebýt, část 3
Zasedání Velké rady
Na zasedání bylo tentokráte podezřele živo. Admirál se snažil všemi možnými prostředky prosadit první plán, s čímž ale mnozí zástupci Rady nesouhlasili kvůli počítaným ztrátám. Přesto se admirál nevzdával a nadále argumentoval, ale sama čísla byla dost velký argument, který na Radu platil. Po zničení loděnic na Korundu by se 35% ztrát mohlo neblaze obrátit v Lanteanský neprospěch.
Admirál byl již značně rozladěn, což v jeho případě znamenalo, že si přestal dávat pozor na jazyk.
„Vy, Rada, která povolila genocidu 7 miliónů vlastních lidí, mi teď budete nakazovat, jak mám vést válku? Vy se teď budete ohánět čísly?“
Víc již admirál nestihl říct, protože byl vykázán, ale jeho ego již bylo zničeno, poníženo. Proto okamžitě odletěl zpět na Araga, dosti šílený na to, aby splnil hrozbu, která mu vytanula na mysli.....


Aragus
Admirál vkročil rychlým krokem na můstek a aniž by pokynul osazenstvu můstku, které se předpisově postavilo do pozoru, začal rozkazovat.
„Nabijte Praetorii na 100% a zaměřte centrální věž Atlantis.“
Nikdo na můstku ani nedutal, nevěděli, co si o tom mají myslet. V momentu, kdy admirál vstal a začal telepaticky křičet na zbraňového důstojníka a další, již to bylo všem jasné. Admirál se musel zbláznit, ale i přes to se neodvážili neuposlechnout rozkaz. Ať se jim to líbilo, či nelíbilo, byla válka a za neuposlechnutí rozkazu v době války je jen jeden trest.

Odpověď z centra Lanteanské říše na sebe nenechala dlouho čekat a na holografické obrazovce se objevil Omok, rudý vzteky co si to zase ten admirál dovoluje.
„JAKÝM PRÁVEM,“ zahřímal Omok, „SI DOVOLUJETE OBRÁTIT ZBRANĚ ARAGA PROTI NÁM!“
„ Radní Omoku, věřte, že to nedělám rád, ale musím ochránit Lanteanskou říši a vy, Rada, ji ničíte,“ řekl značně ironicky admirál, ale neměl jinou možnost. Nemohl říci naplno to, co měl v plánu.
„A TOHO CHCETE DOSÁHNOUT NAŠÍM ZNIČENÍM? OKAMŽITĚ DEAKTIVUJTE SVÉ ZBRANĚ!“
„ Ne, radní, kdybych vás chtěl zničit, tak by tento rozhovor neprobíhal. Nyní již není čas na to, zdlouhavě se dohadovat o mých vojenských strategiích. Nyní je čas jednat a já jednám,“ řekl admirál a pokračoval: „Kapitáne Kirikasi, své rozkazy máte.“ na což reagovalo několik admirálovi věrných mužů, kteří okamžitě zajali všechny radní. Éra vlády Cornilia Furmise začala....

Nic však není tak jednoduché, což admirál věděl a o čemž ho přesvědčilo několik komandérů flotily, která dlela na orbitě. Celkem pět komandérů spustilo na Araga palbu. Drony z křižníků Melukumus, Praemium, Sunigenis, Koddalis a střely bitevníku Horrnus se začaly prudce zahryzávat do štítu Araga. Aragus nezůstal stranou a spustil palbu na útočníky. Občanská válka se naplno rozhořela, ale paradoxně to hrálo do karet admirálovi – měl dost silnou loď na to, aby útok ustál, a přinejmenším zjistil, kdo je mu věrný a kdo bude stát za ním.
Bitva netrvala dlouho a výsledkem bylo zničení všech 4 křižníků třídy Aurora a středně těžké poškození bitevníku Horrnus. Nyní se připravoval výsadek. Ač se to admirálovi nelíbilo, lodě třídy Semiramis byly příliš vzácné, než aby je mohl bezostyšně ničit.


Atlantis, o týden později
Admirál seděl pokojně, nerušen ve svém pokoji, kde přemýšlel o připravovaném útoku. Bylo také prakticky nemožné, aby jej někdo z rozjímání vyrušil, protože Cornilius Furmis vyhlásil po celém městě stanné právo.
Od jeho nástupu do diktátorské pozice se vůbec mnohé změnilo. Lidé, kteří mu byli neloajální a byli na vysokých postech, byli sesazování a nahrazování loajálními veliteli. Sesazováni byli i ti, kteří by případně za jistých situací mohli projevit nechuť k novému režimu. Každý roh Atlantis nyní hlídala ozbrojená hlídka, bylo vyhlášeno stanné právo, zákaz shromažďování. Každý, kdo vybočil z řady byl poslán do vězení nebo na trestaneckou kolonii. Nyní se Lanteané dozvěděli, co znamená slovo, které se sice učí, je v učebnicích, ale které nikdy nezažili. Nyní poznali teror.


Přesně za 8 dní ráno začal Osud opět zaplétat nit osudů této galaxie. To, co bylo zapsáno již roky v Knize osudu, se začalo odvíjet...


Psalo se 06 hodin a 78 minut atlantského času, když bitevní loď Aragus opustila své orbitální místo a vydala se na nejdůležitější misi své historie. Loď plula subprostorem na samé hranici vojenské rychlosti, kterou se měla za 76 minut dostat až na místo určení – k planetě Cordeanor.

Mezitím na planetě Cordeanor
Loděnice nejopevněnější planety Eolanského impéria a v současnosti druhé nejopevněnější planety Pegasuské galaxie pracují na 105% svého předpokládaného maximálního výkonu. Na více než pětatřiceti výrobních ramenech jsou dostavovány nové bitevní lodě, na více než stopadesáti ramenech byly opravovány bitevní křižníky a bitevní lodě a více než 300 lodí čekalo na povrchu nebo v odstavných docích ať už na opravu nebo na kolaudaci. Po celém systému navíc poletovalo několik desítek bitevních lodí několika typů, doprovázené nemenším množstvím křižníků.
Do celého tohoto zmatku se měl brzy připlést ještě Aragus.


Aragus
„Nabijte všechny zbraně na maximum, připravte všechny drony na vystřelení, štít na maximální účinnost. Všichni stíhači okamžitě do svých strojů. Jakmile vyskočíme ze subprostoru, zaměřte planetu a palte Praetorií. Všechny ostatní energetické zbraně, drony a stíhači se zaměří na ostatní lodě,“ víceméně zopakoval rozkazy admirál, protože posádka byla během přípravy na misi donucena naučit se tyto rozkazy již dávno nazpaměť.


Psalo se přesně 07 hodin a 67 minut atlantského času, když Aragus, přesně podle předpokládaného času příletu, vystoupil nad planetou Cordeanor. Na cizí plavidlo okamžitě reagovala celá flotila a začala se k němu stahovat. Aragus však již stihl vyplnit svůj úkol. Paprsek zelené energie plný radiace, doprovázený superčásticemi, se nezadržitelně blížil k planetě a cestou se mu povedlo vzít s sebou do místa věčného zatracení ještě 3 bitevní lodě Eolanů.
Eolanské lodě na povrchu okamžitě dostaly zprávu o Praetorii, ale na evakuaci jim zbývalo méně než 10 sekund. Někteří velitelé se snaží bez zažehnutí podsvětelných motorů aktivovat hyperprostorové okno a skočit do něj, čímž se chtějí zachránit. Tyto lodě často končí svou pouť dříve, než vůbec může začít, když naráží do loděnice, vrcholku pohoří. Mnoho lodí je zničeno prostorovými deformacemi z hyperprostorových oken, která se objevila přímo před nimi. Žádná z těchto lodí nakonec nepřežila, jediná loď, která se skutečně do hyperprostorového okna dostala z něj vyskočila na nižší orbitě a nepodařilo se jí zažehnout motory, takže spadla zpět na Praetorií zničený povrch planety.
Goliáš srazil na kolena stovky Davidů.

Na orbitě a v blízkém okolí se mezitím rozpoutalo neskutečné peklo. Eolanské válečné lodě, jejichž počet se prozatím ustálil na číslu 136, 54 bitevních lodí a 82 křižníků, se okamžitě pustily do boje proti legendě Pegasuské galaxie. Aragus byl ale více než vyrovnaným soupeřem Všechny platformy energetických zbraní neustále chrlily své smrtící kouzlo a rozsévaly zkázu v řadách přiblíživších lodí, které se do bitvy stahovaly z celé soustavy. Aragus však i při své síle nedokázal takovému nátlaku sám dlouho čelit. I když energetické paprsky, občas doprovázené výstřelem Praetorie, spolu s drony neustále křižovaly bitevní pole. Přesto Aragus ztrácet pod náporem rudých pulzů vysokou rychlostí sílu svého štítu. Ale to ho nezastavilo a nadále likvidoval jednu nepřátelskou loď za druhou. Jediným štěstím Araga bylo, že strážná flotila byla rozptýlena, a proto nebyl tlak až tak enormní, jak by mohl být. Šťastná hvězda admirála Furmise stála na nebi velmi vysoko.
Přesto nic netrvá věčně a i Eolané, v úspěšné snaze o zachránění zbytku toho, co jim ještě zbylo, změnili strategii. Namísto osamocených útoků shromáždili zbytek flotily a zaútočili na Araga společnými silami. Aragus pod takovýmto tlakem, který jeho štít rozpaloval téměř doběla nemohl a ani nechtěl setrvat dlouho a proto skočil do hyperprostoru.Jen těsně před tím odeslal kódovaný subprostorový signál, na který v nedaleké prázdnotě vesmíru čekalo Lanteanské bitevní uskupení.
První flotila, čítající 10 lodí třídy Semiramis a 68 lodí třídy Aurora okamžitě na signál reaguje a otevírá množství modrozelených oken skáče nad Cordeanor, kde je čekají značně prořídlé řady lodí Eolanského imperia. Lanteané na nic nečekají a začínají vyprazdňovat svá dronová sila.
Zbylých 89 lodí se staví proti obdobnému počtu nepřátelských plavidel do obranných pozic, nepostřehnuvše odeslaný subprostorový signál a soustředivše se plně na stovky přilétajících dronů, doprovázeným zelenými výboji energetických zbraní.
Konečně se Eolané, uspořádáni do obranné linie, začínají dočkávat prvních dílčích úspěchů, když se na straně jejich motorů zjeví desítky oken, ze kterých vysokou rychlostí vylétávají další lodě. Druhá flotila dorazila.
11 lodí třídy Semiramis a 77 lodí třídy Aurora se neprodleně zapojuje do bitvy a dostává Eolany pod těžkou křížovou palbu.
Spolu s První flotilou tvoří tyto lodě více než 60% válečného loďstva Lanteanů v této galaxii.


Mezitím nad Atlantis
Strážná flotila nad Atlantis, čítající nyní 131 lodí třídy Aurora, se opět dělí a 63 lodí skáče do hyperprostoru. Třetí flotila vyrazila na lov.


Aragus, o 48 minut Atlantského času později
Aragus stále plul modrotou subprostoru, když se i k němu dostala zpráva vyslaná z jednoho z bitevníků třídy Semiramis.
„Cordeanorská flotila zničena. 42% ztráty, 15 bitevníků třídy Semiramis a 59 křižníků třídy Aurora. 13 dalších lodí třídy Aurora vypouští na několika palubách atmosféru. Návrat na Atlantis.“
Admirál se zaradoval, toto znamenalo jeho vítězství. Až se vrátí, tak již nikdo nebude o něm pochybovat a nikdo se mu nevzepře.


Stanice Unroes, bývalá hranice Lanteanského a Eolanského impéria
Třetí flotila vyskakuje nad největší obchodní stanicí všech dob. Svou velikostí si nezadá ani s menšími planetami a její doky, rozprostřené po celém povrchu, jsou obrovské. Celá Lanteanská flotila by se do nich vešla třikrát.
Ostrůvek míru a demokracie, který i za války zůstal neutrální díky tomu, že nikdy nepatřil ani Eolanům ani Lanteanům, byl ale v současnosti trnem v oku admirála Furmise. Dříve, když Lanteané ovládali množství planet, by bez obchodu s jinými národy nepřežili, ale nyní, když už drží jen velmi málo planet, konkrétně tři, jim je tato stanice zbytečná. Eolané ji naopak v současnosti využívají stále více.

Lodě Třetí flotily nemeškají ani sekundu a spouští svou palbu na stanici, chráněnou výkonnými štíty a silnými zbraněmi. Jedinou nevýhodou stanice byla její rozlehlost a tím i nemožnost držet štíty po celé délce, pokud měly mít větší efektivnost. Lanteané, kteří toto věděli, neposílali drony přímo, ale každá jedna loď je naváděla z různých stran. Osud stanice byl předem daný.

Eolané byli sraženi vojensky i ekonomicky. Teď už chybí jen třetí fáze, fáze, na kterou Eolané nebudou čekat dlouho.


Eolana
Bitevník Aragus právě vystupuje nad Eolanou a na jeho přídi se zelený paprsek připravuje na své poslání, zničit hlavní planetu Eolanů, netuše, že to bude poslední paprsek této galaxie, který bude nabitý technologií čerpání energie z vlastního vesmíru.
Zmobilizovaní obránci Eolany po útoku na loděnici očekávali útok a tak se připravili – všechny lodě měly v momentě, kdy Aragus vystoupil z hyperprostoru plně připravené zbraně a štíty a okamžitě, jakmile Aragus vystoupil, se dostal pod tak těžkou palbu, kterou bez stále ještě nezvedlých štítů nedokázal ustát. Proto se výstřel paprsku téměř shodoval s časem zničení. Goliáš padl.
Přesto paprsek zamířil svým smrtelným směrem, ale byl bez šance na úspěch. Udron III se již dávno vyskytoval na své lodi v hyperprosotoru.
Admirál a Aragus krále nezabili, ale přesto ho zničili. Vojenský a ekonomický rozvrat se brzy projevil a eolanský lid se vzbouřil. Král a jeho říše padli. Atlantis se znovu stala hlavním městem galaxie, galaxie sjednocené krví a slzami.

_________________
Je vážně tak těžké říct, jestli je to skutečnost nebo sen? A je nutné to oddělovat? Není prostě jednodušší se utéct z jednoho do druhého, když jedno nebo druhé je nad naše síly?
avatar
Dark Angel
Autor
Autor

Poèet pøíspìvkù : 49
Join date : 16. 11. 09
Age : 27
Location : Desná

Návrat nahoru Goto down

Re: Rozhodnutí, to je být či nebýt

Příspěvek  Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru